Zlepšování ukazatelů stájového prostředí a pohodlí zvířat je v současné době prioritou, a to nejen z hlediska zákonných norem na ochranu zvířat proti týrání. Příznivě se projevují na užitkovosti a dlouhověkosti dojnic, ale i v ekonomice výroby mléka. Samozřejmě, že úspěch by se nedostavil bez odpovídajícího genetického základu zvířat, podpořeného správnou výživou a kvalitním managementem chovu.
Chovatelé, pro které je výroba mléka hlavním zdrojem příjmů, si již dovedou spočítat, že různá provizoria a rekonstrukce stávajících objektů jsou jen vynuceným kompromisem a budují stáje nové. Prostorné světlé stáje s vyřešenou ventilací vzduchu, širokými krmnými a hnojnými chodbami, s výkonnými dojírnami a prostornými boxy jsou modelem moderních provozů, které podle současných poznatků vyhovují požadavkům zvířat.
Do komfortní výrobní technologie za účelem snížení výrobních nákladů na produkci mléka investovalo i zemědělské družstvo Velká Chyška na Pelhřimovsku. Po ekonomické rozvaze ustoupilo od původního záměru rekonstruovat tři vazné stáje a pustili se do stavby velkokapacitního kravína pro 600 dojnic. „Projekt měl ale i své odpůrce. Největší obavy panovaly z velké koncentrace zvířat, pro kterou nebyla ve Velké Chyšce vybudovaná dostatečná krmivová základna. Měli jsme však v záloze náhradní řešení, byť nebylo úplně efektivní. V roce 2002 jsme do nového provozu velkokapacitního kravína převedli 540 dojnic z 935hlavového stáda, ve kterém mají v 70 % převahu krávy českého strakatého plemene, zbylý podíl tvoří red holštýnky,“ uvedl hlavní zootechnik Ing. Josef Mareš.
Pohodlné a ještě ekologické
S návratností vynaložených celkem 45 milionů korun počítá družstvo z Českomoravské vrchoviny po sedmi letech provozu. Teprve potom by se specializace na produkci mléka měla stát pro podnik hospodařící v nadmořských výškách kolem 600 m ekonomicky zajímavá. „Celý projekt podražil o investici několika milionů do jímek na kejdové hospodářství. Ve vazbě na stále zpřísňující se pravidla ochrany životního prostředí to chápeme jako investici do budoucna. Vyřešili jsme tím problémy s polními hnojišti a v zemi vybudované jímky nehyzdí okolní krajinu. Jejich kapacita na nejméně devět měsíců provozu odpovídá i přísným kritériím Evropské unie,“vysvětluje zootechnik.
Vybudovaná produkční stáj v Chyšce je vzdušná, z velké části otevřené boční stěny jsou osazené plachtami a sítěmi. Zvířata jsou ustájena volně v dostatečně velkých boxech s matracemi. Výška kohoutkové zábrany je v relaci doporučovaných hodnot kolem 120 cm a pro pohodlné vstávání dojnic z boxu se pamatovalo také na to, aby 40 až 50 cm před hlavou neměly žádnou překážku. V prostorných hnojných chodbách se odkliz kejdy zajišťuje shrnovacími hydraulickými lopatami s nastavitelnou rychlostí posunu. Podle Mareše lopaty nejlépe fungují na gumové podložce, kterou již druhým rokem testují u skupiny asi stovky dojnic po otelení. Letos na jaře se chystají umístit gumu do celé stáje, protože vedle očividného prodloužení životnosti lopaty také minimalizuje problémy dojnic s končetinami.
Tepelný stres dojnic v nedostatečně větraných stájích je rizikem, které nelze podceňovat. Za ideální se považuje taková ventilace, která zajistí odpovídající přísun čerstvého vzduchu, odvádí vlhkost ze stáje a ochlazuje zvířata v letních měsících. „Klasické větrání ve stáji přes hřebenovou štěrbinu budeme muset ještě dořešit, protože při vysokých letních teplotách dojnice snižují příjem krmiva, což se následně projevuje nižší užitkovostí. Do budoucna počítáme s instalací ventilátorů a řízeným větráním,“ konstatuje.
Současný požadavek na prosvětlené stáje má svoje opodstatnění. Světlo významně ovlivňuje jak užitkovost, tak reprodukci zvířat. Proto se v běžné praxi – a produkční stáj ve Velké Chyšce nevyjímaje – stále více prosazuje dostatečná světlost, při jejímž projektování se vychází z pravidla, že čtvereční metr prosvětlené plochy zajistí požadovanou intenzitu osvětlení asi desetinásobku ustajovacího prostoru.
Komfort pro lepší ekonomiku
Při sledování denního biorytmu dojnic se došlo k závěru, že nevhodná technologie ustájení se lví měrou podílí na „časových ztrátách“, ke kterým dochází například při přetlačování dojnic u krmného žlabu, stolu, u napájecího místa nebo při jejich přecházení z kotce do dojírny. S něčím podobným si ve zmiňovaném zemědělském družstvu hlavu lámat nemusejí. Prostorná krmiště se stálým zavážením krmiva poskytují zvířatům dostatečný prostor a umožňují příjem potřebného objemu sušiny. Bezproblémové napájení zajišťují klasické plastové žlaby, z nichž může současně přijímat vodu přibližně dvacet procent krav ze stáda.
Pro pohodlí dojnic a maximálních 45 min, které by měly trávit mimo kotec, družstvo zvolilo kruhovou dojírnu Westfalia s dvaceti čtyřmi dojicími místy. Minimalizaci stresu zvířat jdou naproti i širokou spojovací chodbou mezi dojírnou a kotcem. „Zatím dojíme ve dvousměnném provozu, který zajišťují tři pracovníci, dva na obsluhu dojení a stájník. Do budoucna nevylučujeme přechod na dojení třikrát denně, který momentálně praktikujeme u skupiny krav do sedmi týdnů po otelení a máme s ním jen dobré zkušenosti,“ prozradil Mareš.
Současná užitkovost kolem 20 litrů na dojnici ve velkokapacitní stáji ve Velké Chyšce je pro družstvo návodem, jak výrobu mléka zjednodušit a zároveň ji zlevnit i ve svých dalších třech provozech v Lesné, Pošné a Roučkovicích s celkovou kapacitou necelých čtyř set dojnic. Aktuálně ale družstvo investuje do rekonstrukce odchovny jalovic, která by se v říjnu letošního roku měla stát útočištěm pro 520 kusů. Znamená to, že s výstavbou další produkční stáje bez kompromisů se bude muset ještě počkat.
