Ozdravování skotu od IBR

Od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy) v České republice uplynulo 1. ledna 2011 pět let. Do 30. června 2011 vzrostl počet hospodářství, v nichž byla eliminována infekce původcem IBR, na 62,96%. Příznivý trend ovlivnil fakt, že ozdravování bylo přijato jako národní program, povinný pro chovatele skotu na celém území republiky.

Garanci za ozdravení od IBR má Ministerstvo zemědělství, které stanovilo dobu pro realizaci programu na sedm let a zajistilo na celé období finanční příspěvek státu. Na ukončení programu tedy zbývají necelé dva roky.
Týdeníku Zemědělec poskytl odpovědi na nejčastější dotazy týkající se problému IBR MVDr. Jan Bažant z oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy ČR

* Je nutné, aby chovatel, který dokončí ozdravování od IBR žádal Krajskou veterinární správu (KVS) o schválení statusu hospodářství prostého a o zařazení na webové stránky SVS ČR ?

Odpověď: Pokud chovatel dokončí ozdravování od IBR a provede předepsaná závěrečná vyšetření, nemusí KVS žádat. KVS mu schválí status hospodářství úředně prostého nebo úředně ozdraveného včetně uvedení na webových stránkách na základě negativních výsledků závěrečných vyšetření.

*Pokud vznikne nové hospodářství nákupem skotu z hospodářství prostého, je nutné provádět po přemístění vyšetření na IBR ?

Odpověď: Vyšetření není nutné provádět za předpokladu, že přemisťovaný skot nepřišel během transportu do kontaktu se skotem s horším nákazovým statusem. Například nebyl přepravován s výkrmovým skotem nebo v nevyčištěném a nedesinfikovaném dopravním prostředku, v němž byl předtím přepravován výkrmový či jiný nákazově rizikový skot.

* Je možné v průběhu ozdravování nakupovat (prodávat) skot nebo jej mezi hospodářstvími přemisťovat ?
Odpověď: Ano, je to možné. Národní ozdravovací program (dále jen NOP) od IBR bude v ČR realizován celkem sedm let . Není proto možné přemisťování ani svody blokovat. V článcích 15 - NOP od IBR (vydáno MZe) a Metodického návodu 10/2005 SVS ČR jsou uvedeny zásady pro přemisťování. V podstatě platí, že:
 do hospodářství prostého IBR je možné přemisťovat skot z hospodářství prostých, případně sérologicky negativní skot z hospodářství ozdravených,
 do hospodářství ozdraveného od IBR je možné přemisťovat skot z hospodářství prostého a ozdraveného,
 do hospodářství, které ozdravuje eliminací bez vakcinace se může přemístění uskutečnit až po vyřazení všech infikovaných zvířat ze stáda a provedení minimálně jednoho vyšetření skotu staršího 6 měsíců s negativním výsledkem (s výjimkou plemenného býka z hospodářství prostého IBR). Poté lze do tohoto hospodářství přemístit skot z úředně prostého nebo sérologicky negativní skot z hospodářství úředně ozdraveného,
 do hospodářství, které ozdravuje eliminací s vakcinací markerovými vakcinami, lze přemístit skot z hospodářství prostého, ozdraveného i z hospodářství ozdravovaného za předpokladu, že je přemisťovaný skot v imunitě proti BHV-l nebo byla u něho provedena minimálně základní imunizace (první vakcinace) markerovou vakcínou.. Skot sérologicky negativní je nutno po přemístění vakcinovat.

* Lze hospodářství, které nově vznikne nákupem skotu z IBR prostých hospodářství uznat za prosté ?
Odpověď: Ano, KVS může v tomto případě schválit hospodářství za úředně prosté, aniž by bylo nutné bezprostředně po přemístění provádět sérologické vyšetření. Hospodářství bude zařazeno do režimu vyšetřování podle metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace, to znamená 1x ročně se provede sérologické vyšetření u skotu staršího 24 měsíců.

* Domníval jsem se, že vyšetření se provádějí pouze na začátku a na konci ozdravování. Soukromý veterinární lékař mě však sdělil, že musí odebírat krev na vyšetření i v průběhu ozdravování. Je to nutné?

Odpověď: V hospodářstvích v nichž byla zjištěna infikovaná zvířata a ozdravují eliminační metodou s vakcinací markerovou vakcínou se provádějí v průběhu ozdravování tzv. namátková vyšetření. Jejich účelem je zjistit, jestli v hospodářství stále koluje virus, původce IBR. Vyšetřují se původně sérologicky negativní zvířata a zvířata narozená po zahájení ozdravování. Optimální stav je, když asi po dvou letech ozdravování nejsou zjišťována nově infikovaná zvířata. Je-li zjišťován vysoký počet reinfekcí, může KVS rozhodnout o rozšíření namátkových vyšetření nad rámec stanovený v zásadách NOP.

* Mám už asi 8 roků chov prostý IBR. Každým rokem bylo vyšetření negativní a v letošním roce jsem měl jednu krávu pozitivní. Veterinář mě řekl, že se mě do stáda dostal virus. Je to možné?
Odpověď: V tomto případě je nutné prokázat, zda se skutečně jedná o infekci původcem IBR. To se zjistí opakovaným odběrem vzorků a konfirmačním vyšetřením v Národní referenční laboratoři SVÚ v Jihlavě. Pokud se nezjistí laboratorním vyšetřením protilátky u dalších zvířat ve stádě, pravděpodobně se o zavlečení původce IBR nejedná. Zavlečení infekce do stáda je však stále možné. Spíše nákupem zvířat ze zahraničí než z ČR. Při nákupu skotu, je nutné respektovat zásady článků 15 - NOP od IBR (vydáno MZe) a Metodického návodu 10/2005 SVS ČR, kde jsou uvedeny zásady přemisťování skotu v průběhu NOP. Před nákupem je nezbytné poradit se se soukromým veterinárním lékařem, případně inspektorem KVS.

* Před zahájením ozdravování od IBR jsme používali vakcíny Triangle. Tyto vakcíny nám pomáhaly při řešení respiračních problémů zejména u telat. Nyní ozdravujeme od IBR a tyto vakcíny nesmíme používat. Existuje nějaká náhrada?
Odpověď: Ano, zavedením NOP muselo být zakázáno používání nemarkerových (nelze rozlišit protilátky po vakcinaci a po přirozené infekci) vakcín, které obsahovaly bovinní herpesvirus -1 (BHV-1, terénní virus původce IBR). Většina chovatelů používala vakcíny polyvalentní tzn. takové, které imunizují (chrání) proti více původcům. Každý chovatel, který má ve svém stádě zdravotní problémy, by ¨měl nejdříve nechat odebrat vzorky krve od několika zvířat, vyšetřit je ve Státním veterinárním ústavu s cílem zjistit původce problémů a teprve pak zasáhnout odpovídající léčbou nebo vakcinací. Postup „naslepo“ je zbytečně drahý. Pokud bude rozhodnuto o vakcinaci, v žádném případě nelze použít vakcinu, jejíž složkou je nemarkerový BHV-1. Takováto vakcína není v ČR registrována. Naproti tomu, je u nás registrováno několik vakcín, které chrání proti nejčastějším původcům zdravotních problémů a přitom neobsahují imunizační složku BHV-1. Tyto vakcíny lze použít. V každém případě je nutné se předem poradit se soukromým veterinárním lékařem.

* Dospěl jsem do závěru ozdravování. Při prvním závěrečném vyšetření se objevilo dalších pět infikovaných krav, které byly vedeny jako negativní. Jak se to mohlo stát, když vakcinace byly prováděny přesně podle návodu?

Odpověď: Nejprve je nutno zjistit stáří nově zjištěných pozitivních krav. Jedná-li se o krávy asi šestileté (resp. ty, které byly v době vstupního sérologického vyšetření telaty do 6 měsíců věku) mohlo se stát, že se infikovaly bezprostředně po vymizení kolostrálních protilátek. Ty u některých telat vymizí dříve, než začne fungovat ochrana stáda po imunizaci. To může být důvod, proč některé krávy považované za negativní vykáží při sérologickém (závěrečném i namátkovém) vyšetření pozitivitu. Proto byl asi rok po zahájení programu zařazen nový kód IBR 106, který doporučuje chovateli před prvním závěrečným vyšetřením, resp. bezprostředně po vyřazení posledního infikovaného zvířete (zjištěného vstupním sérologickým vyšetřením) provést sérologické vyšetření malé skupiny krav, které byly v době vstupního sérologického vyšetření telaty (mladým skotem) u nichž mohlo dojít před nástupem imunity ve stádě k infekci terénním kmenem BHV-1. Pokud se jedná o pozitivitu zjištěnou u mladých krav, prvotelek nebo dokonce u mladého skotu pak se ve stádě nachází infikované rizikové zvíře (zvířata), což je horší varianta. V tomto případě je nutné provést důkladný epizootologický rozbor (na základě diagnostiky) a pátrat v které stáji se nebezpečný šiřitel infekce nachází.

* Proč je nutné ozdravovat výkrm skotu? Ten se snad ozdraví sám - vždyť zvířata končí na jatkách.
Odpověď: Do výkrmu by měl přicházet v současnosti již jen nákazově nerizikový skot ať už z hospodářství, která dokončila ozdravování nebo z hospodářství opakovaně vakcinovaných. Avšak vzhledem k tomu, že většina výkrmových stájí je naskladňována i vyskladňována kontinuálně a do výkrmu přichází skot nevakcinovaný je možné, že se zde neustále udržuje virus pasážováním na zvířatech. Je tedy potřebné provést vyšetření vzorku zvířat a zjistit zda se u vykrmovaných zvířat virus vyskytuje nebo ne. Podle toho KVS stanoví další postup.

* Mám výkrmnu býků. Pokud přesunu všechny býky jeden den na jatky musím také vyšetřovat a vakcinovat?

Odpověď: Nemusíte vakcinovat v případě, že nový zástav bude pouze z prostých nebo ozdravených hospodářství. Po vyskladnění vykrmeného skotu na jatky provedete důkladné mechanické vyčištění stáje, veškeré stájové mechanizace a stájových pomůcek. Nutné je vyprat pracovní oděvy a důkladně umýt pracovní obuv. Poté provést ve stájích dezinfekci, dezinfekci všech pomůcek, které přišly do styku se skotem. Po vyvětrání lze do stáje přemístit nový zástavový skot. KVS může v tomto případě vaše hospodářství prohlásit za úředně prosté, nebo úředně ozdravené podle toho, z jakého hospodářství nový zástav nakoupíte. Také je to možné vyřešit tím, že stáj bude po mechanickém vyčištění ponechána určitou dobu bez zvířat - v létě asi 4 týdny. Za tuto dobu se dá předpokládat, že virus v prostředí bez zvířat nepřežije. Teplotám pod bodem mrazu odolává déle.
V případě, že i po jednorázovém vyskladnění budete nakupovat nový zástav z hospodářství, která ozdravují od IBR (tedy z hospodářství, z kterých nelze vyloučit riziko zavlečení viru) je nutné určitý počet zvířat vyšetřit a v případě pozitivního výsledku vakcinovat.

* Vykrmuji masný skot na pastvině. Bylo stanoveno, že zvířata musí být vyšetřena do 15. září 2011. Bylo by možné termín posunou o 4 až 6 týdnů, kdy budu přemisťovat skot na zimu do stájí a přitom provést odběry krve?.
Odpověď: Ano, je to možné, domluvte se s KVS

* Je velký problém provádět odběry krve i vakcinace u zvířat ke konci výkrmu. Manipulace s býky před ukončením výkrmu je i nebezpečná. Je možné vyšetření provést jen u mladších zvířat?

Odpověď: Účelem vstupních sérologických vyšetření ve výkrmnách skotu je zjistit, zda-li ve výkrmně cirkuluje terénní kmen BHV-1 – původce IBR. Každá výkrmna je rozdělena na sekce nebo má minimálně oddělen mladý vykrmovaný skot od jedinců před porážkou. Je potřebné, individuálně posoudit možnosti přenosu viru v celém vykrmovaném stádě. Pokud hrazení umožňuje aerogenní přenos viru mezi sekcemi, je možné větší podíl vzorků získat od mladších zvířat. Zásadou však musí být neodebírat vzorky od telat do 6 měsíců věku a jedinec, od něhož je vzorek odebrán, musí být ve stáji alespoň 2 měsíce, minimálně 6 týdnů. Vzorky od nejtěžších zvířat mohou být v tomto případě redukovány na minimum a odebrány nejpozději při nakládce k přemístění do jatek.

* Svaz chovatelů Fleckvieh z Dolního Rakouska mě požádal, abych na jejich regionální výstavu skotu poslal dvě krávy z mého stáda. Mám stádo již šest let prosté IBR. Jaké podmínky budu muset splnit a kdo mě je stanoví?

Odpověď: Rakousko je osm let zemí prostou IBR. Podmínky pro obchod nebo dovoz skotu nebo zárodečných produktů do ES stanovuje přímo Evropská Komise. Pokud jde o IBR, jedná se o rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Pro vás platí, že skot vybraný pro výstavu musí být před přemístěním do Rakouska minimálně 30 dnů umístěn v izolaci a nejdříve za 21 dnů od zahájení izolace musí být u něho provedeno sérologické vyšetření krve na přítomnost protilátek proti původci IBR s negativním výsledkem. Izolována mohou být buď jen zvířata, která se zúčastní výstavy nebo může být celé vaše stádo prohlášeno na 30 dnů za izolaci. Druhá varianta má pro vás tu nevýhodu, že by musela být vyšetřena všechna společně ustájená zvířata, což by se vám značně prodražilo. V každém případě je nezbytné, abyste se nejpozději 2 měsíce před termínem odeslání zvířat na výstavu obrátil na místně příslušnou KVS a s ní vše konzultoval.