19.03.2002 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Plemenná kniha býků českého strakatého skotu – ročník 2001

Čtvrtletní přehled o zápisu býků českého strakatého a fylogeneticky příbuzných plemen skotu do jednotné plemenné knihy, vedené Svazem chovatelů českého strakatého skotu jako uznaným chovatelských sdružením pro toto plemeno, má již na stránkách tohoto časopisu své pravidelné místo. Tento přehled se dotkne jak posledního čtvrtletí ročníku 2001, tak i celého roku i plemenné knihy jako celku.

V posledním čtvrtletí ročníku 2001 byl do plemenné knihy býků českého strakatého skotu zapsáno celkem 21 plemeníků (tab. 1), z toho mladých býků z domácí produkce určených k testovacímu připařování 13, pět importovaných prověřených plemeníků a tři býci působící v přirozené plemenitbě (PRP). Celkově bylo v tomto čtvrtletí zapsáno o 20 býků méně než v předchozím, tj. pouze 51,2 %. Jak je z uvedeného přehledu patrné, došlo ve všech kategoriích oproti minulému čtvrtletí k poměrně značnému poklesu počtu zapsaných, přičemž v posledním čtvrtletí loňského roku nebyl do PK zapsán žádný importovaný mladý nebo neprověřený býk.
Jednak díky poklesu počtu zápisů v posledním čtvrtletí, ale i vinou nepříliš příznivého vývoje v chovu skotu celkem byli v ročníku 2001 do plemenné knihy českého strakatého skotu zapsáni pouze 124 býci, což je nejméně ze všech osmi ročníků v novodobé historii plemenné knihy býků českého strakatého skotu v ČR. To dokládá i tabulka 2, z níž je, mimo jiné, patrné i rozdělení počtu zapsaných býků v jednotlivých kategoriích.
Podíváme-li se do uvedené tabulky pozorněji, zjistíme, že hlavní příčinou nízkého počtu zapsaných býků v ročníku 2001 je jejich nedostatek v kategorii „domácí produkce“ a z převážné většiny i v „PRP“, kde bylo oproti předchozímu ročníku zapsáno o 11, respektive o sedm býků méně – celkem tedy o 18. Z uvedeného je patrné, že i na zápisu býků do PK lze pozorovat trend úbytku testovaných domácích plemeníků strakatého plemene a je třeba si společně s chovateli a oprávněnými osobami zabývajícími se šlechtěním kombinovaného plemene klást otázku jak tomuto trendu zamezit? Jedním ze základních opatření by měla být společná snaha o zvýšení rozsahu testace strakatých býků tak, aby se mladí plemeníci testovali alespoň na 20 % populace plemenic s tím, že v největší míře budou do testovacího připařování zapojeny především prvotelky. Dalším opatřením by mělo být využití českých strakatých plemenic pouze pro testování strakatých, tzn. kombinovaných býků a nikoli, jak v poslední době praxe ukazuje, jako testovací základny i pro holštýnské býky, jimiž se takto řeší i začátek převodného vyhlazovacího křížení. Nelze na tomto místě nepřipomenout, že pro členy plemenné knihy je testovací připařování jednou ze základních povinností a že využitím mladých testovaných býků v rozsahu kolem 20 % ve stádě zcela jistě netratí. Bylo by proto nanejvýš vhodné zajímat se o aktuálně testované býky (viz www.cestr.cz) a v případě, že v chovu zapsaném v PK nejsou takoví býci připařováni, aktivně si jejich využití prostřednictvím plemenářských zootechniků nebo inseminačních techniků vyžádat.
Vrátíme-li se k ročníku zápisu 2001, lze uvést, že podle „podílu krve“ převažují býci plemenné skupiny C1 – 103 býci (83,06 %), dále 18 býků skupiny C2 (14,52 %) a 3 býci plemenné skupiny C3 (2,42 %). Nejvíce, včetně přirozené plemenitby, bylo zapsáno býků linie Tartars (17), dále Unaf (14), 1Junek a Lonet (po 12) a 8 býků linie Honig. Jako otcové zapsaných býků se v ročníku zápisu 2001 nejlépe, co do počtu zapsaných synů, uplatnili býci TAR 005 (13 synů v PK), LON 003 (12 synů) a UF 006 – Bois Le Vin (11 synů). Z pohledu země původu jsou vedle českých plemeníků nejčastěji zapisováni fylogeneticky příbuzní býci z Německa (19), Francie (10) a z Rakouska (7). Největšími „dodavateli“ plemenných býků jsou v tomto ročníku chovatelé z ALA, a. s,. Řepníky (8 býků), ze Zemědělské akciové společnosti Mžany (7) a z a.s. Agronea Polička (6), nejvíce zapsaných býků je ve vlastnictví. Plemo, a. s. (27), Holding ČMPU, k. s. (24) a Plemko, s. r. o. (10).
V historii plemenné knihy býků českého strakatého skotu byl ke dni 31. ledna 2002 uzavřen již osmý ročník zápisu. Za těchto osm ročníků bylo do PK zapsáno celkem rovných 1300 plemeníků, přičemž zdaleka největší podíl (65,1 %) tvoří býci z domácí produkce. Importovaní býci prověření kontrolou dědičnosti tvoří 12,5 %, mladí nebo neprověření býci z dovozu pak 8,7 %. Tato skutečnost také svědčí o tom, že šlechtění českého strakatého plemene stojí na základě populace špičkových plemeníků z domácích matek, kteří jsou vhodně doplňováni špičkou fylogeneticky příbuzných strakatých plemen z Německa, Francie, Rakouska i Švýcarska.
Historicky nejpočetněji zastoupenou linií je v PK býků vedené od roku 1994 německá line Honig se 112 zapsanými zástupci (tab. 3) a nejúspěšnějším otcem, který má v plemenné knize českého strakatého skotu zapsáno nejvíce synů je býk Horwein – HG 047 (112 synů v PK). I přes převahu původem německých linií býků, kteří byli zapsáni v plemenné knize za osm ročníků její existence, je potěšitelné, že druhým nejúspěšnějším otcem je býk JUN 618 české linie 1Junek s 26 zapsanými syny (tab. 4).
Je tedy vcelku pochopitelné, že mezi importovanými býky bylo do PK celkem zapsáno nejvíce německých plemeníků (166), dále pak francouzských (98) a rakouských (37). Absolutně největším „dodavatelem“ býků pocházejících z domácích matek je za celou historii a. s. Agrochov Kasejovice-Smolivec, z jejíhož chovu byli až dosud do PK zapsáni 64 býci. Úctyhodní jsou i 44 plemeníci pocházející z chovu ZD Krásná Hora nad Vltavou, 42 býci z a. s. Agronea Polička, 41 býk z HD Určice, ale i další (tab. 5).
Mezi majiteli býků zapsaných do plemenné knihy figuruje na prvním místě co do počtu přihlášených do PK Holding ČMPU, k. s., se 348 býky, druhá je akciová společnost Plemo s 280 býky a na třetím místě je Reprogen, a. s., který dosud přihlásil celkem 87 býků.

Závěrem opět jedno připomenutí – podle platného plemenářského zákona je zápis býka do plemenné knihy příslušného plemene jednou ze základních podmínek pro možnost jeho následného využití v plemenitbě, neboť podle litery zákona lze k plemenitbě použít pouze plemeníky registrované ve speciální evidenci plemeníků, tj. státní registr, přičemž registrace plemeníka může být provedena až na základě dokladu o zápisu plemeníka do plemenné knihy. To znamená, že každý z plemenných býků, ať již má být legálně využíván v inseminaci nebo přirozené plemenitbě, musí být zapsán do PK. Je proto ze strany chovatele – majitele plemenic nanejvýš rozumné se vždy před využitím býka ve svém stádě přesvědčit, zda je konkrétní plemeník skutečně do PK zapsán.

Petr Pytloun, SCHČSS, Praha

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down