Inseminace ovcí se jako nejlevnější a nejjednodušší biotechnologická metoda vrací do našich chovů. Zatím sice pomalu, ale pro chovatele, kteří chtějí intenzivněji šlechtit, je inseminace standardním nástrojem intenzifikace genetického zisku. Také ve velkých a dojících stádech představuje na rozdíl od přirozené plemenitby cestu k jednodušší organizaci celého procesu reprodukce.
O své zkušenosti s využitím inseminace se podělil specialista Ústavu chovu a šlechtění zvířat z MENDELU v Brně a chovatel ovcí v jedné osobě Ing. Martin Hošek, Ph.D.
Ve svém šlechtitelském chovu ovcí plemene zwartbles využívá inseminaci od reprodukční sezóny 2017/2018.
„V jednotlivých sezónách jsme používali sperma nejméně od dvou, nejvíce od čtyř plemeníků s tím, že jsme nainseminovali 20 až 46 dvouletých a starších bahnic. Inseminovali jsme na přelomu první a druhé dekády v říjnu, zpravidla o víkendech, čemuž jsme přizpůsobili časové schéma předchozí synchronizace. Vždy jsme inseminovali ředěným a chlazeným ejakulátem. Bahnice byly při inseminaci umístěné v připouštědle, kde je fixoval asistent. K inseminaci jsme použili lubrikované nahřáté kovové spekulum s LED světelným zdrojem pro lepší vizualizaci krčku děložního. K deponaci inseminační dávky o objemu 0,3 ml jsme použili inseminační pipety Minitübe. Dávku jsme se vždy snažili deponovat co nejhlouběji do krčku děložního. Úspěšnost inseminace jsme zjišťovali ultrazvukovým vyšetřením nejprve do 45. dne od inseminace jako předběžný výsledek. Podruhé okolo 80 dnů od inseminace při detekci gravidity spojené s určením počtu plodů jako podklad pro lepší management výživy stáda před bahněním. Definitivní závěry jsme přijali podle konkrétního data obahnění každé bahnice. Cílem bylo dosáhnout pravidelně 70 % zabřezávání,“ uvedl Ing. Martin Hošek, Ph.D.
Pokud jde o výsledky, v roce 2017 se 45 % březích bahnic po inseminaci zdálo jako slibný začátek. Rok nato 60% zabřezávání znamenalo skvělý posun. Polovina zabřezlých bahnic v roce 2019 se sice jeví jako neúspěch, ale při použití čtyř plemenných beranů na nejvyšší počtu bahnic to nevypadá zas tak hrozivě. Konečně předběžný loňský výsledek 89 % zabřezávání vypadá, že po delším zkoušení konečně vše sedlo tak, jak mělo. Bahnice byly inseminovány pouze jednou v každé sezóně. Pokud nezabřezly, v následné říji byly připuštěny harémově stejným beranem, jehož ejakulátem byly inseminovány. Celé stádo mělo za sledované období oplodnění od 94 do 97 %, což je srovnatelné s obdobím před zavedením inseminace a přibližně o 5 % lepší výsledek, než jakého je dosahováno u plemene v rámci kontroly užitkovosti. Také plodnost, s výjimkou roku 2019, byla na srovnatelné úrovni s obdobím před inseminací, tj. okolo 200 %. Nedošlo ani k posunu v poměru pohlaví narozených jehňat. Navíc, díky inseminaci se zkrátilo období bahnění z dřívějších až 40 dnů na 28 až 32 dnů.
„Chovatelům bychom na základě našich výsledků a zkušeností doporučili inseminovat nejlepší bahnice nejlepšími dostupnými plemeníky, a to nejen s ohledem na jejich plemennou hodnotu, ale i na kvalitu ejakulátu. Z inseminace je lepší ihned na začátku vyloučit jehnice bez otestovaného mateřského chování, které jsou bojácné a trpí stresem, jehož zvýšená míra jim brání v úspěšném zabřeznutí. Valný smysl nemá ani inseminace zvířat, která jsou mimo optimální rozpětí kondičního skóre, tj. hubená a ztučnělá. Zavedení inseminace v chovu ovcí je sice nákladné opatření, které však může přinést rychlý genetický pokrok. Obnovou a udržením získaného know-how lze docílit i organizačního, pracovního a zejména produkčního zlepšení v chovu ovcí. Stačí nebát se a začít.*
