Stavy ovcí se sice v posledních letech stabilizovaly, přesto jsou o poznání nižší než v minulosti. Příčinou jsou mimo jiné nízké výkupní ceny ovčích produktů, především vlny. Rozbor situace v chovu ovcí a koz byl jedním z témat celorepublikové zootechnické konference v Pelhřimově.
Zootechnická celorepubliková konference organizovaná společností Agrotom marketing společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Českomoravským svazem organizací ZZN a Zemědělským svazem ČR se konala v první polovině listopadu.
Chovu ovcí se ve svém příspěvku věnoval vedoucí katedry speciální zootechniky FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze prof. Ing. Ladislav Štolc, CSc. Mezi základní užitkové vlastnosti se podle něj řadí maso, mléko, vlna, kůže a plodnost, vedlejšími produkty jsou lanolín, lůj, střeva, krev, předžaludky, paznehty a rohy a za nepřímý užitek pokládá řečník například produkci mrvy, údržbu pastvin nebo využití ovce jako modelového a pokusného zvířete.
Stavy ovcí a koz Počty malých přežvýkavců za posledních několik let znatelně poklesly, i když se v poslední době začínají opět zvyšovat. Stavy ovcí spadly z 429 714 kusů v roce 1990 na současných 168 910 kusů, počty koz se zmenšily z 40 638 v roce 1990 na 16 222 kusů v roce 2007. Podrobnější údaje uvádí tabulka.
Ve světě naproti tomu stavy ovcí a koz stoupají, v roce 2006 vzrostly o 1,8 procenta. Nejvíce se na tomto faktu podílela Čína se 4,7% nárůstem, v Evropské unii byl naopak zaznamenán dvouprocentní pokles.
Z hlediska krajů se nejvíce ovcí chová v jižních Čechách (23 969), následuje kraj Plzeňský (20 210) a Zlínský (18 192). Nejméně ovcí najdeme v kraji Olomouckém (6 067).
Plemenné zastoupení
Také struktura plemen se od roku 1990 změnila. V té době převažovala v našich zemích plemena vlnařská, následovala kombinovaná a masná, minimálně se chovala plodná a dojná plemena ovcí. V roce 2007 vedou plemena kombinovaná, následují zástupci masných a dojných a plodných plemen a v minimálním počtu se chovají plemena vlnařská (grafy 1 a 2).
Tento trend je vidět i na údajích z kontroly užitkovosti, kde měla masná plemena v roce 1990 pouze 0,6% zastoupení naproti 39 procentům v roce 2007, plodná a mléčná plemena se v roce 1990 chovala pouze v 0,1 procenta případů (v roce 2007 v devíti procentech) a zastoupení kombinovaných plemen ovcí stouplo z původních 36,4 % na 52 procent v letošním roce.
Tržní ceny jatečných zvířat se naproti tomu od roku 1995 výrazně nemění, ovce se vykupují za 15 Kč za kilogram a jehňata zhruba za 42 Kč/kg (respektive 15 Kč/kg a 41 Kč/kg v roce 1995). Spotřeba ovčího masa na obyvatele činí v České republice pouze 0,4 kilogramu na osobu a rok, zatímco celosvětově jsou to 2,04 kilogramu, v Evropské unii 2,88 kg a na Novém Zélandu dokonce 16,79 kilogramu na hlavu a rok.
Podle profesora Štolce je do budoucna v chovu malých přežvýkavců nutná změna systému a organizace chovu: „Musíme zvýšit plodnost, zavést účinnou testaci výkrmnosti a jatečné hodnoty a rozšířit výkonný genofond masných plemen,“ konstatoval řečník. Dále doporučil zaměřit se na precizní realizaci šlechtitelského programu, využívání užitkového křížení s masnými plemeny ovcí, kontrolovat zdravotní stav stáda, nepodceňovat význam vlny a pokusit se ekonomicky zhodnotit všechny produkty chovu ovcí.
