Uplynulé období by se dalo charakterizovat jako období vrcholících vyjednávání a příprav na vstup ČR do sjednocené Evropy. Vážnost, s jakou přistupovala Česká republika k diskusím o podmínkách našeho začlenění do EU, patrně nenechávala nikoho na pochybách, že posledním krokem bude dojednání konečných podmínek našeho vstupu do EU našimi vládními činiteli v prosinci roku 2002 v Kodani.
Diskutovat o tom, zda mohlo či mělo být vyjednáno více, než vyjednáno bylo, je v tuto chvíli již bezpředmětné. Všechny naše síly bychom nyní měli zaměřit jedním směrem – přípravy na život ve společné Evropě. Je proto s podivem, že v době, kdy již nikdo nepochyboval o našem vstupu do společných evropských struktur, se chováme naprosto nezodpovědným způsobem a sami si připravujeme potíže, které se nutně projeví v roce 2004 – v roce našeho vstupu do EU.
Důkazem těchto slov může být i systém dotačních titulů roku 2003 pro resort zemědělství, který byl zpracován Ministerstvem zemědělství ČR, předložen vládou ČR a schválen zemědělským výborem poslanecké sněmovny ČR v době podpisu kodaňských smluv.
Legislativní systém EU je velmi složitý a jenom jeho dokonalé pochopení je základním předpokladem správné aplikace v podmínkách ČR. Obecně lze celý systém právních norem rozdělit do dvou skupin:
Nařízení, prováděcí vyhlášky a rozhodnutí povinná pro všechny členské státy EU
Národní, popř. regionální legislativy jednotlivých členských států.
Z rozdělení je patrné, že existuje okruh právních předpisů, které jsou povinné a platné ve všech členských státech EU a nelze je nahrazovat národními předpisy. V oblasti chovu skotu patří do první skupiny např. následující nařízení:
77/504 Definice čistokrevných zvířat
84/419 Kritéria pro zápis do plemenných knih
86/130 Kritéria pro kontrolu užitkovosti a odhad plemenných hodnot
91/628 Welfare zvířat v průběhu transportu
99/1254 Společné předpisy pro organizaci trhu se skotem a hovězím masem
Uvedená povinná společná nařízení jsou pouze krátkým výčtem a existuje samozřejmě i řada dalších. Vzhledem k navrženému dotačnímu systému roku 2003 se však podrobněji zaměříme pouze na nařízení 1254/1999 ze 17. května 1999 o organizaci trhu se skotem a hovězím masem.
Cíl nařízení je jasně definován v bodu 2, ve kterém je uvedeno: cílem společné zemědělské politiky je dosažení požadavků vedoucích ke stabilizaci trhu s hovězím masem a zajištění přiměřeného životního standardu pro chovatele, zamezení diskriminace mezi jednotlivými skupinami producentů včetně struktury přímých plateb producentům jatečných zvířat .
Z definice uvedené ve druhém bodě dvaceti sedmi stránkového nařízení je jasně zřejmý cíl předložené právní normy a je zcela pochopitelné, že je závazná pro všechny členské státy EU.
Situace některých českých chovatelů skotu je „v předvečer“ vstupu do EU velice odlišná. Jinak než diskriminací se totiž nedá nazvat situace, kterou navozuje schválený dotační systém roku 2003, kdy ze všech plemen skotu chovaných v ČR pouze jediné (shodou okolností???) domácí plemeno bylo vyřazeno z nároků na dotaci produkce jatečných zvířat.
Pouhý rok před vstupem do EU, v období, ve kterém bychom se měli pokusit o sladění maximálního množství právních předpisů, se však vydáváme cestou naprosto opačnou a nelogickou. Nutně se nabízí otázka, zda je tato situace způsobena „pouhou“ nevědomostí, nebo něčím daleko horším. Vždyť již naši předci říkali: „… když se nechce, je to horší, než když se nemůže…“
Paragrafů, které se diametrálně odlišují od toho, co chovatele v České republice čeká v roce 2003, bychom jenom v nařízení 1254/1999 našli celou řadu. Patrně největší rozdíl, kterým se lišíme od zbytku Evropy, je skutečně ojedinělý systém dotace krav bez tržní produkce mléka. Zatímco předpis 1254/1999 v bodě 4 jasně říká, že smyslem úpravy není podpora nárůstu objemu produkce v systémech bez tržní produkce mléka, naše dotační pravidla roku 2003 jdou zcela opačným směrem. Dotace telat chovaných ve stádech bez tržní produkce mléka neřeší problém údržby trvalých travních porostů v horských a podhorských oblastech. Zato mnohdy nabízí elegantní a ekonomicky zajímavý způsob, jak se zbavit přebytečných telat v dojených stádech. Nařízení 1254/1999 nezná podporu telat v systému bez tržní produkce mléka, ale podporu krav a jalovic v těchto stádech, jak je patrné ze samotného názvu podporované kategorie „Mutterkuh“ (doslova přeloženo „kráva – matka, kráva mající tele“). Chceme-li podporovat horské a podhorské oblasti v souladu s nařízeními EU, respektive zdá-li se nám částka vyplácená na zvířata bez tržní produkce mléka nízká, je možné ji doplnit z národních zdrojů formou dotace na trvalé travní porosty.
Bez zajímavosti není ani definice krávy bez tržní produkce mléka. Mimo požadavků, jako je zápis zvířete v ústřední evidenci s vyznačením, že jde o zvíře BTPM, věku zvířete je zde i požadavek na plemennou příslušnost. Na prémii tak mají nárok pouze ty krávy, respektive jalovice, které patří mezi vyjmenovaná masná plemena. Do této skupiny jsou řazeny i krávy-kříženky mléčných plemen s masnými s minimálním podílem 50 % masného plemene. V seznamu masných plemen je například v SRN zahrnuto 56 plemen, respektive 52 plemen a čtyři skupiny kříženců. Mezi masná plemena je samozřejmě řazen strakatý skot a montbeliard. Do skupiny plemen mléčných, bez nároků na prémii v kategorii krav BTPM, patří holštýn (včetně red holštýna), jersey, anglerský skot, německý černostrakatý skot, ayrshire, blaarkop a kříženci mléčné plemeno x mléčné plemeno. Sporné případy rozhodují regionální pracoviště ministerstva zemědělství.
Má-li se Česká republika stát rovnoprávným a plnohodnotným členem společenství evropských států, musí respektovat dohody, které z našeho členství v tomto uskupení vyplývají. Většina společných nařízení má svoje opodstatnění a pouze rychlá adaptace na pravidla hry, do které vstupujeme, nám dává šanci na dobré skóre všech našich hráčů.
