Přibližně 800 milionů lidí na naší planetě závisí na chovu hospodářských zvířat, která se pasou v přirozených pastevních systémech. Využívání trvalých travních porostů k chovu hospodářských zvířat je v celé řadě zemí převažujícím způsobem hospodaření. Travní porosty zabírající přibližně 40 % zemské souše jsou zároveň jedním z největších ekosystémů na Zemi. Bohužel také pastviny jsou citlivé na probíhající změny klimatu.
Při hledání nových metod a postupů, které mají být zavedené do zemědělské praxe, musí spolupracovat vědci s farmáři, protože je třeba, aby byly nejen využitelné, ale také efektivní. Je jisté, že robustnější krávy s dobrým zdravím a plodností, které zvládají i v horší podmínky extenzivních pastevních porostů a produkují kvalitní hovězí, dokážou více než dobře nahradit svou na první pohled nízkou mléčnou produkci.
Hnojení porostů, ať už na orné půdě nebo těch trvalých, je trnem v oku všem ochráncům životního prostředí. Pokud by se chovatelům podařilo lépe zvládnout management pastevních porostů a načasovat jejich využívání na dobu jejich optimální kvality, pak by se snížila nutnost užití minerálních hnojiv. Když se k tomu přidají i další faktory, např. optimální botanická skladba porostu, odpovídající počet zvířat či intenzita sklízení, pak z toho bude profitovat nejen životní prostředí, ale také podnik, kterému klesnou náklady na hnojiva.*
S využitím zahraničních materiálů zpracovali Ing. Anna Marcinková, Ing. Ota Beran
Podrobněji v časopisu Náš chov 3/2019.
