Každý farmář má optimálně nastavenou údržbu pastvin, ať už jde o sečení, mulčování, obnovení travního porostu, hnojení nebo vláčení. Není ale mnoho těch, kteří tyto agrotechnické zásahy plánují i s ohledem na kontrolu nad parazity. Přitom je to oblast, která si zaslouží pozornost všech chovatelů, neboť následky parazitárních infekcí u zvířat a jejich léčba jsou finančně nákladné, zdlouhavé a obtížné.
Jak tedy snížit parazitární znečištění pastvin?
V první řadě je důležité si uvědomit biologii jednotlivých druhů parazitů a jejich vývojové cykly, abychom věděli, kdy a jak zakročit.
Koně jsou hostitelé několika desítek druhů parazitů, z toho přibližně 40 druhů se v chovech vyskytuje často. První skupinou jsou malí strongylidi. V současnosti se jedná o nejostřeji sledovanou skupinu parazitů, která čítá přes 50 druhů červů s podobným vývojem. Představují potenciální hrozbu pro všechny koně s přístupem na pastvinu. Při velkém napadení způsobují průjmy, hubnutí, apatii, nekvalitní srst či zhoršenou výkonnost. Parazitují v tlustém střevě a dosahují velikosti od 0,5 do 2,5 cm. Jejich vývojový cyklus je přímý, tedy bez mezihostitelů, a probíhá jak ve vnějším prostředí, tak v koni. Poté, co koně spolu se skybalou vyloučí vajíčka na pastvinu, začíná vývoj larev. Uvnitř vajíčka se vytvoří larva označovaná jako L1, která se uvolní z vaječných obalů a po svlékání dospěje do vývojového stadia uváděného jako L3 a stává se pro koně infekční.
Když je tato infekční larva pozřena koněm, prodělává další vývoj ve střevní sliznici a podslizniční vrstvě. Následně prodělávají další vývoj a vracejí se do tlustého střeva, kde dospívají a samičky mohou klást oplozená vajíčka. Celý cyklus se tak opakuje… Jestliže nezasáhneme vhodně zvolenými přípravky, mohou jedinci ve střevě koně přežít až dva a půl roku. Kolik oplozených vajíček je samička schopná za tuto dobu vyprodukovat, se můžeme jen domnívat, ale tato čísla budou v řádech milionů.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 8/2016
