Dvoudenní setkání chovatelů ovcí a koz, které již po sedmnácté zrežíroval Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR v Seči v Železných horách, má za sebou již sedmnácté pokračování. Stejně jako v předchozích ročnících měla tradiční ovčácká konference na programu aktuální témata od zemědělské politiky až po veterinární problematiku a samozřejmě neopomněla ani zkušenosti ze šlechtitelské a chovatelské praxe. Odborný program pak doplňovalo každoroční vyhodnocení soutěže o nejlepší chovatele ovcí a koz podle vyprodukovaného masa a mléka.
Konferenci zahájil předseda Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR Ing. Vít Mareš, který na adresu malých přežvýkavců uvedl, že nadále přetrvává trend postupného zvyšování početních stavů.
„V dubnu letošního roku bylo v evidenci 225 tisíc ovcí a 24,5 tisíce koz. Je potěšitelné, že se průběžně zvyšují stavy bahnic a jehnic v reprodukci, jejich počty momentálně dosahují bezmála 129 tisíc kusů. Změna nastává i ve struktuře chovaných plemen podle užitkového zaměření. Nadále se nejvíce chovají kombinovaná plemena, jejichž podíl odpovídá 50 %. Ovšem zvyšuje se podíl dojených plemen, zastoupených východofrískými ovcemi a plemenem lacaune, na úkor masných plemen, která v kontrole užitkovosti figurují s podílem 35 %,“ konstatoval Mareš.
Navazující informace o změnách chystaných v dotačních podporách prezentovaných Ing. Jaroslavem Humpálem, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a Ing. Jitky Tvrzníkové, co by akreditované poradkyně ministerstva zemědělství měly vzhledem ke stále probíhajícímu připomínkovému řízení jenom podobu předpokladů. Zcela opačnou pozici měl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR MVDr. Zbyněk Semerád, který v úvodní části svého vystoupení hovořil o požadavcích vyplývajících z aktuálně schválené Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace. V další části pak navázal případem přenosu viru klíšťové encefalitidy ze zvířat na člověk alimentární cestou, k němuž došlo v červnu letošního roku na Liberecku. V rámci rozpoutané diskuse se hovořilo také o rizicích zavlečení katarální horečky, která momentálně komplikuje obchod chovatelům z Bulharska, Rumunska, Černé Hory, Srbska nebo Maďarska na naše území.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov
