V Žabčicích se uskutečnil seminář zaměřený na chov přežvýkavců, zejména skotu, ve vztahu k životnímu prostředí. Semináře, který byl součástí projektu MendelFarm v rámci programu Ministerstva zemědělství Demonstrační farmy, se zúčastnili čeští i zahraniční výzkumní pracovníci. Nositelem projektu je Školní zemědělský podnik Žabčice, který je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Semináře se zúčastnilo zhruba 45 zájemců.
Seminář hledal odpovědi na otázku Proč potřebujeme přežvýkavce pro udržitelné zemědělství?
Přežvýkavci a zejména skot, jsou dnes obviňováni z produkce metanu a málo efektivního využití živin z krmiv pro produkci masa a mléka. V minulosti se u nás ale chovalo mnohem více skotu, ovcí a koz než dnes. Pícniny se ale začaly na orné půdě pěstovat ve větším měřítku až v druhé polovině 19. století. Zařazení jetelovin do osevních postupů výrazně zvýšilo výnosy obilnin a užitkovost mléčných krav. Chlévský hnůj z chovu skotu byl základním prostředkem pro zvyšování úrodnosti půd.
Nicméně až do roku 1990 u nás byl píce nedostatek, protože skotu bylo 2,5krát více než dnes. Dnes se naopak řeší, co s nadbytkem píce z travních porostů (které potřebujeme pro poskytování ekosystémových služeb) a máme nízké zastoupení víceletých pícnin na orné půdě, což vede k poklesu půdní úrodnosti a nárůstu spotřeby pesticidů a dusíkatých hnojiv. Využití této píce v bioplynových stanicích, jejich spalování, kompostování či průmyslové využití (biorafinerie) není bez dotací rentabilní a ekonomicky nejefektivnější je stáje jejich zkrmování přežvýkavcům.
Jak je to s metanem?
Jeteloviny představují nejproduktivnější způsob získávání bílkovin. Ve srovnání se sójou získáme z porostů vojtěšky nebo jetele lučního přibližně dvojnásobek bílkovin z 1 ha.
Pokud jde o kritizovanou produkci metanu v bachoru přežvýkavců, jedna kráva o hmotnosti 600 kg ho uvolní do ovzduší ročně zhruba 70 kg (103 m3). Tento plyn, který se používá zejména k vytápění našich domů a jako jeden z hlavních zdrojů energie v Evropě, se ale uvolňuje do ovzduší i při těžbě a transportu zemního plynu, při pěstování rýže a vzniká přirozeně v zamokřených oblastech. Tyto další zdroje emisí ale nejsou příliš zmiňovány. Doba rozpadu metanu v atmosféře je deset let, což je desetkrát méně než doba setrvání oxidu uhličitého. V USA byly odhadnuty počty bizonů před příchodem Evropanů na 30 až 70 mil. kusů a k tomu zde žilo asi 10 mil. wapiti a dalších přežvýkavců. Produkce metanu z těchto zvířat byla zhruba stejná, jako je ze skotu chovaného v USA dnes.
Vodní stopa chovu skotu je zdrojem další kritiky. Na 1 kg hovězího masa se uvádí spotřeba vody 15 tisíc litrů. To je však dáno zejména započtením tzv. zelené vodní stopy, což je srážková voda, kterou rostliny přijmou a vypaří, chladí krajinu a omezují riziko povodní. Tato voda tvoří téměř 90 % vodní stopy. Existují i další způsoby výpočtu, které uvádí vodní stopu 1 kg hovězího masa pouze 221 litrů! Média samozřejmě uvádí jen ty vyšší hodnoty.
Nedávno proběhl médii další důkaz o nebezpečnosti chovu skotu. Jednalo se o nizozemské zemědělce, kteří jsou nuceni snižovat počty mléčných krav. Je však třeba si uvědomit, že zatížení 1 hektaru půdy skotem je v Nizozemsku přibližně desetkrát vyšší, než je tomu v České republice, a jsou proto silně závislí na dovozu krmiv z Ameriky. Také mají problémy s nadbytkem kejdy, kterou nemohou všechnu použít na vlastní půdu. U nás je situace opačná.
