Titulek samotný nejlépe vystihuje témata přednášek odborného semináře, který 17. prosince uspořádala katedra pícninářství a trávníkářství ČZU v Praze. Na půdě suchdolské univerzity bylo v posluchárně agronomické fakulty kolem 80 účastníků, včetně dvou přednášejících zahraničních studentů L.Meneses(ové) a M. Gueroviche z Peru.
Pastva v různých ekologických podmínkách
Titulek samotný nejlépe vystihuje témata přednášek odborného semináře, který 17. prosince uspořádala katedra pícninářství a trávníkářství ČZU v Praze. Na půdě suchdolské univerzity bylo v posluchárně agronomické fakulty kolem 80 účastníků, včetně dvou přednášejících zahraničních studentů L.Meneses(ové) a M. Gueroviche z Peru.
„Výhledově se budou plochy trvalých travních porostů (TTP) nadále rozšiřovat nejen s ohledem na možný potenciál produkce, ale také z pohledu zlepšování ochrany životního prostředí, zvyšování ekologické stability a ochrany krajiny“, oficiálně zahájil seminář Doc. Ing. Jiří Mrkvička, Csc. V návaznosti na obhospodařování TTP v zónách diferencované ochrany půdy a vody v krajině byly zajímavé výsledky Dr. Ing. Viléma Pavlů, Csc. Z nich vyplývá, že různé způsoby obhospodařování pastviny se promítají do koncentrace živin a obsahu nitrátů, avšak nezhoršují kvalitu průsakových vod. Také pro využívání pastevního chovu zvířat v chráněných územích mluví hned několik argumentů. Tím pro zemědělce nejpádnějším jsou možné finanční podpory z programu péče o krajinu od ministerstva zemědělství a správy národních parků či chráněných území. Do prosazování ekologických hledisek hospodaření na TTP se promítá také vzrůstající zájem konzumentů o kvalitní a bezpečné potraviny. Hlavní atributy tohoto posunu lze spatřovat v odpovědnějším přístupu nejen ve vazbě na vlastní zdraví, ale také na zatížení životního prostředí.
Zpestřením bylo vystoupení Mgr. Michala Hejcmana o pastevním zemědělství v zemi baobabů Senegalu. Tato část Afriky je poměrně značně zemědělsky využívaná a s ohledem na intenzitu srážek průměrně kolem 1200 mm je vhodná pro pastvu místních plemen skotu (senegalský zebu – je většího tělesného rámce s hmotností 300 až 400 kg a laktací kolem 500 l mléka o tučnosti 5,5 %), dále koz (západoafrická zakrslá a sahelská – obě s masnou užitkovostí), ovcí (tenkoocasé srstnaté plemeno Fulany – masného typu s hmotností 30 až 50 kg), oslů a koní. Pase se nomádským způsobem na savanách, kde dominuje až čtyři metry vysoká, kolénkatá tráva Andropogon Gayanus s mnoha poddruhy, které se liší stravitelností. Dalším častým druhem je jednoletá tráva Ctenium newtoni, stanovištní druh, který porůstá nepropustné půdní vrstvy tzv. bovaly. Pro intenzivní využívání přirozených pastevních porostů je důležité vypalování v době, kdy jsou trávy ještě zelené. Vedle sena z trav se krmí i arašídovým senem.
