20.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ověření vlivu semen lupiny v krmných směsích brojlerů na kvalitu jejich masa

Úvod

V Bělorusku je v současné době nedostatek proteinových komponentů pro výživu zvířat, vzhledem k vysokým cenám dovozových surovin jako jsou soja a živočišné moučky. Vlastní produkce soji nemůže být v krajinách střední a východní Evropy uskutečněna v požadované míře. Brání tomu nevhodné klimatické podmínky pro její pěstování. V praxi jsou proto hledány další bílkovinné zdroje pro alespoň částečnou náhradu soje ve výživě zvířat .

Využití dalších druhů luskovin brání nevyváženost skladby aminokyselin v dusíkatém spektru a hlavně přítomnost alkaloidů, které mají hořkou chuť a působí částečně toxicky (Rubio a kol. 1996, Hill a Pastuszewska 1993). Šlechtitelé se věnují výběru druhů a odrůd, které mají nízký obsah těchto látek tak, aby byly použitelné pro výživu zvířat jako částečná náhrada soje (Brenes a kol 1993). Mezi nimi zaujímá významné místo sladká lupina, která obsahuje vyšší množství dusíkatých látek a má nízký obsah antinutritivních složek (Muzquiz a kol 1989). Při ověřování různých variet semen lupiny bylo zjištěno, že sladká lupina může tvořit až do 30% náhrady soji v krmných směsích pro drůbež bez negativního ovlivnění výsledků růstu (Roth-Maier a Kirchgessner 1994, Teixeira a Dos 1995, Schems-Schargh a kol 1994) a skladby jatečného těla (Gualtieri a Rapaccini 1990, Perez Alba a kol 1990). Nutriční hodnota bývá rozdílná podle jednotlivých variet. Významné je snižování obsahu alkaloidů u šlechtěných variant (Hill a Pastuszewska 1993) což potvrdili (Alloui a kol 1994). Cílem těchto pokusů byl ověřit jednu z variet šlechtitelského programu firmy BPRI u výkrmu brojlerů.

Materiál a metodika

Z nabídky BPRI byla doporučena odrůda sladké lupiny (cv Metel) jako nejvhodnější ke krmným pokusům. Analýzy na výživnou hodnotu a obsah antinutritivnívch látek byly provedeny před zahájením pokusů. Byly vytvořeny 4 skupiny kuřat s podílem pohlaví 1:1.
Četnost skupin byly v Gorki 100 kusů, v Českých Budějovicích 50 kusů ve skupině. Ustájení bylo na hluboké podestýlce za řízených klimatických podmínek a vybavení skupin potřebným množstvím krmítek a napáječek. Pokusy v Bělorusku trvaly 48 dnů v Českých Budějovicích 42 dnů.
Skladbu krmných směsí uvádí tabulka č. 1. V pokusných směsích byla přidávána semena lupiny v množství 10,15 a 20 % jako náhrada části ostatních komponentů u skupin 2,3 a 4. Suroviny nebyly zbaveny slupek, ani tepelně ošetřeny. Základ skladby krmných směsí tvořila kukuřice, pšenice a sojové pokrutiny. Kuřata byla individuálně vážena na začátku a na konci pokusů. Byla vypočtena konverze krmiv a sledována mortalita kuřat během pokusů.
Z každé skupiny bylo vybráno po 6 kuřatech pro zjištění základních jatečných ukazatelů a pro chemicko fyzikální stanovení hodnot v mase. 12 hodin před porážkou byly u skupin vypnuty napáječky. Krmení bylo podáváno do vyskladnění. V mase byl sledován obsah sušiny, bílkovin, popelovin, tuku. Z fyzikálních analýz bylo měřeno pH masa, okap masné šťávy a ztráty vařením. Analýzy byly provedeny podle standardních metod v specializovaných laboratořích univerzit v Gorki a Českých Budějovicích.
Všechna data byla statisticky zpracována. Významnost rozdílu veličin byla testována na hladině P=0,05. Závěrem byla vypočtena korelace mezi vlivem podávaného přídavku a chemickou skladbou masa.

Výsledky a diskuse

V pokusných směsích(skupiny 2-4) bylo pozorováno snížení ME metabolizovatelné energie a tuku při doplňování semen lupiny. Jak je dále patrno z tabulky č.1 zvýšil se obsah N-látek a vlákniny výrazněji u skupin s 15 a 20% doplňků lupiny. Při chemických analýzách krmných směsí bylo zjištěno, že se v pokusných dietách při zařazení lupiny snížil obsah metioninu a relativně se zvýšila koncentrace lyzinu. Zařazení lupiny snížilo nutriční hodnotu pokusných směsí v energii, ale to bylo kompenzováno vyšším obsahem N-látek.
Z tabulky č.2 je patrno, že 10% přídavek semen lupiny poskytlo stejné výsledky v hmotnosti jatečného těla tak i ve spotřebě krmiv na 1 kg přírůstku živé hmotnosti jako u kontrolní skupiny. Kuřata ve 3 a 4 skupině dosáhla v průměru nižší hmotnost a přírůstků hmotnosti 1815 a1799g a horší konverzi krmiv 2,4 a 2,42 kg na 1 kg přírůstku živé hmotnosti. Kontrolní skupina dosáhla 1823 g přírůstku hmotnosti a konverze krmiv 2,38 kg na 1 kg přírůstku živé hmotnosti. Zhoršení výsledků ovlivnilo zastoupení a-galaktosidu v semeni lupiny a podle fyziologie je známo, že kuřata nemají ve střevech produkci enzymu a-galatozidázy. Takto nehydrolyzované sacharidy mohli ovlivnit horší využitelnost živin z pokusných směsí. Dalším vlivem mohla být změna osmotické rovnováhy a přístupnost těchto sacharidů pro intestinální mikroflóru žijící v dalších částech střev( tlusté a slepá střeva) Brenes a kol (1993). Jedním z dalších vlivů mohlo být zvýšení obsahu vlákniny u neloupaného semene lupiny Quersi 1993,Kang a kol 1989), nebo horší dostupnost škrobu luskovin pro mikroorganizmy než škrob obilovin (Mc,Nab 1991). Naše zjištění odpovídají pokusům (Frencesche a kol 1990), který podobné rozdíly zjistil při zařazení 6% lupiny ze skladby krmných směsí. Podle (Quarantelliho 1993) zařazení od 5 do 10% lupiny bílé do krmných směsí nosnic neovlivnilo produkci vajec. U lupinové mouky používal až 15 = bez negativního dopadu na kvalitu a množství vaječné hmoty.Centeno a kol (1990) zjistili, že zařazení až 20% této moučky u vykrmovaných kuřat nemělo podstatnější vliv na přírůstky. ROTH-Mayer a Kirchgessner 1994 zjistili při zařazení lupinové mouky do krmných směsí brojlerů v dávkách do 45% podobné tendence v růstu avšak významné zhoršení konverze krmiv.
Nebyly zjištěny významné rozdíly ve skladbě masa pokusných kuřat. Pouze ve skupině č. 4 bylo zjištěno vyšší zastoupení N-látek, jak je patrno z tabulky č.3.V kontrolní skupině činil obsah 21,9 a ve 4 skupině 22,6%. Naproti tomu Teixeira a Dos (1995) nezjistili významnější rozdíly ve fyzikálních a chemických ukazatelích masa kuřat při zařazení lupiny do krmných směsí.

Souhrn

Výsledky pokusů s novou odrůdou semen sladké lupiny (Metel) ze dvou regionů Běloruska a Čechy u brojlerových kuřat. Jednodenní kuřata byla rozdělena do 4 skupin za standardních podmínek po dobu 48 resp.42 dnů vykrmována pomocí upravených receptur krmných směsí. 1.skupina dostávala standardní směs, v dalších bylo zařazováno 10,15 a 20% šrotu semen lupiny. Na konci pokusů měly pokusné skupiny stejnou a nepatrně nižší hmotnost těla(skupiny 3,4) a stejnou nebo nepatrně horší konverzi krmiv. Na konci pokusů bylo náhodně vybráno po 6 kusech kuřat a měřeny základní fyzikálně chemické ukazatele. U čtvrté skupiny byl zjištěn významný pokles abdominálního tuku a tuku v mase a nevýznamné zvýšení obsahu bílkovin v mase 2,56 a 22,6%- 4 skupina 3,28 a 21,9% 1 kontrolní skupina. Jeví se možnost využít semeno lupiny v krmných směsích brojlerových kuřat až do množství 20% ze skladby směsí bez významných dopadů na základní fyzikálně chemické ukazatele.

Seznam literatury:

Alouii,O., Smulikowska,S., Chibowska,M., Pastuszewska B.: The nutritive value of lupine seeds(L.luteus, L.agustifolius a L.albus) for broiler chickens as affected by variety and enzyme supplementation.J.Anim.Feed Sci. Nro 3,1994, s215-227
Brenes,A.,Marquart,R.R., Guenter,W., Rotter,B.A.: J.Poultry Sci. 72,1993 s 2281-2293
Centeno,C., Yuste,P., Rubio,L.A., Trevino,J., Brenes,A.: Efecto de la inclusion de altramus (Lupinus albus) y altramus azul (Lupinus angustifolius) con contenido de alcaloides medion y alto en alimentacion del pollo de carne. Rivista di Avicoltura 5,1990,s 91-107
Franchesch,M., Perez-Vendrell,A., Esteve,E., Brufau,J.: Utilization de altramuz blanco (Lupinus albus) y altramus azul(Lupinus angustifolius) con contenido de alcaloides medio y alto en la alimentacion del pollo de carne. Rivista di Avicola 5,1990, s 88-91
Gualtieri,M., Rapaccini,S.: Possibilita e limiti di impegio del lupino bianco dolce nell alimentazione dei polli da carne. Rivista di Avicoltura 5,1990, s 53-57
Hill,G.D., Pastuszewska,B.: Lupine alcaloids and their role in animal nutrition.In Recent advances research in antinutritional factors in legume seeds. Proceeding of the Second International Workshop Wageningen Dezember 1993 s 342-362.
Kang,T.H.,Cha,Y.H., Moon,C.S., Ahn,C.N., Lee,S.C.: Studies of the chemical composition and digestible nutrient of Australian lupin seed. Research reports of the Rural Development administration.Livestock. 31,1989, s 29-35
Leeson,S., Summers,J.D.: Commertial poultry nutrition University Book, Second edition 1997.s 214-217
Mc Nab,J.M.: Legume carbohydrates.In Toxic factors in crop plants.Proceeding of the second spring conference. Edinburgh 22.March 1991, s 38-42
Muzquiz,c., Burbano,C., Gorospe,M.J., Rodenas,I.: A chemical study of Lupinus hispanicus seed -toxic and antinutritional components. J Sci.Food.Agric. 47,1989 s 205-214
Perez Alba, L.M., Diaz Arca,J.F., Cejas Molina, M.A., Perez Hernandez,M.: Comoarocion entre la torta de soja las semillas de altraumz como supplementos proteicos para distas de crecimiento acabado de pollos tipo broiler. Archivos de Zootechnia 39,1990 s 271-283
Qartelli,A.: Compozitione della farina di semi di lupino(Lupinus albus) e suo impiego nell alimentazione delle galline ovaiole.In proceeding of the 10 national congress, Scientic association of animal production. Bologna Italy 1993 May-June s 499-505
Quersi,A.A.: Lupinus as an alternative source of protein. Misset Worold Poultry. 9,1993 s 10-13
Roth-Maier, D.A., Kirchgessner,M.: Zum Einsatz hoher Anteile Weisser Lupinen (Lupinus albus L.)bei Ezymzulagen in der Broilermast. Archiv fur Gefluegelkunde 58,1994, s 245-248
Rubio,L.A., Grant,G., Scilowski,W.O., Brown,D., Bardocz,S., Pusztai,A.: The utilization of Lupin ( Lupinus angustifolius)and Faba bean globulins by rats in poorer than of soyabean globulins or lactalbumin but the nutritional value of lupin seed meal is lower only than that of lactalbumin. The Journal of Nutrition 125,1995 s 2145-2155
Schems Schargh, M., Zolltisch,W., Knaus,W., Lettner,F.: Der Einsatz von Lupinen in der Huhnerfutterung. Boku Wien 45,1994, s 163-175
Teixeira,A.S.,Dos,R.: Substituicaldao da soja por tremocilha ( Lupinus luteus)na alimentacao de fragos decarne.Rivista Portuguesa de Ciencias Veterinarias 90,1995,s 20-28

Sytko,V.1, Čermák,B.2
1.Katedra živočišné výroby Zemědělská akademie Gorki, Bělorusko
2.Katedra obecné zootechniky a výživy zvířat , zemědělská fakulta JU České Budějovice

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down