14.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Plemenná hodnota pro růst u masných plemen skotu.

Kontrola užitkovosti
V kontrole užitkovosti masného skotu vedené ČSCHMS jsou za celé období prováděné kontroly od roku 1991 do současné doby podchyceny údaje užitkovosti o 85 188 zvířatech . Včetně zvířat bez známé užitkovosti, která se vyskytují pouze v původech, je evidováno 136 099 jedinců. Množství údajů podle jednotlivých sledovaných ukazatelů, průměry užitkovosti a proměnlivosti jsou souhrnně za všechna plemena uvedeny v tabulce 1.

S věkem zvířat záznamů v KU postupně ubývá, neboť zvířata jsou prodávána mimo stáda s kontrolou užitkovosti. Rozsahy údajů v evidenci a počty žijících zvířat jednotlivých plemen poskytují dostatečný prostor pro objektivní hodnocení zvířat a organizaci efektivních – konkurenceschopných selekčních programů.

Metoda odhadu plemenné hodnoty
Hodnocení zvířat je prováděno na základě plemenné hodnoty stanovené metodou animal model (individuální model jedince). Vyhodnocení je provedeno víceznakovým modelem, který bere v úvahu vzájemné vazby mezi sledovanými vlastnostmi, souběžně jedním výpočtem pro všechna plemena. V kontrole užitkovosti jsou zahrnuti i kříženci. Zvířata různých plemen včetně kříženců si navzájem tvoří vrstevníky ve stejných stádech. Do vyhodnocení je současně zahrnut maternální efekt, který zohledňuje působení matek na růst potomstva.
Je tedy použit víceznakový, víceplemenný animal model s maternálním efektem. Výpočet je proveden programem BLUPF90 (Misztal 2001).
Pro hodnocení zvířat jsou využity naměřené užitkovosti a veškeré příbuzenské vztahy mezi jedinci. Společně hodnocenými vlastnostmi jsou průběh porodu, hmotnost při narození, hmotnost ve věku 120 dnů, hmotnost ve věku 210 dnů a hmotnost ve věku jeden rok.
Způsob hodnocení je popsán modelovou rovnicí, ve které jsou uvedeny efekty genetické a efekty chovatelského prostředí, které ovlivňují naměřenou užitkovost a které byly vzaty v úvahu při hodnocení:

Y = SRO + PO + VEM + PHP + PHM + TP + HET + HEM + e

kde: Y - označuje naměřené užitkovosti, které jsou výsledkem působení součtu efektů na
pravé straně rovnice
SRO - skupina vrstevníků, uvnitř které je jedinec porovnáván na základě vlastní užitkovosti
PO - pohlaví telete
VEM - věk matky telete
PHP - plemenná hodnota pro přímý genetický efekt jedince (vlastní růstová schopnost) se zohledněním vzájemných příbuzností a skupin podle plemen. Dědí se na potomstvo.
PHM - plemenná hodnota pro maternální genetický efekt jedince (vliv mléčnosti matky na růst potomstva) se zohledněním vzájemných příbuzností a skupin podle plemen. Dědí se na potomstvo.
TP - trvalé mateřské prostředí pro krávy s užitkovostí (se zváženými telaty)
HET - heterózní efekt projevující se na telatech
HEM - heterózní efekt projevující se na matkách
e - působení náhodných - nekontrolovatelných činitelů na projev užitkovosti.

Význam jednotlivých faktorů ovlivňujících užitkovost

Výše uvedený postup odhadu plemenné hodnoty je zvolen tak, aby vysvětlil co nejvyšší podíl proměnlivosti mezi zvířaty. Systematické efekty chovatelského prostředí (SRO + PO + VEM), včetně plemenné příslušnosti, vysvětlují podstatnou část proměnlivosti, jak je uvedeno v tabulce 2. Vysvětlená proměnlivost se pohybuje od 30,64 % u průběhu porodu až do 76,24 % u hmotnosti při narození. Souběžně s procentem vysvětlené proměnlivosti klesá směrodatná odchylka. V této tabulce uvádíme směrodatnou odchylku na původních naměřených údajích a směrodatnou odchylku opravenou, po očištění o výše zmíněné efekty. Uvedené výsledky dokládají, že je nezbytně nutné tyto systematické efekty prostředí při hodnocení zvířat zohlednit a užitkovost podle nich opravovat.
Na vysvětlené proměnlivosti se nejvíce podílí rozdíly mezi skupinami vrstevníků (SRO) v jednotlivých stádech, to znamená vlastně rozdíly mezi chovy a chovateli. Tyto rozdíly vysvětlují absolutní většinu proměnlivosti. U průběhu porodu 28,62 % z 30,64 %, u hmotnosti při narození 68,91 % z 76,24 % apod. Jsou tedy naprosto nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje užitkovost.
Vliv pohlaví telete na růst a průběh porodu je uveden v tabulce 3. Jak vyplývá z této tabulky, rozdíly jsou značné. Jalovičky a jedinci z dvojčat mají podle bodového hodnocení snazší průběh porodu a jsou lehčí jak při narození, tak v průběhu celého růstu.
Vliv věku matky na růst telat je uveden v tabulce 4. Starší matky měly snazší porody a jejich telata lépe rostla po celé sledované období 365 dnů. Rozdíl živé hmotnosti telat dosáhl v závislosti na věku matek téměř 1 kg při narození a až 20 kg ve věku telat 210 a 365 dnů. Nejpříznivějších výsledků dosahují matky ve věku pět až sedm let.
Vliv plemene je uveden v tabulce 5 pro přímý genetický efekt a v tabulce 6 pro maternální efekt. Jde o hlavní plemena zastoupená v naší kontrole užitkovosti. Výsledky jsou uvedeny v odchylkách od plemene hereford, které je v souboru hodnocených zvířat nejvíce zastoupené a bylo proto použito jako srovnávací základna. U tohoto plemene bylo hodnoceno 26 335 zvířat. Plemena se liší jak v přímém efektu, tak v mateřských schopnostech. Nejvyšších hodnot u přímých genetických efektů ve věku 210 dnů dosahují plemena charolais a blonde d‘aquitane. Nejvyšších hodnot u maternálního efektu dosahují plemena salers a masný simental.
Plemeno salers dosahuje ve věku jednoho roku extrémních údajů. Může to být však také způsobené menším počtem hodnocených jedinců, kteří se tohoto věku dožívají a také s kolika vrstevníky jiných plemen se v hodnocených chovech potkali.
Rozdíly mezi plemeny dokládají nutnost zohlednit tento faktor při hodnocení zvířat. Ekonomická výhodnost chovu jednotlivých plemen však nezávisí pouze na těchto hodnocených užitkových vlastnostech, ale též na způsobu chovu a vhodnosti plemene do určitých podmínek.

Plemenné hodnoty
Pro každého jedince jsou stanoveny plemenné hodnoty pro přímý genetický efekt – dědí se na potomstvo (vlastní růstovou schopnost) a plemenné hodnoty pro maternální efekt – dědí se na potomstvo (na kterém se nejvíce podílí mléčnost matek). Plemenné hodnoty jsou stanoveny s využitím všech vzájemných příbuzností mezi zvířaty, s využitím vzájemných vazeb mezi sledovanými vlastnostmi a se zohledněním (opravou) vlivů chovatelského prostředí.
Plemenná hodnota je proto stanovena i v případě, kdy daná vlastnost nebyla u sledovaného jedince zjištěna.U matek se známou užitkovostí telat je navíc stanoven vliv trvalého mateřského prostředí - nedědí se na potomstvo.
Plemenné hodnoty jsou stanoveny pro průběh porodu a vážení v průběhu růstu od narození do stáří jednoho roku. Chovatel se muže proto rozhodnout, které vlastnosti jsou pro něj v jeho stádě nejdůležitější. Pro rychlejší předběžné rozhodnutí je stanoven index podle chovného cíle plemene.
V tabulce 7 uvádíme příklad stanovených plemenných hodnot. Jde o matku se známým růstem potomstva, proto u ní byly stanoveny mimo plemenných hodnot i hodnoty trvalého mateřského prostředí.
U průběhu porodu je tato kráva horší než průměr plemene. Má o 0,15 bodu horší průběh vlastního narození. Z hlediska mateřských schopností má rovněž horší výsledky, její porody jsou o 0,05 bodu horší než průměr plemene. Trvalé mateřské prostředí pro průběh porodu je příznivé, o 0,02 bodu nadlepšuje této krávě v porovnání s jejími genetickými předpoklady (toto se ale nedědí na potomstvo.
Hmotnost při narození má o 1,11 kg vyšší než průměr plemene, ve věku 120 dnů má plemennou hodnotu pro vlastní růstovou schopnost o 6,10 kg vyšší než průměr plemene, ve věku 210 dnů o 12,15 kg a ve věku jednoho roku vyšší o 22,94 kg . Jak je vidět, po celé období růstu do věku jednoho roku je tento jedinec nadprůměrný.
Mateřské schopnosti pro růst se projevily většími telaty této krávy o 1,42 kg, zvýšením hmotností vlivem mléčnosti o 5,56 kg ve věku 120 dnů. V pozdějším období se mléčnost vytrácí a kráva se stává průměrnou. Ve věku 210 dnů dosahuje pouze 1,41 kg a ve věku jednoho roku pouze 0,94 kg nad průměr plemene.
Trvalé mateřské prostředí během celého období růstu mírně zhoršuje této krávě výsledky pod úroveň jejich genetických schopností.
Index v tomto případě je konstruován jako součet přímého genetického a maternálního efektu pro hmotnost ve věku jednoho roku. Oběma ukazatelům je dána stejná důležitost. Hodnota indexu dosahuje 23,88 kg, což znamená, že toto zvíře je nadprůměrné.
Karel Šeba, ČSCHMS Praha, Josef Přibyl, Jana Přibylová, VÚŽV Praha - Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down