03.08.2022 | 03:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Porcinní mykotoxická nefropatie a výskyt ochratoxinu A ve tkáních prasat

Ochratoxin A (OTA) je mykotoxin produkovaný několika druhy plísní rodu Aspergillus a Penicillium v široké škále zemědělských komodit. OTA nacházející se v krmivech může nepříznivě ovlivnit zdraví zvířat a snížit jejich užitkovost. Zvláště citlivá na účinky OTA jsou prasata, přičemž ledviny jsou cílový orgán, který OTA poškozuje.

Toxická nefropatie prasat je spojována hlavně s OTA, ale mohou se na ní podílet i jiné mykotoxiny, například cytrinin (Elling et al., 1985). Závažnost onemocnění je dána množstvím přijatého ochratoxinu a délkou jeho působení.  Nižší koncentrace OTA v krmivu, i když jsou dostatečné k vyvolání změn na ledvinách, nemusí způsobovat zjevné klinické příznaky. Při zhoršující se nefropatii může být ledvina několikanásobně zvětšená, mění texturu a barvu (odbarví se) a zjišťovány jsou pokročilé histopatologické změny (Elling et al., 1985). OTA může u prasat také zvyšovat citlivost k sekundárním infekcím a způsobovat imunosupresi (Vlachou et al., 2022). Při vyšších koncentracích může OTA vyvolat u prasat pokles užitkovosti a tělesné hmotnosti (Huff et al., 1988, Marin et al., 2009).

Potenciální karcinogen pro člověka

Přežvýkavci jsou méně citliví k účinkům OTA ve srovnání s monogastrickými zvířaty. U přežvýkavců dochází k degradaci OTA mikroflórou v bachoru na prakticky netoxický metabolit (Vlachou et al., 2022). Vystavení potravinových zvířat ochratoxinu A prostřednictvím konzumace krmiva může vést k výskytu nežádoucím reziduí OTA v potravinářských produktech živočišného původu a přispívat tak k příjmu OTA člověkem prostřednictvím nepřímého přenosu (Gareis, 1996).

Významná je skutečnost, že OTA byl klasifikován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2B) (IARC, 1993).

Prasata jsou nejcitlivějšími k působení OTA ve srovnání s jinými hospodářskými zvířaty. Častý výskyt OTA byl v krmných komponentách a krmivech pro prasata zaznamenán v různých zemích. OTA se může akumulovat v tkáních prasat, přičemž nejvyšší koncentrace se nacházejí v krvi, následované ledvinami a játry, zatímco nižší koncentrace byly zjištěny ve svalovině a tuku (Curtui et al., 2001).

Ke kontaminaci vepřového masa a poživatelných vnitřností dochází hlavně z důvodu konzumace kontaminovaného krmiva. Kromě toho přítomnost OTA ve výrobcích z vepřového masa může být způsobena přímým růstem plísní produkujících OTA na těchto produktech nebo přidáním jiných složek kontaminovaných OTA např. koření (Vlachou et al., 2022).

Nebezpečné koncentrace v mase

Vepřové maso a masné výrobky patří mezi možné zdroje chronické expozice OTA u lidí. Nicméně EU nestanovila zatím maximální koncentrace OTA ve vepřovém mase a výrobcích z něho. Některé evropské země přijaly pro ochranu svých obyvatel své vlastní předpisy nebo směrnice týkající se maximálních povolených koncentrací OTA v mase a v masných výrobcích, jako např. Dánsko, Estonsko, Rumunsko, Slovensko a Itálie. Jde o následující limity: v Dánsku 10 μg/kg v ledvinách prasat, 25 μg/ml v prasečí krvi, v Estonsku 10 μg/kg v játrech prasat, v Rumunsku 5 μg/kg v ledvinách, játrech a mase prasat, na Slovensku 5 μg/kg v mase prasat, v Itálii 1 μg/kg ve vepřovém mase a výrobcích z něho (Vlachou et al., 2022).

V Polsku je doporučená maximální koncentrace pro živočišné tkáně (ledviny, játra a svalovina) stanovena na 5 μg OTA na kg (Pietruszka et al., 2017). Tyto rozdíly v limitech OTA vyžadují budoucí harmonizovaný přístup v rámci zemí EU.

Tato práce byla podpořena Interní tvůrčí agenturou FVL/Illek/ITA2022.

 Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.

Klinika chorob přežvýkavců a prasat,

VETUNI Brno

Celý článek najdete v Našem chovu 8/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down