18.07.2018 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Potřeba živin pro moderní typy prasnic, stravitelnost fosforu a aplikace krmiv s přirozeným zdrojem fytázy

Genetický vývoj v chovu prasnic zaznamenal v posledních deseti letech obrovský pokrok. Vždyť před deseti lety jsme předpokládali, že nejlepší chovy prasat se budou pohybovat na úrovni mezi 25–29 selaty na prasnici a rok. Výsledky repopulovaných stád z poslední doby naznačují, že úroveň těchto chovů se pohybuje kolem 35 selat na prasnici a rok. Je samozřejmé, že existuje několik způsobů výpočtu počtu narozených a odchovaných selat na prasnici a bude nezbytné v této oblasti udělat v evidenci pořádek a nastavit nová pravidla. To ale nezmění nic na tom, že moderní typy prasnic produkují více selat na vrh, produkují více mléka a následně od nich uhyne menší procento selat, než tomu bylo před několika lety.

Klíčovou živinou pro normování potřeby živin byla v minulosti energie a hrubý protein. Po roce 2000 byla do norem (nejen v České republice ale i v západoevropských zemích) doplněna ještě potřeba stravitelného fosforu. Fosfor je v krmných dávkách přítomen ve formě organické (z rostlinných krmiv, převážně ve formě fytátů), anebo v anorganické formě (fosfáty). Anorganická forma fosforu je relativně velmi drahá, a proto doplněný fosfor je dnes nejdražší živinou a jeho špatné využití má negativní vliv na životní prostředí.  Z těchto důvodů  byla norma potřeby pro prasata v reprodukci doplněna o „stravitelný fosfor pro prasata“. V loňském roce jsme publikovali návrh doporučené potřeby živin pro prasata v reprodukci (tab. 1) ve které uvádíme hodnotu „zdánlivě stravitelného fosforu pro prasata“. Jedná se o velmi podobné údaje a liší se jen metodickým postupem při zjišťování konečné hodnoty.

Nezbytné bude také korigovat normy potřeby pro prasnice a nově definovat, které živiny jsou klíčové pro dosahování vynikajících výsledků v chovu.

Potřeba aminokyselin a mastných kyselin

V tabulce 2 uvádíme produkci základních živin, aminokyselin a mastných kyselin v 1 kg mléka a denní produkci mleziva mléka. Denní produkci mleziva 8 kg a mléka 16 kg jsme si zvolili z hypotetického příkladu a naznačujeme tím kolik se základních živin musí minimálně strávit z krmné dávky, abychom dosáhli toho, že prasnice nezhubne. Samozřejmě u mleziva (produkuje se přibližně 24 až 48 hodin je potřeba v krmné dávce spíše hypotetická, protože co prasnice nedostane v krmné dávce, vezme ze svých tělesných rezerv. Pro vlastní produkci mléka je příklad se 16 kg mléka vhodný pro denní přírůstek vrhu selat asi 4 kg. To znamená, že pokud prasnice kojí 14 selat bude denní přírůstek kojených selat asi 285 g/den a pokud by sele vážilo při narození 1300 gramů, bude jeho hmotnost při odstavu ve 25 dnech věku asi 8,4 kg. V tabulce 2 není započtena záchovná potřeba prasnice a doplněk na krmiva na vlivy prostředí (až 25% navíc). To znamená, že prasnice musí dostat v době kojení asi 9 kg krmiva (13 MJ metabolizovatelné energie pro prasata = MEp). Pokud bychom dokázali prasnici zvednout tukovaním nebo vyšší stravitelností živin v krmné dávce obsah energie z 13 MJ na  13,6 MJ MEp mohl by denní příjem krmiva klesnout v době kojení o 1 kg.  Stejná úvaha jako se týká energie je podobná pro lyzin (skutečně stravitelný lyzin) anebo pro mastné kyseliny ve zkrmovaném tuku. Tedy v budoucnu budeme muset prasnicím poskytovat směsi nejen s dostatkem energie, ale také s dostatkem skutečně stravitelných aminokyselin, stravitelného fosforu anebo dostatkem mastných kyselin.*

Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.,

Doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.,

Prof. MVDr. Ing. Doležal Petr, CSc.,

Ing. Hana Dočkalová

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: zeman@mendelu.cz

Celý článek najdete v Krmivářství 4/2018

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down