14.05.2001 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Posouzení kvality konzervovaných krmiv v provozních podmínkách

Dobře pozorovatelným indikátorem v stavu mléčných farem je příjem sušiny na dojnici. Stáda s vysokým příjmem sušiny mají vyšší produkci mléka, což odpovídá lepší kvalitě krmiv a celkově dobrému managementu farmářů - producentů mléka.

ROESLER (1997) uvádí, že produkci mléka ovlivňuje příjem sušiny ze 45 %, management v organizaci krmné základny a krmení 22 %, ze 17 % tělesná hmotnost , 10 % klimatické vlivy a 6 % tělesný index BCS. Genetický vliv má rovněž velký vliv na mléčnou produkci. Když se však přesune kráva z horších podmínek do lepších rapidně vzrůstá mléčná produkce (HINDERS, 2000). K podobným závěrům došel i MUDŘÍK a kol (1997) cit. (Čermák a kol., 2000) a další autoři.
Vlastní práce a diskuse
Byly sledovány čtyři spolupracující podniky zabývající se odchovem jalovic a navazujícím chovem krav uplatňující v převážné míře krmení konzervovaných krmiv. Současně byly zahrnuty výsledky analýz okolních podniků podle zpracování ZOL. Posuzování výsledků bylo doplněno o přepočet „pokutových bodů“ podle( Fliega Zimmera, DLG 1997). Vzhledem k tomu, že hodnoty organických živin a energie značně kolísaly, je v tomto příspěvku sledován vliv hodnocení výsledků fermentačního procesu. Na základě podkladových údajů a vzhledem ke kvalitě konzervovaných krmiv byl proveden přepočet na krávu a odvozena regresní rovnice. Byly vytipovány nejčastější příčiny nedostatků v kvalitě konzervovaných krmiv. Byly odvozeny rozdíly mezi krmením krav, jalovic a vykrmovaného skotu.

E= NEL v MJ na kg sušiny přijímaného krmiva
Podkowka a Podkowka (1994) uvádějí že na 150 až 500 kg živé hmotnosti vykrmovaného skotu přijímají 1,8 až 2,2 kg sušiny na 100 kg živé hmotnosti. To je ale o 20 až 30 % méně než u mléčných krav. Proto pro dosažení přírůstku přes 1000 g živé hmotnosti na kus a den musí být minimálně 20 – 35 % sušiny krmné dávky ve formě koncentrátů. Denní dávky jadrných krmiv se pohybují v rozmezí 2 - 4 kg na kus a den.Wojcik a kol. 1992 uvádějí, že při zvýšení sušiny kukuřice z 27 na 32 % může být zkrmováno o 0,5 kg koncentrátů méně, takže přírůstku 1250 g na kus a den je možné dosáhnout při dávkování 2 kg jadrných krmiv na kus a den namísto 2,5 kg. Jako převažující krmivo byla krmena kvalitní kukuřičná siláž o požadované sušině.Vysokou koncentraci energie v krmivech lze dosáhnout včasnější sečí trav, konzervací celých obilovin ve formě GPS, zvýšením strniště a rozdrcením palic.. Pro konzervaci okopanin je zapotřebí ukládat čisté prané a drcené okopaniny. Při zkrmování krmiv využít častější dávkování čerstvých krmiv.
Při výkrmu skotu doporučují Podkowka a Podkowka dosáhnout stravitelnosti vyšší jak 55 %, což odpovídá vyšší koncentraci energie jak 4,7 NEV., při obsahu vlákniny 18 – 20 % v sušině, koncentraci N-látek 110 - 140 g na kg sušiny a do 90 g popelovin v kg sušiny siláže.
Siláže by neměly mít na negativní průběh fermentace v bachoru, kde celkové pH by se mělo pohybovat nad 6. Je proto zkrmovat zavadlé siláže než čerstvé. Při přípravě siláží velice pečlivě nastříkat konzervační prostředek. Špatným udusáním a zakrytím se zkazí předchozí úsilí a není možné získat kvalitní siláž.

Závěr
1. Rozdíly mezi obsahem energie v silážích jsou dány různým materiálem ale i různou vegetační fází v době sklizně, jak je patrno v rozdílných obsazích energie a čpavku.
2.Siláže kukuřice o sušině nad 30 % měly nižší pH, což odpovídá dalším rozkladným procesům během skladování.
3. Obsah cukrů v zjišťovaných silážích byl velice nízký, nebo v řadě případů nulový, což pak značně ovlivňuje chutnost siláží.
4. Hodnocení kvality siláží podle chemických rozborů, bodového hodnocení nekorespondovalo s příjmem krmiv zvířaty, která preferovala příjem zavadlých siláží do sušiny 50%.
5. Pro lepší charakteristiku výživné hodnoty krmiv zkrmovaných zvířatům s vyšší užitkovostí je zapotřebí stanovovat frakce vlákniny NDF, ADF a ADL.
6. Při hodnocení energie ve sledovaných silážích bylo dosaženo nižších úrovní ve srovnání s NEL a NEV vykazovaných podle německé DLG.

Seznam literatury je k dispozici u autorů

Hodnocení bylo zpracováno za pomoci grantu CEZ 06/98 22200002/5
Čermák Bohuslav, Lád František, Podkowka Zbyšek.
Katedra genetiky,šlechtění a výživy zvířat České Budějovice
Katedra Zywienia zwierzat i gosp. Paszowej ATR Bydgoszcz -Polsko

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down