Genetický potenciál zvířat z hlediska jejich užitkovosti a zdraví je možné ovlivňovat vhodným ustájením, správnou výživou a dobrým managementem. Řada sledování však svědčí o tom, že právě zlepšování ukazatelů stájového prostředí a pohodlí (welfare) zvířat se v poslední době ukazuje jako prioritní a že v řadě případů jsme této oblasti hodně dlužní.
Pohodlí dojnic zlepší
zdraví i užitkovost
Genetický potenciál zvířat z hlediska jejich užitkovosti a zdraví je možné ovlivňovat vhodným ustájením, správnou výživou a dobrým managementem. Řada sledování však svědčí o tom, že právě zlepšování ukazatelů stájového prostředí a pohodlí (welfare) zvířat se v poslední době ukazuje jako prioritní a že v řadě případů jsme této oblasti hodně dlužní.
V řadě chovů již není problém dosáhnout užitkovost 10 000 až 13 000 litrů za laktaci. Problémem je ale na odpovídající úrovni udržet zdravotní stav stáda a s tím související dlouhověkost vysokoprodukčních dojnic. Přitom z pohledu rentability výroby a odpovídající ekonomiky mléka jsou dojnice na 4. až 6. laktaci nejzajímavější věkovou skupinou.
„S mléčnou užitkovostí se v našich stádech udělal ohromný pokrok, doslova stoupala sedmimílovými kroky,“ řekl na úvod nezávislý výživář Ing. Petr Brabenec.
„Na přibližně patnácti farmách dosahujeme užitkovosti 25 až 30 l mléka na dojnici, což představuje 9000 až 13 000 l za laktaci. Jednotlivé závody se ale od sebe liší v ukazatelích zdravotního stavu stáda, například v dlouhověkosti krav, počtech somatických buňek v mléce, brakaci a dalších,“ upřesňuje a pokračuje dále: „Když mají krávy dobrou genetiku, chtějí dojit sami. Zatímco prvních pět, osm let jsme sbírali informace o výživě vysokoprodukčních dojnic, dnes se zaměřujeme na jejich pohodlí, protože úzce souvisí se zdravotním stavem stáda. Tam, kde pracují na zlepšení podmínek ustájení, dosahují lepší výsledky.“
Zajištění komfortu dojnicím jednoduchými a účelnými metodami by mělo být prioritní. Odpovídající plocha k odpočinku, dostatek krmiva a nezávadné vody, dále volný přístup ke krmišti, k napájecím místům spolu s bezpečnou (neklouzavou) podlahou a ideální ventilací vzduchu jsou styčnými místy, které ovlivňující welfare ve stáji.
Cílem je co nejvíc času
k ležení a přežvykování
„Z celkové doby trávíme až 80 % času sledováním vlivů, které snižují pohodlí zvířat, brzdí je v užitkovosti a způsobují zhoršení zdravotního stavu. Měli bychom usilovat o to, aby dojnice v co nejkratší době přijaly maximální objem sušiny, odpovídající množství vody a aby strávily minimální čas mimo kotec. Cílem veškerého snažení je, aby co nejdéle ležely a žvýkaly. Protože když dojnice leží a přežvykuje, vyrábí mléko a zdraví,“ říká ze zkušenosti Brabenec.
Tím, že krávy spokojeně leží a přežvykují, vyjadřují navenek nejen spokojenost, ale fyziologicky má takové zvíře intenzivnější průtok krve, což se projevuje v intenzivním metabolismu a využití živin a následně ve vyšší produkci mléka. Přežvykování zvířat vypovídá také o množství efektivní vlákniny v krmivu a při dobře sestavené krmné dávce by mělo přežvykovat i více než 65 % zvířat ve stáji.
„Ve stájích s neodpovídajícími podmínkami prostředí nevylepšíme užitkovost sestavením krmné dávky například na 10 000 litrů, protože dojnice dodané živiny obrazně řečeno neudýchají. Živiny nejdou do produkce mléka, ale přebytky šrotů a jádra se stanou zdrojem metabolických poruch,“ vysvětluje výživář.
Prostorná krmiště
a stálé krmení
Při sledování denního biorytmu dojnic se došlo k závěru, že nevhodná technologie ustájení se lví měrou podílí na tzv. „časových ztrátách“, ke kterým dochází například při přecházení dojnic z kotce do dojírny, při jejich přetlačování u krmného žlabu, stolu nebo u napájecího místa. Osvědčila se prostorná krmiště a „stálý program krmení“ (až 20 hodin denně), která zvířatům poskytují dostatek prostoru a umožňují příjem potřebného objemu sušiny.
Denní potřeba až 200 litrů vody je závislá na vlastní užitkovosti, teplotě stájového prostředí a nakonec i na vlhkosti a konzistenci přijímaného krmiva. Pro bezproblémový a co „nejrychlejší“ příjem vody je důležité rovnoměrné rozmístění napáječek nebo napájecích žlabů. Vyjádřeno v číslech, měly by umožňovat příjem vody přibližně dvaceti procentům krav ze stáda současně.
„Vedle množství je důležité i temperování vody na teplotu mezi 10 až 15 °C, a to nejen v zimním období, ale i v létě. Studniční voda se cestou k dojnici sice ohřeje asi na 6 °C, ale při vysokých letních teplotách pak způsobuje taková voda rozehřáté dojnici teplotní šok s projevy podchlazení,“ doplňuje Brabenec.
Dojírna je srdcem farmy
V současné době se vysokoprodukční dojnice „tlačí“ do trojího dojení za den. Pro pohodlí dojnic a maximálních 45 minut, které by měly strávit mimo kotec, se požadují výkonné dojírny (s kapacitou podle velikosti stáda) s tzv. rychlým odchodem, které snižují jejich stres. Samozřejmostí by měla být i široká spojovací chodba mezi dojírnou a kotcem s pogumovanou nebo jiným způsobem proti skluzu zabezpečenou podlahou, včetně vhodně umístěného žlabu na vodu, aby se zvířata při odchodu z dojírny napojila.
„Dojírna je srdcem farmy. Měla by splňovat požadavek správného a rychlého podojení. Volba typu dojírny je v závislosti na požadovaném výkonu. Pro farmy do 200 krav jsou ideální autotandemy, do 500 krav potom rybinové (paralelní) s dvakrát 12 až 16 stáními s rychlým odchodem side by side. Na farmách s počtem nad 500 dojnic se využívají výkonné karuselové dojírny. Při koncentraci 1000 dojnic je vhodná například kruhová dojírna se 40 až 45 stáními. Pokud jde o dojicí roboty, jsou vhodné zatím pro farmy do 300 dojnic (robot má kapacitu 40 až 60 dojnic denně). Navíc umožňuje chovateli získat více informací o dojnici a snižuje tak náklady na stavbu dojírny s odpovídajícími přístupovými chodbami,“ reaguje Brabenec.
Stáje budoucnosti
Jako o stájích budoucnosti se hovoří v kontextu s prostornými světlými provozy s vyřešenou klimatizací, případně mlžením (ochlazováním dojnic nad žlabem), s širokými krmnými a hnojnými chodbami, s výkonnými dojírnami a prostornými boxy nejlépe se stlaným ložem. Pro snadné a rychlé zmapování teplotních a vlhkostních režimů by měl být v každé stáji teploměr s vlhkoměrem.
„Časté nedostatky prostředí v našich stájích jsou především ve vzduchu, neodpovídajících rozměrech boxů, případně v intenzitě osvětlení. Ideální ventilace zajistí odpovídající přísun čerstvého vzduchu, odvádí vlhkost ze stáje a ochlazuje zvířata v letních měsících. Například na farmě v Lukách nad Jihlavou mají výborně vyřešené odvětrávání a ochlazování zvířat.
Ve stájích systematicky rozmístili 54 větráků v kombinaci s mlžiči, s jejichž pomocí za vysokých teplot ochlazují zvířata nad žlabem a zabraňují tepelnému stresu dojnic,“ říká Brabenec.
Tepelný stres dojnic v nedostatečně větraných stájích je rizikem, které nelze podceňovat. Postižená zvířata intenzivněji dýchají a více pijí. Jsou méně aktivní, snižují příjem krmiva (až o 15 %) s následkem snížení užitkovosti. Přirozená nebo řízená ventilace (větráky by měly být v provozu 10 až 14 hodin denně) spolu s dostatečným přísunem vody a případným ochlazováním je cestou, jak tepelnému stresu předcházet.
V dnešních nových stájích je populární boxové ustájení s dostatečnou kapacitou, velikostí a pokud možno stlaným ložem. Vyjádřenou strohou mluvou čísel se potom v případě vysokoprodukčních dojnic počítá asi se sedmi metry čtverečními prostoru na jednu krávu. O vhodnosti boxů se přesvědčíme podle toho, jak je zvířata využívají.
„Základními chybami některých stávajících boxů je nevhodná výška kohoutkové zábrany, která by měla být od117 do 125 cm, dále neodpovídající sklon podlahy, jež by měla mít 4 až 6% spád. Pro pohodlné vstávání zvířete z boxu je také důležité, aby 40 až 50 cm před hlavou nemělo zvíře žádnou překážku. Neopomenutelnou součástí by měly být i fixační zábrany, které snižují stres zvířat při přehánění v kotcích a současně šetří čas chovateli,“ vypočítává Brabenec.
„Stlané lože je pro krávu, zatímco systém kejdy je z hlediska nižších provozních nákladů vhodnější pro ekonoma a agronoma. Současný požadavek na prosvětlené stáje má také svoje opodstatnění. Světlo má vliv nejen na užitkovost, ale i reprodukci. Požadovaná intenzita osvětlení je 180 až 200 luxů po dobu 18 hodin. Tam, kde není možné využívat denního světla, musí se řešit uměle. Pokud jde o welfare v ekologických chovech, tak v podstatě jediným rozdílem je možnost dojnic pobývat na pastvě,“ dodává na závěr.
