Vyhodnocováním reprodukčních sestav a dalších informací o kravách a vymýšlením způsobů, jak zlepšit reprodukční ukazatele, se zabývají nejenom oni, ale i celá řada firem nabízejících více či méně spolehlivé cesty k lepším výsledkům. Dobrá plodnost je jedním ze základních předpokladů pro úspěšnou reprodukci, a to samozřejmě jak na straně samic, tak na straně samců. I když třeba v případě savců je úloha samice ještě o něco náročnější, protože musí úspěšně zvládnout březost, porod a více či méně i péči o mládě.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který působí na plodnost a reprodukční schopnost, je bezesporu výživa. Důležité je nejenom složení krmné dávky z pohledu výživářského, tedy obsahující veškeré potřebné živiny, dostatek energie, makro- i mikroprvků, ale také z hlediska zdravotní nezávadnosti, tj. v ideálním případě bez přítomnosti patogenních organismů či jejich metabolitů.
Mnohem více chovatelů je v reprodukci svého stáda závislých na kvalitě a kondici plemeníků na inseminačních stanicích, resp. na kvalitě a kondici jejich spermií. Ani sebelepší rodokmen a plemenná hodnota nezajistí, aby byl plemeník schopný produkovat takové sperma, které bude po rozmrazení nejenom odpovídat tabulkovým parametrům, ale skutečně se v něm bude nacházet ta spermie, která po inseminaci dokáže oplodnit vajíčko a dá vzniknout novému životu. To, že sperma disponuje požadovaným množstvím dobře utvářených spermií s odpovídající aktivitou, ještě neznamená, že bude výsledkem zabřezlá plemenice. A to ani za předpokladu, že bude plemenice zcela zdravá, v dobré kondici a v optimální fázi říje.
Přenosy embryí nejsou vůbec snadnou a levnou záležitostí, ale zejména ve špičkových v chovech skotu jsou stále oblíbenou technikou. Pomáhají totiž vyřešit situaci, kdy chce chovatel získat více potomků od konkrétní plemenice, ať už v celkovém součtu nebo v přibližně stejném časovém období, což má význam nejen při snaze o rychlejší genetický pokrok ve stádě, ale také třeba při produkci plemenných býků. Tímto způsobem lze také získat potomka od plemenice z daleké ciziny, aniž by bylo nutné složitě transportovat jalovičku či býčka.
Produkce embryí se neřeší pouze in vivo, tedy přípravou, inseminací a výplachem dárkyně, ale velice často in vitro, kdy dojde ke spojení pohlavních buněk v laboratoři.*
Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2020
