Rostoucí cena slámy je důvodem přechodu na alternativní podestýlku. Separát vzniklý recyklací hnoje je jednou z možností, jejíž popularita roste zejména na kanadských mléčných farmách. Ale mikrobiologické vlastnosti separátu nejsou dobře zdokumentovány. Tato podestýlka by mohla zvýšit přítomnost patogenů a ovlivnit zdraví krav a lidí.
Vědci v novější studii porovnávali složení recyklovaného hnoje – separátu a slámové podestýlky, před (nepoužité) a po jejich použití jako podestýlky pro dojnice.
Nepoužitá a použitá podestýlka z 27 separátů a 61 slámových podestýlek se hodnotila na farmách ve východní Kanadě. Byl zjišťován počet bakterií Salmonella spp. a Listeria monocytogenes v obou typech podestýlek.
Separát lze vyrábět na farmě. Obvykle se zlomek kapaliny obsažené v hnoji extrahuje pomocí šroubového nebo válečkového lisu. Kapalná frakce hnoje se běžně používá jako organické hnojivo. Pevná frakce může být okamžitě použita jako podestýlka, ale často se dále zpracovává pomocí různých metod zrání, kompostování. Během toho by se teplota materiálu měla zvýšit tak, aby se snížila celková koncentrace bakterií. Na větších farmách lze použít anaerobní fermentory.
V současné době neexistuje žádná legislativa pro výrobu nebo používání separátu v Kanadě. Tato situace vedla k velkým rozdílům v metodách jeho výroby. Některé studie identifikovaly různé výhody spojené se separátem, jako je zvýšený komfort, snížené léze hlezen a zlepšená čistota dojnic. Na druhou stranu,se pozoroval vyšší počet nežádoucí bakteriální populace, jako jsou populace Klebsiella spp., Escherichia coli, Streptococcus spp. a Staphylococcus spp.
Výsledky studie ukázaly významně vyšší počet bakterií v nepoužitých separátových podestýlkách než v nepoužité slámě, s výjimkou Klebsiella spp. Poměr byl následující: L. monocytogenes (30 % vs. 11 % ve slámě), Salmonella spp. (11 % vs. 1,6 %). Rozmanitost mikrobioty byla vyšší u nepoužitých separátů než u nepoužité slámy. Počty Staphylococcus spp., Streptococcus spp. a E. coli byly odhadnuty na 2,6, 1,6 a 2,0 log 10 CFU/g vyšší v nepoužitém separátu ve srovnání se slámu.
Použité separáty a mikroflóra slámy se skládaly převážně z proteobakterií (53 % vs. 46 % ve slámě), bakterioditů (25 % vs. 22 %), firmicutes (10 % vs. 20 %) a actinobakterií (8 % vs. 10 %). Vědci detekovali L. monocytogenes ve 48 % použitých vzorků separátu ve srovnání s 20 % použitých vzorků slámy. Salmonella spp. byla zjištěna významně častěji v použitých separátech (15 %) než u slámy (2 %).
Použité vzorky slámy měly výrazně vyšší počet Streptococcus spp. (7,4 log 10 KTJ/g) než vzorky separátu. Mikrobiota ve vzorcích pocházejících z nepoužité slámy byla porovnána s mikroflórou použité a stejné srovnání bylo provedeno pro separát.
Relativní množství proteobakterií bylo větší v nepoužité slámě než v použité slámové podestýlce, ale Actinobacteria a Firmicutes byly spojeny s použitou slámou. Trend se však lišil u separátů, kde byly Firmicutes hojné v nepoužitých separátech ve srovnání s použitými vzorky a relativní množství proteobakterií a Bacteroidetes bylo větší v použitých separátech.
U recyklovaných pevných látek z hnoje (separátů) bylo uvedeno, že složení mikrobioty může být ovlivněno faktory, jako je vlhkost, teplota a složení krmiva. Mikrobiota ve slámě souvisela s rozdíly v původu, půdě nebo klimatu.
Byla porovnána mikroflóra ve vzorcích separátů vyrobených pomocí dvou různých systémů. Jedna metoda zahrnovala separaci následovanou zráním (kompostováním) v haldě a ve druhé zrál v otevřené nebo uzavřené nádobě.
Výsledky byly lepší u separátů kompostovaných v haldě. Uzavřené a větrané nádoby mohou být podle vědců užitečné, protože umožňují standardizovanější kontrolu podmínek prostředí.
Podle výzkumníků představuje podestýlka se separátem na farmách ve východní Kanadě jednoznačně větší mikrobiologické riziko pro stáda dojnic ve srovnání se slámovou podestýlkou.
Zdroj: Dairy Global
Podrobněji v časopisu Náš chov 11/2022.
