Asi každý souhlasí s tvrzením, že mléko je nejcennější produkt mléčné farmy. Je tedy na místě o tuto komoditu náležitě pečovat již od okamžiku jejího zrodu. Na farmě v Chropyni na Kroměřížsku společnosti Agroječmínek nedávno investovali do technologií chlazení mléka, což jim výrazně ušetřilo energii. Zkušenosti po roce fungování sdílel vedoucí živočišné výroby Lukáš Herger.
„V roce 2021 se na naší farmě uskutečnila rekonstrukce administrativní budovy a technologického zázemí prostorů dojírny. Modernizace technologie chlazení mléka zahrnovala instalaci venkovního chladicího sila Mueller o kapacitě 34 tisíc litrů. Součástí inovace bylo také zařazení trubičkových předchladičů mléka. Vnitřních prostor po starých tancích na mléko jsme využili jako přípravnu mléčných krmných směsí pro telata,“ stručně v úvodu představil Ing. Lukáš Herger k jakým změnám na mléčné farmě došlo přibližně v covidovém období.
Součást skupiny
Společnost Agroječmínek, s. r. o. vznikla v roce 1993. Od svého vzniku se výrazně orientuje na chov skotu holštýnského plemene. V roce 2002 byla společnost začleněna do skupiny LUKROM, dnes skupiny firem, kterou založil Ing. Zdeněk Červenka. Její název i po třech dekádách odkazuje k městům Luhačovice a Kroměříži. Z touhy po vlastním podnikání a realizaci nápadů vyrostla v průběhu tří dekád společnost, která v současné době zaměstnává 700 lidí.
Agroječmínek hospodaří na 1300 ha půdy, z toho je 200 luk. Asi na 400 ha pěstují kukuřici na siláž i na zrno, dále 250 ha vojtěšky, 100 ha řepky a asi 400 ha potravinářské pšenice. Chov čítá 1130 holštýnských dojnic a asi 900 jalovic. Průměrná užitkovost je 11 670 kg mléka za laktaci, při 3,69 % tuku a 3,34 % bílkovin.
Jak ušetřit elektrickou energii
Když se na farmě v Chropyni rozhodovali, jak zlepšit skladování a chlazení mléka, vzpomněli si na dlouholetou spolupráci LUKROMU se společností Mueller z Nizozemska. Ta vyrábí izolované chladicí tanky ale také další zařízení. Důvodem výměny technologie, které bylo částečně spolufinancováno přes dotační titul ministerstva průmyslu, bylo stáří a elektrická náročnost stávajících tanků na mléko. „Chtěli jsme také snížit spotřebu vody a chemických prostředků používaných pro sanitaci. Po roce a půl zkušeností víme, že investici jsme provedli v pravou chvíli, neboť samozřejmě také u nás došlo ke zdražení elektrické energie. V době, kdy se cena elektřiny pohybovala kolem tří korun za kWh, jsme vypočítali návratnost na 5 až 7 let. Dnes již víme, že se návratnost investice zkrátila na tři roky. Pokud k tomu připočteme úsporu až poloviny použité vody pro sanitaci tanků a úsporu téměř třetiny dezinfekčních prostředků, je návratnost kolem dvou let,“ zhodnotil vedoucí živočišné výroby.
Celá reportáž je v Našem chovu 5/2023.
