Genetika je jedním z faktorů ovlivňujících ekonomiku produkce vepřového masa. Klíčem k profitu chovů je užitkovost prasnic, respektive počet odchovaných selat. V souvislosti s vysoce užitkovými genotypy se hovoří o maximálním využití genetického potenciálu, které zahrnuje i management odchovu nadpočetných selat ve vrhu.
Kolik selat ve vrhu je ekonomicky efektivní a jaká opatření obnáší odchov selat z vysoce početného vrhu? To byla otázka na vedoucího oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslava Rozkota, CSc., a ředitele Svazu chovatelů prasat Ing. Jana Stibala.
Ing. M. Rozkot
Efektivní počet selat je takový, který může management zvládnout. Jsou u nás špičkové chovy, například Zemědělské družstvo Žichlínek, které mají s odchovem selat ve vysoce početných vrzích bohaté zkušenosti a dosahují vynikajících výsledků. Obrovské vrhy jsou však vykoupeny nižší hmotností selat, ale i protahovanými porody s rizikem přidušení selat apod. V takových případech selata nejsou schopna přijmout adekvátní výživu a chovatelé se o ně musí postarat. Existují mléčné krmné směsi i technologie krmení a ustájení, ale obsluha je musí umět používat. Právě pro tyto případy, které nejdou robotizovat a jsou tak výhradně v lidských rukách, je úroveň ošetřovatelské péče zásadní. Management odchovu selat ve vysoce početných vrzích klade vysoké nároky po všech stránkách. Vždy je však třeba vyhodnocovat přijatá opatření, bez ekonomického efektu to nemá smysl.
Ing. J. Stibal
Třináct dochovaných selat na prasnici ve vrhu by měl být v chovech standard. Počet vyprodukovaných selat je klíčem k ekonomické produkci. Ve výkrmu se totiž ušetřit nedá, protože až pětašedesát procent z vynaložených nákladů připadá na krmiva a z toho co zbývá, se ekonomika zásadně měnit nedá. S vysoce početnými vrhy se však musí umět pracovat. Jedním z problémů, který musí chovatelé řešit, je nižší hmotnost selat, která ovlivňuje jejich životaschopnost. Základem je zajistit, aby všechna selata ve vrhu přijala adekvátní množství mleziva. To samozřejmě klade vyšší nároky na pracovní sílu. Při vyšším počtu selat, než má matka funkčních struků, se v praxi využívá dělené kojení, které současně eliminuje i boj o struky. Dále se dorovnávají vrhy v rámci jedné sekce porodny tak, aby prasnice selata uživila. Překládání selat, které může mít několik variant, je dnes sice považováno za rutinu, ale za předpokladu, že máte k dispozici zkušený personál.*
Více se dočtete v časopisu Náš chov.
