K uspokojení zvýšené poptávky po mléčných výrobcích jsou zapotřebí zlepšená technologická řešení. Digitalizace nabízí skvělou příležitost, jak efektivněji uspokojit rostoucí poptávku po mléčných výrobcích s menším počtem pracovních sil s automatickým dojením.
Jak roste světová populace, úměrně se zvyšuje poptávka po mléčných výrobcích. Mlékářství proto zažívá neustálý nárůst užitkovosti stáda dojnic a souběžný pokles počtu chovatelů na zvíře.
Navíc dojení krav, včetně sanitace stáje, ošetření struků, predikce mastitidy a vyšetření stavu vemene a testování kvality mléka jsou složité a časově náročné. V důsledku toho se zkrátí dostupný čas na správné monitorování a řízení jednotlivých zvířat, což ohrozí zdraví a dobré životní podmínky zvířat.
Aby bylo možné čelit těmto výzvám, je zapotřebí vylepšených technologických řešení, která uspokojí zvýšenou poptávku po mléčných výrobcích. Digitální chov dojnic využívající internet věcí, umělou inteligenci a techniky založené na datech nabízí skvělou příležitost, jak efektivněji uspokojit rostoucí poptávku po mléčných výrobcích s menším počtem pracovních sil s procesem automatického dojení.
Výhody automatického dojení
Ruční dojení na mléčné farmě je pracné a časově náročné. Navíc proces ruční konzervace mléka může způsobit bakteriální infekci mléka. Na moderních mléčných farmách proces automatického dojení výrazně zlepšuje efektivitu práce (o 20 %–50 %) pomocí zařízení dojírny, jako je automatické snímání strukových násadců a rychlého odchodu. Zemědělci jsou osvobozeni od procesu dojení a souvisejícího přísného plánu a práci mohou věnovat dozoru nad zvířaty, krmení a dalším činnostem. Proces automatického dojení je konzistentní pro každou krávu a každou návštěvu. Úroveň vakua je regulována na základě průtoku mléka z každé čtvrti, což má za následek menší riziko poranění vemene. Zvýšení frekvence dojení zvyšuje produkci mléka, což může mít za následek menší namáhání vemene a zvýšené pohodlí krav.
Zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat jsou rovněž považovány za pravděpodobné výsledky rozšíření systémů automatického dojení. Krávy dojené systémy automatického dojení mají větší svobodu a více příležitostí komunikovat se svým prostředím. Kromě toho důkazy naznačují, že automatický dojicí systém do určité míry snižuje fyziologický stres a nepohodlí ve srovnání s neautomatizovaným dojením a systém také monitoruje a detekuje zdraví a chování skotu.
Aplikace internetu věcí
Internet věcí je popisován jako schopnost připojených zařízení prostřednictvím vysokorychlostního internetu snímat, shromažďovat, sdílet a zpracovávat data a využívat je k plnění společných cílů. V chovu dojnic je nalezení správného času pro dojení náročným úkolem. Navíc nedostatek technologie může způsobit, že mléko podléhá zkáze. Pomocí senzorů a internetu věcí budou farmáři vědět o stavu produkce mléka každé krávy a mohou odhalit nemoci, jako je mastitida nebo jakékoli jiné onemocnění, které může snížit produkci mléka.
Aplikace umělé inteligence
Umělá inteligence je definována jako stimulace lidské inteligence ve strojích, které vykazují vlastnosti spojené s lidskou myslí, jako je učení a řešení problémů. Umělá inteligence se zaměřuje na porozumění a navrhování systémů prokazujících vlastnosti, jako je schopnost učit se, získávat znalosti z dat, racionalizovat a přijímat opatření k dosažení konkrétních cílů.
V chovech dojnic umožňuje umělá inteligence zemědělcům analyzovat data shromážděná senzory a dalšími hardwarovými technologiemi. Velká data v kombinaci s algoritmy umělé inteligence lze přeměnit na užitečné informace pro zlepšení rozhodování o mléčných farmách. Implementace umělé inteligence prospívá špičkovým technologickým systémům, jako je automatický proces dojení, a zvyšuje konkurenceschopnost mléčné farmy v budoucnu.
Aplikace na farmě
Většina mléčných farem se nachází ve vzdálenějších oblastech, kde připojení k internetu nemusí být dostatečně silné, aby usnadnilo rychlý přenos dat a streamovalo velké soubory dat do cloudu pro analýzu. Kromě toho mohou existovat zdroje rušení, které mají také negativní dopad na připojení ke cloudu. Náklady na přenos dat jsou odpovědné za pomalý nástup digitálních technologií v mléčných chovech.
Budoucí vývoj
Automatické dojení pomocí internetu věcí a umělé inteligence představuje zásadní technologickou novinku. K určení nejlepší denní doby a frekvence dojení pro každé plemeno mléčného skotu v různých laktačních a reprodukčních cyklech jsou nutné další studie. Budoucí výzkum by se navíc měl zaměřit na zlepšení monitorování kvality mléka v reálném čase a vyhodnotit, kolik automatických dojicích stanic by optimálně sloužilo konkrétním velikostem stád a plemenům. Takové modelování pro optimalizaci provozu chovu krav poskytuje nejúčinnější služby, snižuje výskyt kulhání, snižuje náklady a zvyšuje přínosy do budoucna.
Závěr
Technologický pokrok využívající internet věcí a umělou inteligenci umožňuje nové úrovně řízení produkce mléka dojnic. Je třeba provést další výzkum, abychom překonali problémy spojené s implementací internetu věcí a umělé inteligence a umožnili zemědělcům využívat digitální technologie v chovu dojnic k provozování efektivnějšího a ziskovějšího podniku.*
Zdroj: Dairy Global
