Více než 150 účastníků konference pořádané Svazem chovatelů prasat mělo možnost zhlédnout zajímavé příspěvky domácích i zahraničních přednášejících. Na adresu ekonomické efektivity chovu prasat hovořil i Enrique Marco ze španělské společnosti Marco Vetgrup S.L.P., jenž vyjmenoval příčiny poodstavových průjmů selat a naznačil možnosti řešení tohoto onemocnění, které producentům selat přináší ekonomické ztráty.
Řeč byla samozřejmě o bičíkaté tyčinkovité bakterii Escherichia coli, kterou před více než 130 roky, respektive v roce 1885, objevil bakteriolog Theodor Escheric.
Escherichia coli je běžnou součástí mikroflóry gastrointestinálního traktu prasat a pro správné fungování trávicích procesů je nezbytná. Vytváří však celou řadu kmenů, z nichž některé mohou být za určitých okolností patogenní. Podle mechanismů, jimiž působí na buňky střeva, se uvedené škodlivé kmeny dělí na enterotoxigenní (ETEC), enterohemoragické (EHEC), enteroinvazivní (EIEC), enteropatogenní (EPEC) a enteroagregativní (EAEC).
„Enterotoxigenní kmeny produkující enterotoxiny mají na svém povrchu fimbrie, jimiž se přichytí na střevní epitel selete. Ale jen v případě, že má na povrchu buněk tenkého střeva odpovídající receptory. Zatímco například u nejmladších selat je původcem koliinfekcí enteropatogenní kmen F18, u odstavených zvířat je to kmen F4. Působení patogenních Escherichia coli je časově omezena, respektive dokud si mláďata nevytvoří vlastní imunitu. Proto se koliinfekce zpravidla nevyskytují u starších a dospělých zvířat. Zjistilo se, že entreopatogenní Escherichia coli mají ve střevním traktu i selata bez klinických příznaků. To znamená, že k vyvolání dráždivého průjmu se zásaditým pH, který způsobují, musí být splněny další podmínky,“ vysvětlil v úvodu své prezentace Enrique Marco.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Krmivářství
