Genotypování zvířat se u skotu stalo nedílnou součástí šlechtitelského procesu. Postupně se ustoupilo od limitovaného genotypování vybraných potenciálních plemeníků. S klesající cenou za genotyp se přešlo k plošnému hodnocení plemenic. Systematickým hodnocením vybraných stád lze nastavit model odhadu plemenných hodnot i na relativně malé populace jednotlivých plemen. Žádný z modelu odhadu plemenných hodnot však nemůže dlouhodobě fungovat bez zpětné validace kontrolou užitkovosti. To platí beze zbytku jak pro plemena masná, tak dojená. Paradoxně tak význam kontroly užitkovosti s rozvojem genomické selekce roste a získává na důležitosti.
Ukončený kontrolní rok potvrdil výsledky dojených plemen v České republice. Dosažené výsledky jsou ukázkou zvládnutí managementu chovu dojnic českými chovateli a souvisí i s nástroji, které dnes chovatelé a šlechtitelé skotu mají k dispozici. Teoretické základy šlechtění se samozřejmě nezměnily, jenom technologický pokrok přináší možnosti aplikace postupů a metod, které byly dříve popsány pouze teoreticky. Revoluční kroky a novinky, přicházející do oblasti šlechtění se stále zrychlují. Zatímco za hlavní milníky ve šlechtění v minulém století můžeme označit zavedení umělé inseminace skotu v šedesátých letech a následně pak dalších 30 až 40 let nasazení výkonné výpočetní techniky, která umožnila rutinní využívání sofistikovaných statistických přístupů, řešících odhady plemenných hodnot pro miliony zvířat a desítky milionů záznamů o jejich užitkovosti. Další zpřesnění genetických odhadů a hodnocení zvířat přišlo na začátku 21. století s nástupem „doby genomické“.
S pomocí informací o skutečném genetickém založení až na úrovni deoxyribonukleové kyseliny, se posunujeme v kvalitě a přesnosti odhadu genetického založení jedinců o další kvalitativní stupeň. Genomická selekce se v posledních letech stala běžnou součástí šlechtitelských programů nejen u dojeného skotu a pomocným nástrojem pro chovatele. Jak ale správně řekl přední anglický genetik prof. Mike Coffey: „V době genotypů je fenotyp králem“. Právě spojení znalosti genetického základu a fenotypového projevu přidává genomické selekci nový rozměr. Cenová dostupnost celé technologie genotypování dnes umožňuje chovatelům genotypování celých stád dojnic a tím získání naprosto detailní informace o chovaných zvířatech, jejich dědičném základu, možnostech produkce či odchylkách v užitkovosti.
Celý článek najdete v Našem chovu 2/2020.
Doc. Dr. Ing. Josef Kučera
Ing. David Lipovský
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
Kontakt: lipovsky@cmsch.cz
