Pokročilý systém výkrmu prasat

Od loňského září chovatelé společnosti AGP Beroun, agropodnik, a. s., vykrmují prasata v nové stáji s ustájovací kapacitou pro 1650 zvířat. Se záměrem zefektivnit výrobu středočeští chovatelé vybavili zrekonstruovanou výkrmovou kapacitu automatickými třídicími váhami TriSort. Po půl roce provozu ředitel živočišné výroby Ing. Petr Bláhovec spokojeně konstatoval, že uvedený systém nejenže šetří čas a práci obsluhy při vážení, třídění a vyskladňování jatečních zvířat, ale současně zajišťuje vyrovnanost finální produkce.  

Pro AGP Beroun, agropodnik, a. s., je chov prasat základní disciplínou zemědělské prvovýroby. K tomu účelu provozuje tři farmy s celkovým počtem 1680 prasnic genetiky PIC. Konkrétně se jedná o farmy Chlustina, kde je rozmnožovací chov se 150 prasnicemi, dále Levín se 480 prasnicemi a zbývajících 1050 prasnic je na farmě Housina. K tomu zbývá ještě dodat, že na všech farmách chovatelé praktikují uzavřený obrat stáda a že finálním produktem jsou jatečná prasata.

„Každý týden prodáme na jatky okolo 600 prasat. Prasata od nás berou Masna Příbram, spol. s r. o., Maso Jičín, s. r. o., a Jatky Blovice s. r. o., přičemž kamion prasat se dvěma sty kusy končí v zahraničí. Velmi dbáme na vyrovnanost kolekcí jatečných prasat, což je docela náročné. Totiž nestačí mít na to lidi, kterých je v zemědělství stále nedostatek, ale současně to musí být praktici se zkušenostmi. Rozhodně ale stojí za to, se tím zabývat. Pokud dodáme prasata v požadované zmasilosti, jatky to zohlední v lepším zpeněžení. Automatická váha TriSort si třídění řídí sama, což nám ušetří personál. Navíc s velkou přesností. To je pro nás velmi důležité, protože naši odběratelé žádají rozdílnou hmotnost jatečných prasat,“ vysvětlil na úvod naší reportáže provozní ředitel živočišné výroby Ing. Petr Bláhovec.

Jak TriSort funguje?

Automatické třídicí váhy TriSort jsou vybavené vstupní, výstupní a selekční brankou ovládanou pneumaticky. Jakmile prase vstoupí na váhu, zavře za sebou vstupní branku. Vážní jednotka je na horním rámu osazena dvěma tenzometry pro spolehlivé zjištění hmotnosti, které není delší než tři vteřiny. Po otevření výstupní branky se následně otevře selekční branka, odkud zvíře pokračuje podle navolených kritérií na místo určení, a to buď do sekcí s těžšími nebo lehčími prasaty, či na chodbu, odkud vede cesta na jatky.  Uvedený systém, který zajišťuje vyrovnanost kolekcí jatečných prasat, však svým dispozičním řešením významně přispívá také k pohodě ve stáji. 

„Při naskladnění necháme všechny branky přes váhy, tvořené pěti kolíky, otevřené, aby prasata mohla volně procházet. Zhruba po čtyřech dnech shodíme druhý a čtvrtý kolík, aby se prasata naučila branku zvedat. Za další dva týdny spustíme první, třetí a pátý kolík a začínáme zvířata učit na váhu. Přibližně za tři týdny se prasata naučí přes váhu procházet. Pokaždé, když se prasata chtějí nakrmit, musí chodit přes váhu. Po zvážení se vytřídí podle hmotnosti do dvou sekcí, v nichž je i rozdílné složení krmné směsi. Zatímco menší selata dostanou živinově bohatší směs, velká selata jsou na chudším krmení. Do lehací zóny, kde jsou i napáječky, musejí prolézt přes výlez. Okolo krmítek je tak stále dostatek místa, což významně snižuje riziko šarvátek mezi zvířaty. Při vyskladňování si do počítače zadáme požadovanou vyskladňovací hmotnost a váha automaticky vytřídí prasata přes uličku do chodby. Do doby, než prasata naložíme a odvezeme na jatky, zůstanou ve stáji na chodbě, kde jsou napáječky, aby se zvířata mohla napít. Ve výkrmové hale jsou prasata přibližně 85 dnů, kdy dosahují průměrné hmotnosti 115 kg,“ navázal dále provozní ředitel živočišné výroby.

Více se dočtete v 10. čísle týdeníku Zemědělec.*