Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, Vědecký výbor výživy zvířat, Ministerstvo zemědělství a Komise výživy odboru živočišné výroby ČAZV i letos připravily jako každý rok seminář týkající se mnohé problematiky výživy.
První přednášku si připravil Ing. Petr Beneš (Ministerstvo zemědělství) a vybral si téma: Kultivované maso – již brzy na našich talířích? Přestože kultivované maso představuje krok k udržitelnosti produkce potravin, existují stále problémy jako jsou vysoké náklady a přijetí spotřebiteli. I když se metoda stále rozvíjí, cesta na náš stůl je ještě dlouhá. Přednášející uvedl, že v roce 2040 bude kultivované maso činit 35% podíl na trhu s masem.
Kvalita a bezpečnost jedlého hmyzu
To bylo téma přednášky prof. Ing. Lenky Kouřimské, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita v Praze). Mluvila o hmyzu jako o krmivu pro zvířata. Z hlediska konzumace hmyzu u lidí pak popsala mikrobiologickou bezpečnost a v této souvislosti i chemické a toxikologické vlastnosti hmyzu, o antinutričních látkách, alergenicitě hmyzu, biologické aktivitě i o energetické hodnotě jedlého hmyzu. Přednášela o obsahu bílkovin, tuku, složení mastných kyselin i o sacharidech. V posledních letech se využití hmyzu jako krmivo i potraviny stalo předmětem intenzivního výzkumu-
Hmyz a výživa kuřat
O hmyzí moučce ve výživě drůbeže přednášel Ing. Petr Tupý (Ministerstvo zemědělství). Mimo jiné řekl, že k využití hmyzí moučky v krmných směsích pro drůbež zatím brání vysoké náklady pro její využití v krmivářském průmyslu. To představuje chov hmyzu, jeho zpracování a jeho přeměnu na finální hmyzí moučku.
Hmyzí moučka a kvalita kuřecího masa, ty byla přednáška doc. Ing. Dariny Chodové, Ph.D.(Česká zemědělská univerzita v Praze). Do pokusu bylo zařazeno 804 kohoutků rychle rostoucího genotypu TOSS 308 a a 804 kohoutků pomalu rostoucího ISA Dual. Přídavel 3 % hmyzí moučky z larev Hermecica iluscent nemělo zásadní vliv na většinu jatečných parametrů, pouze u pomalu rostoucích kohoutků byla u prsní svaloviny snížena koncentrace intramuskulárního tuku a popelovin. Pomalu rostoucí kohoutci reagovali na hmyzí moučku ve větší míře, neboťˇ jí byli vystaveni déle 90 dní vs. 35 dní.
Bezpečnost krmiv v návaznosti na bezpečnost potravin
Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., (Veterinární univerzita Brno) řekla mimo jiné, že základním předpokladem kvality, bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu je zachování zdraví potravinových zvířat. Je třeba uvažovat o úloze výživy zvířat. Optimální výživa podporuje zdraví zvířata jejich ochranu před onemocněním. Jen tak mohou potraviny živočišného původu přispívat ke zdraví lidí.
Mastitidy skotu a možnosti jejich ovlivnění přírodními látkami
Prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc., (Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové) popsal možnost pozitivního ovlivnění mastitid. Zmínil se o rostlině s názvem parcha saflorovitá. Ta obsahuje flavonoidy, ekdysteroly, hydroxyaromatické látky, polysacharidy, seskviterpenové laktony. Její úsušky mají vliv na snížení počtu somatických buněk v mléce krav, má příznivý vliv na kardiovaskulární systém krav, na CNS a na reprodukční systém a sexuální aktivitu. Parcha má také imunomodulační a antioxidační a antikancerogenní aktivitu.*
