Také v letošním roce budeme pokračovat ve čtenářsky oblíbených příspěvcích z chovatelské praxe. Od dvou diskusních příspěvků přecházíme k formě názoru odborníka na aktuální téma. První z nich je věnován novinkám pro odchov mladého skotu, které byly k vidění na veletrhu EuroTier. Budeme rádi, když se s námi podělíte o své zkušenosti nebo odlišné názory.
Letošní prestižní výstava Eurotier 2012 v Hannoveru představila mimo nové a inovované technologie a zařízení pro chov a odchov všech druhů hospodářských zvířat, ale i způsobů krmení a výživy, dojení, odklizu a využití exkrementů, včetně nových veterinárních přípravků, prostředků pro získávání zootechnických dat a systémů pro jejich zpracování i celou řadu vysoce užitečných a „šikovných“ pomůcek pro chovatele. Některé z těchto prezentovaných pomůcek již jsou i v našich v chovech používané, jiné zase na své "znovuobjevení“ našimi chovateli teprve čekají.
Zdá se, že v celém pokrokovém chovatelském světě, se začíná opětně zvyšovat oprávněná pozornost na období mlezivové výživy telat. Proč? Protože management mlezivové výživy je pro přežitelnost telat a zachování jejich dobrého zdravotního stavu klíčový. Toto, v současnosti již „chronicky“ opakující se konstatování však také znamená, že je zcela nezbytné si znovu zrekapitulovat, které „proměnné“ jsou z pohledu mlezivové výživy pro tele ty prioritní, resp. nezastupitelné, kde české chovy mají nedostatky, a kde lze současně nacházet možnosti, rezervy, resp. příležitosti. V období mlezivové výživy to jsou především: načasování, množství a kvalita podávaného mleziva, ale i metody jeho získávání od otelených krav. Z našeho šetření, které probíhalo v roce 2011 a 2012 ve 174českých chovech dojného skotu překvapivě vyplývá, že ve více než 60 % chovů je první dávka mleziva teleti podána do 2 hodin od jeho narození (průměr za všechny chovy pak činí 3,1 hod.), do 6 hodin pak 96 % chovů, což je zpráva dobrá. Méně radostné je však zjištění, že kvalitu mleziva kontroluje „pouhých“ 45 % chovatelů. Přičemž význam kontroly mleziva není třeba dále popisovat. Za zmínku ale stojí možnosti, jak kvalitu hodnotit?! Kolostroměr (mlezivoměr) je již mnoho desítek let „nejpoužívanější“ pomůckou v odchovu telat, pokud však není ozdobou zásuvky pracovního stolu chovatele. Věrohodnost získaného výsledku je u mlezivoměru striktně ovlivněna teplotou hodnoceného mleziva (hodnotit se má mlezivo při 22 až 23 °C). Pokud se kvalita mleziva stanovuje při jeho nízké teplotě (např. při 5 °C), pak výsledná, chovatelem zjištěná hladina imunoglobulinů je nadsazená (mlezivo má ve skutečnosti menší obsah imunoglubulinů). Naopak, při teplotě 37 °C, je zjištěná hodnota tzv. „podhodnocená“, tedy mlezivo má při doporučené teplotě měření, tj. 23 °C vyšší obsah imunoglublinů.
Jiná situace nastává při používání na Eurotieru prezentovaných refraktometrů. V našich chovech se bohužel využívají zcela ojediněle. Tato pomůcka (mechanický nebo elektronický refraktometr), jejíž hodnocení je založené na lomu světla, je používána zejména za oceánem. Výhody používání refraktometru jsou: nezávislost výsledků na teplotě, vysoká spolehlivost (přes 80 %) při stanovení obsahu imunoglobulinů, časově rychlé vyhodnocení mleziva, velmi snadná údržba, přičemž výsledek je uveden na stupnici. Cena mechanického refraktometru se pohybuje v zahraničí mezi 800 až 1100 Kč, elektronického pak mezi 2500 až 3000 Kč. Naproti tomu cena běžného mlezivoměru se pohybuje v ČR mezi 800 až 1000 Kč.
Výraznou slabinou v našich chovech je dále vážení telat a to od prvního dne života telete až po celý průběh jejich odchovu. Z našich šetření v chovech skotu jsme zjistili, že telata po narození váží pouhá 3 % chovatelů, což je odstrašující stav. Při odstavu, nebo bezprostředně po něm, váží telata pouhých 36,2 % chovatelů. V chovech se bohužel velmi často paušalizuje (již mnoho let, mnohde i několik desítek let) porodní hmotnost na 30 kg. Zvláště ve stádech holštýnského skotu lze přitom použít velmi "šikovného" pomocníka, kterým je prezentovaná (vystavovaná) pásková míra, určená k měření obvodu hrudníku). Jejím využíváním chovatel odhadne s relativně vysokou přesností nejen porodní hmotnost, ale má i možnost zjišťovat živou hmotnost v průběhu celého odchovu, a to až do hmotnosti 125 kg. Tyto hodnoty mohou chovateli pomoci, např. při výběru strategie odchovu telat v období mléčné výživy (restriktivní, vers. intenzivní výživa) apod. Vážení telat, případně odhad jejich živé hmotnosti je znakem kvality a progresivity managementu. Zvláště důležitá je znalost živé hmotnosti jalovic, podle níž by je měl chovatel zařazovat do plemenitby (hmotnost při zapuštění). Proč tedy nevyužívat možností, které nám současnost přináší? Z vlastní zkušenosti víme, že odhad hmotnosti na základě použití páskové míry netrvá u telete déle než 15 vteřin. Cena této pásky v ČR se pohybuje v rozmezí 250 až 400 Kč.
Velký zájem byl v chovu dojeného skotu, i o prakticky využitelnou pomůcku vytvořenou Dr. Kümperem z Univerzity v Giessenu. Jedná se o sofistikovaně vytvořenou, ale jednoduchou plastovou šablonu pro korekci paznehtů u krav.
I s českými chovateli bylo možné se setkat na stáncích vystavujících různá zařízení pro rychlé stanovení počtu somatických buněk, bateriové elektrokautery, termovesty pro telata, zařízení a pomůcky pro uchování a ohřev mleziva aj. Z velkého zájmu evropských chovatelů o tyto exponáty lze usoudit, že zmíněné pomůcky pro chovatelskou praxi mohou chovatelům, značně pomoci v precizaci chovu a odchovu. Je otázkou, zda si tyto „šikovné pomocníky“ osvojí i naši chovatelé.
Ing. Stanislav Staněk
Ing. Stanislav Staněk, Dis.
pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby Praha Uhříněves v oddělení technologie a techniky chovu hospodářských zvířat. Zaměřuje se na problematiku hodnocení a tvorby chovného prostředí, ustájení a managementu chovu všech kategorií skotu
