Globální zemědělsko-potravinářské odvětví bude v nadcházejícím desetiletí čelit zásadním výzvám, zejména potřebě udržitelným způsobem nakrmit stále rostoucí populaci, dopadům klimatické krize a hospodářským důsledkům a narušení dodávek potravin v souvislosti s válkou na Ukrajině, jak uvádí zpráva, kterou dnes (29. 6. 2022) zveřejnily Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zemědělský výhled OECD-FAO na období 2022–2031 se zaměřuje na hodnocení střednědobých vyhlídek trhů se zemědělskými komoditami. Ceny zemědělských produktů stoupají z důvodu řady faktorů, včetně oživení poptávky po vypuknutí pandemie covid-19 a následných narušení dodávek a obchodu, špatného počasí u klíčových dodavatelů a rostoucích výrobních a dopravních nákladů, které v poslední době dále zhoršila nejistota ohledně zemědělského vývozu z Ukrajiny a Ruska, klíčových dodavatelů obilovin. Role Ruska na trzích s hnojivy také zhoršila již existující obavy o ceny hnojiv a krátkodobou produktivitu. Zpráva hodnotí, jak může válka ovlivnit jak globální zemědělské trhy, tak potravinovou bezpečnost. Zdůrazňuje velká rizika pro klíčové komoditní trhy: ceny pšenice by mohly být o 19 % vyšší než předkonfliktní, pokud Ukrajina zcela ztratí svou schopnost vyvážet, a o 34 % vyšší, pokud by ruský vývoz navíc představoval 50 % běžných vývozů. Scénář simulující závažný schodek vývozu z Ukrajiny a Ruska v letech 2022/23 a 2023/24 a nepředpokládající globální reakci na produkci naznačuje další nárůst počtu chronicky podvyživených lidí na světě po pandemii covid-19. „Bez míru na Ukrajině se problémy v oblasti potravinové bezpečnosti, kterým čelí svět, budou i nadále zhoršovat, zejména pro nejchudší obyvatele světa,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Okamžité ukončení války by bylo nejlepším výsledkem jak pro lidi v Rusku, tak na Ukrajině a pro mnoho domácností po celém světě, které trpí prudkým nárůstem cen způsobeným válkou.“ „Rostoucí ceny potravin, hnojiv, krmiv a paliv, stejně jako zpřísňující se finanční podmínky, šíří lidské utrpení po celém světě,“ řekl generální ředitel FAO QU Dongyu. „Odhaduje se, že v roce 2023 by mohlo čelit chronické podvýživě na celém světě dalších 19 milionů lidí, pokud snížení globální produkce potravin a dodávek potravin z hlavních vyvážejících zemí, včetně Ruska a Ukrajiny, povede k nižší dostupnosti potravin na světě.“ Podle výhledu se předpokládá, že celosvětová spotřeba potravin, která je hlavním využitím zemědělských komodit, se v příštím desetiletí zvýší o 1,4 % ročně a bude to především růstem populace. Většina dodatečné poptávky po potravinách bude i nadále pocházet ze zemí s nízkými a středními příjmy, zatímco v zemích s vysokými příjmy bude poptávka omezena pomalým růstem populace a nasycením spotřeby na obyvatele několika skupin potravinových komodit. Strava v zemích s nízkými příjmy však pravděpodobně zůstane z velké části založena na základních potravinách a spotřeba potravin se nezvýší natolik, aby splnila cíl nulového hladu do roku 2030. Předpokládá se, že v příštím desetiletí se celosvětová zemědělská produkce zvýší o 1,1% ročně, přičemž dodatečný výstup se bude vyrábět hlavně v zemích se středními a nízkými příjmy. Dlouhodobý růst cen energií a zemědělských vstupů – jako jsou hnojiva – však zvýší výrobní náklady a může v nadcházejících letech omezit růst produktivity a výstupů. Výhled zdůrazňuje významný přínos zemědělství ke změně klimatu. Předpokládá se, že přímé emise skleníkových plynů ze zemědělství se v příštím desetiletí zvýší o 6 %, přičemž hospodářská zvířata budou představovat 90 % tohoto nárůstu. Předpokládá se však, že zemědělské emise porostou nižším tempem než produkce, a to díky zlepšení výnosů a snížení podílu produkce přežvýkavců, což naznačuje pokles uhlíkové náročnosti zemědělství. Bude zapotřebí většího úsilí, aby zemědělské odvětví účinně přispívalo k celosvětovému snižování emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v Pařížské dohodě o změně klimatu, včetně přijetí výrobních procesů a technologií šetrných ke klimatu, zejména v odvětví živočišné výroby. Průměrná zemědělská produktivita se musí v příštím desetiletí zvýšit o 28 %, aby svět splnil Cíl udržitelného rozvoje (SDG 2) se týká vymýcení hladu a současně udržel zemědělské emise na cestě k dosažení cílů Pařížské dohody. To je více než trojnásobek nárůstu produktivity zaznamenaného v posledním desetiletí. Očekává se však, že některé regiony budou vyvážet rostoucí podíl své domácí produkce, zatímco u jiných se předpokládá, že budou dovážet stále vyšší podíl své celkové spotřeby. Tato vzájemná závislost mezi obchodními partnery podtrhuje zásadní význam transparentního, předvídatelného a na pravidlech založeného mnohostranného obchodního systému.*
OECD Media
