Pravděpodobně čím dál častěji se budou využívat sliny prasat pro detekci specifických protilátek a patogenů. Takový závěr vyplynul z prezentace MVDr. Petra Václavka ze SVÚ Jihlava, kterou přednesl na prosincové konferenci pro chovatele prasat ve Stříteži.
Nejprve je třeba říci, že sliny jsou součástí orálních tekutin, které obsahují ještě slizniční transudát, cervikální gingivální tekutinu, buněčný detrit, enzymy, antiseptické látky, zbytky potravy a bakterie. V případě infekce pak ústní tekutiny obsahují navíc patogeny a protilátky.
Zatímco v humánní medicíně odstartovalo využívání slin jako diagnostického vzorku zjištění protilátek Brucella melitensis, způsobující tzv. maltskou horečku již v roce 1909, ve veterinární medicíně byly až donedávna velmi málo využívané.
„Sliny se ve veterinární medicíně využily například při detekci Escherichia coli O157:H7 a Salmonella sp. ve výkrmu skotu, při diagnostice viru kočičí leukémie a experimentálně též v souvislosti s možným přenosem viru vztekliny. U prasat byl ve slinách experimentálně potvrzen výskyt specifických protilátek po infekci Streptococcus sk. E, Actinobacillus pleuropneumoniae a podjednotky B choleratoxinu. V současné době byla u prasat ověřena diagnostika ze slin například viru afrického moru prasat, viru klasického moru prasat, viru slintavky a kulhavky, viru Aujeszkyho choroby a viru vezikulární stomatitidy. Ovšem nejčastější praktické využití nachází vzorek slin při detekci viru PRRS, viru chřipky a PCV-2, a to jak přímým průkazem viru, tak průkazem specifických protilátek. Nejisté zatím je využití slin k přímé detekci Mycoplasma hyopneumoniae, limity má i přímý průkaz Actinobacillus pleuropneumoniae. Další výzkum využití vzorků slin u prasat bude pravděpodobně pokračovat v diagnostice Mycoplasma hyorhinis, Lawsonia intracellularis, viru porcinní epidemické diarrhoei, Salmonella sp., Haemophilus parasuis a v monitoringu a odbourávání antibiotik,“ vyjmenoval MVDr. Václavek.*
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.
