Podniková výrobna krmných směsí je jednou z cest ke zlepšení ekonomiky zemědělského podniku. Vlastní zdroje krmiv, úspora za míchání, dopravu a uskladnění směsí jsou položky, které se promítají do aktiv hospodaření podniku. Jedním z podniků, kde mají s výrobnou krmných směsí již dvouleté zkušenosti, je akciová společnost Agra ve Velkém Týnci, nedaleko Olomouce.
Podniková míchárna se vyplatí
Podniková výrobna krmných směsí je jednou z cest ke zlepšení ekonomiky zemědělského podniku. Vlastní zdroje krmiv, úspora za míchání, dopravu a uskladnění směsí jsou položky, které se promítají do aktiv hospodaření podniku. Jedním z podniků, kde mají s výrobnou krmných směsí již dvouleté zkušenosti, je akciová společnost Agra ve Velkém Týnci, nedaleko Olomouce.
„Myslíme si, že výrobna byla racionální investice. S roční produkcí kolem 1000 tun směsi a úspoře 500 až 600 korun na tuně můžeme počítat s ekonomickou návratností asi za dva a půl až tři roky,“ říkají na úvod naší návštěvy předseda akciové společnosti pan Antonín Drábek a ekonom podniku Ing. Miroslav Wrana.
Hospodaření podniku
Zemědělský podnik Agra Velký Týnec, a. s., se svými 80 zaměstnanci hospodaří na výměře 2 900 ha zemědělské půdy. Z toho 2800 ha tvoří orná půda, 52 ha jsou chmelnice a zbývající část představují louky a pastviny. Klasickou zemědělskou výrobu podniku prezentuje pěstováním obilnin, z toho ozimá pšenice se rozkládá na výměře 900 ha, jarní ječmen potom na 500 ha. Řepku sklízejí ze 400 ha, ze speciálních plodin pěstují mák na 250 ha, cukrovku na 240 ha a plodících chmelnic má podnik 52 ha. Na zbytku výměry je kukuřice na siláž a víceleté pícniny.
Pozastavením výroby vepřového masa v loňském roce, stojí v současnosti živočišná výroba pouze na chovu skotu. V uzavřeném obratu stáda chovají 570 dojnic stále ještě s převahou strakatého skotu s užitkovostí 6500 l, dále 340 telat, 230 jalovic a 210 býků ve výkrmu.
„V roce 2002 jsme stáli před rozhodnutím, zda rekonstruovat chov prasat, který jsme měli v uzavřeném obratu stáda s počtem180 prasnic. Nechali jsme si proto na tuto akci zpracovat studii asi pro 300 prasnic a po zjištění, že by jen náklady rekonstrukce na vlastní odchov a prasnice vyšly na 20 miliónů korun, bylo rozhodnuto o utlumení chovu prasat v našem podniku. Poslední prasata jsme prodali loni v květnu a následující vývoj na trhu s vepřovým masem nám potvrdil, že dělat prasata při současných cenových podmínkách nemůže být rentabilní,“ komentoval Wrana.
Ekonomika i zdraví
Vedle ekonomických aspektů bylo důvodem pořízení podnikové výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu z doplňkových krmiv také možnost, jak předejít zdravotním problémům zvířat. „Do směsí šrotujeme obilí známého původu. V minulosti, kdy jsme krmili komerčně vyráběnou směsí, se vyskytly dokonce i zdravotní problémy u skotu v důsledku zaplísnění krmných směsí,“zavzpomínal Drábek.
Stavebnicovou výrobnu krmných směsí dodala před dvěma roky brněnská firma Agroing, s. r. o., která má za posledních pět let 150 instalací podobných stavebnicových výroben s roční kapacitou od 500 do 15 000 tun. „Automaticky řízenou výrobní linku, tvořenou šrotovníkem, mačkačem a míchačkou jsme napojili na dopravní systém stávající posklizňové linky staršího typu. Znamenalo to vybudovat elektroinstalaci s odpovídajícími výstupy pro řídicí systém. Vlastní instalaci výrobny, včetně elektroinstalace, jsme zvládli asi za měsíc. Další měsíc a půl si vyžádalo repasování stávajících dávkovacích a expedičních zásobníků,“ uvádí Ing. Zdeněk Procházka, jednatel dodavatelské společnosti.
Míchací linka
Ze zásobníků posklizňové linky jdou suroviny buď do přisávacího šrotovníku (s příkonem 22 kW a výkonem 3,5 tuny za hodinu) nebo do linky tříválcového mačkače o výkonu do dvou tun za hodinu, který umožňuje mačkání i kulatých zrn (kukuřice, hrachu apod.) Zatímco do šrotovníku se suroviny přes magnet s odkaménkovačem a automatickou regulací, která zajišťuje plné vytížení šrotovníku při různých surovinách přisávají, do mačkače se dopravují mechanicky. Sešrotované nebo rozmačkané obilniny se dávkují do dvoutunové vertikální míchačky, umístěné na tenzometrické vaze. Až na závěr se do míchačky přidává sójový, popřípadě řepkový extrahovaný šrot a doplňkové krmivo. Po dvaceti minutách míchání se hotová směs dopravuje šnekovým dopravníkem do expedičních zásobníků. Celá linka je řízena automaticky řídicím systémem, který umožňuje navolení 99 receptur z 15 komponentů.
Receptura podle vlastních požadavků
„Pro skot připravujeme šest receptur směsí podle aktuálních požadavků zootechnika v měsíčním objemu 100 až 150 tun. Kombinujeme šrotované i mačkané obiloviny z vlastních zdrojů, doplňková krmiva odebíráme od Univitu,“ informuje mistr míchání Michal Strejček.
Jediným úkolem obsluhy tak zůstává hlídat a doplňovat množství jednotlivých komponentů v zásobnících. Při náhodném výpadku některé suroviny se celá linka automaticky zastaví a na rozváděči výrobny se spustí světelná a zvuková signalizace. Obsluhu včetně rozvozu volně ložené směsi ve speciálním dopravním prostředku zajišťuje jeden člověk.
„Je zajímavé, že podnikové výrobny krmných směsí pro vlastní potřebu z doplňkových krmiv pořizují především malé podniky. Přitom úspory nákladů, které na tunu vyrobené směsi u skotu představují 500 až 600 Kč, prasat 1000 až 1200 Kč a drůbeže i nad 1200 Kč nejsou zanedbatelné,“ dodal na závěr Procházka.
