Evropská unie je po Číně druhým největším dovozcem odlesňování tropických oblastí a souvisejících emisí. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) způsobila EU v letech 2005 až 2013 prostřednictvím dovozu zemědělských komodit více odlesňování než kterékoli jiné země. Dovoz sóji, palmového oleje a hovězího masa je nejvíce spojen s odlesňováním tropických oblastí, po němž následují výrobky ze dřeva, kakao a káva.
Další závažný problém v globálních dodavatelských řetězcích spočívá v porušování lidských práv, od nucené práce a dětské práce až po zabírání půdy. V reakci na to politici podnikají kroky. Minulý měsíc Evropský parlament hlasoval pro právní předpisy o náležité péči, což by znamenalo, že společnosti prodávající produkty pocházející mimo jiné ze skotu, drůbeže, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, kukuřice musí ověřit, že nebyly vyprodukovány na odlesněné nebo znehodnocené půdě.
Současně budou společnosti také muset prokázat, že byly vyrobeny při dodržení ustanovení o lidských právech a domorodých obyvatelích.
Právní předpisy týkající se náležité péče však byly kritizovány za to, že vyvolávají nezamýšlené důsledky v celém dodavatelském řetězci, což vyvolává otázku: podporují zákony o náležité péči skutečně potraviny šetrné ke klimatu?
Riziko polarizace trhu
EU i USA usilují o zavedení přísných právních předpisů týkajících se náležité péče. Americký zákon o lesích, který je v současné době přezkoumáván, by zakázal vstup produktů, které byly spojeny s nelegálním odlesňováním, do USA. Podle tohoto zákona by USA mohly stíhat lidi a organizace, které řídí nezákonné odlesňování. Mohly by se pro výrobce, kteří ve svém dodavatelském řetězci porušují životní prostředí a/nebo lidská práva, stát atraktivnější možností trhy s méně přísnými zákony o náležité péči, což by vedlo k polarizaci trhu?
Zvláště v současné době je to rozhodně potenciál legislativy EU vzhledem k větší poptávce po surovinách. V souladu s nařízením EU o náležité péči by se výrobci mohli snadno přesunout na trhy, kde existují méně přísné předpisy, jako je Indie a Čína.
Existuje však i jiný druh polarizace trhu. Nedostatek spolupráce mezi zeměmi, které "stanovují pravidla", a zeměmi, které dotyčné komodity vyrábějí, je problematický. Navrhované právní předpisy EU jsou svou povahou "jednostranné".
Zátěž pro zemědělce?
Ačkoli by podle navrhovaných právních předpisů EU byly společnosti penalizovány za porušování předpisů v rámci svých dodavatelských řetězců, bylo navrženo, že zátěž nesou také zemědělci – včetně drobných zemědělců.
Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj (IISD) se obává, že "vedlejší účinky" a "mozaiky" by mohly mít negativní dopad na obchod rozvojových zemí. Podle think tanku by efekt "přelévání" vstoupil v platnost, pokud by se uplatnily požadavky na náležitou péči, i když vývoz nesměřuje do země, kde jsou takové právní předpisy zavedeny.
Ing. Josef Svoboda, CSc.
Kontakt: post4me@seznam.cz
Více v Krmivářství 6/2022.
