Předpokladem úspěšného chovu prasat je kvalitní management, odborné řízení chovů i vysoká úroveň ošetřování. Přitom nesmí chybět nezbytné investice do výstavby a modernizace ustájení k zajištění vyhovujícího welfare, zdraví a vysoké produktivity práce, uvedl předseda Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat Milan Cimfl.
„Dlouhodobě se uplatnit na trhu prasat znamená vsadit na kvalitní biologický materiál, který je příslibem dobrého zdraví. Ovšem předpokládaná vysoké produkce jde ruku v ruce s udržením vysokého standardu chovu, zejména podmínek reprodukce a kvalitní výživy,“ řekl dále Cimfl u příležitosti již osmého odborného semináře v Kostelci nad Orlicí.
Letošní tradiční setkání chovatelů prasat tematicky zaměřené na kvalitu genofondu uspořádala zvířat akciová společnost Chovservis Hradec Králové ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, pracovištěm chovu prasat v Kostelci nad Orlicí a Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat. V prostorách vyšší odborné školy, střední odborné školy a středního odborného učiliště se tak na prvním ze tří plánovaných jarních seminářů sešla přibližně stovka chovatelů, pro které byla akce nejen zdrojem informací, ale i příležitostí k výměně zkušeností.
Deklarace zdravotní nezávadnosti
Zdravotní situace v chovech prasat patří již delší dobu k aktuálním otázkám jmenované komodity. O praktickém využití zdravotního programu Svazu chovatelů prasat (SCHP) v produkční sféře hovořil MVDr. Antonín Paseka, CSc., z akciové společnosti Gamavet.
Z jeho vystoupení vyplynulo, že největší problémy jsou v chovech na nejnižší úrovni, to je v užitkových a ve výjimečných případech i v rozmnožovacích chovech, kde v porovnání se šlechtitelskými chovy panují nesrovnatelně tvrdší podmínky. Svou roli hraje i velká koncentrace vykrmovaných zvířat, která se ve spojení s nedodržováním minimálních standardů ustájení může negativně podepsat na individuální odolnosti každého jedince.
„Problém spatřujeme zvláště u některých šlechtitelských chovů, popřípadě konkurenčních šlechtitelských firem, kdy ne všechna prohlášení o stoprocentním zdraví jsou podložena skutečnými výsledky vyšetření. V některých případech jsou potom odběratelé – producenti – nuceni vynakládat nemalé prostředky na prevenci řešení zdravotních problémů. Proto prvním krokem je zmapování zdravotního stavu ve šlechtitelských chovech, aby odběratel mohl nakupovat zástavový materiál nejen podle genetiky, ale i podle aktuální zdravotní situace v chovu. Chceme být konkurenceschopní a děláme vše pro to, abychom mohli deklarovat nezávadnost finálního produktu,” zaznělo stanovisko SCHP ještě před zahájením monitoringu.
Zdravotní program svazu
V rámci zdravotního programu SCHP se zdravotní komise nezabývala nákazami, které se řeší v rámci platné legislativy (v zákonu č. 166/1999 Sb., příloze 2) a jejichž výskyt je spojen s oznamovací povinností chovatele. V konkrétním případě výskyt nebezpečných nákaz – slintavky a kulhavky, vezikulární stomatitidy, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, klasického moru prasat, Aujeszkyho choroby, vztekliny, brucelózy prasat, nakažlivé obrny prasat a aviární tuberkulózy prasat – pro chovatele neznamená jinou možnost, než chov uzavřít.
“Komise se zaměřila na nákazy, které v produkčních chovech způsobují zdravotní problémy a velké ekonomické ztráty. Z původního seznamu takřka 25 chorob byl po mnoha diskusích výběr onemocnění omezen na čtyři závažné původce, a to Pasteurella multocida (vytvářející dermonekrotoxin), Actinobacillus pleuropneumoniae, Mycoplasma hyopneumoniae a Brachyspira hyodysenteriae,” vyjmenoval Paseka.
Podle zkušeností MVDr. Paseky je v zemědělských podnicích pohled na onemocnění, která způsobují ekonomické ztráty, zcela rozdílný. V některých chovech prasat dochází k výraznému zhoršování zdravotního stavu a následně i užitkovosti. Často zmiňovanou příčinou jsou údajně zvýšené požadavky chovatelů prasat na užitkovost finálních hybridů. Cílené šlechtění za účelem zlepšení užitkovosti a import vysoce masných typů prasat ve finále ale ukázaly, že se podcenily možné dopady stresových faktorů v oblasti zoohygieny a zdravotního stavu.
Nejčastější onemocnění
V současné době patří v chovech mezi nejrozšířenější onemocnění, popřípadě úhyny selat do odstavu, septikemické coli infekce u novorozených selat, vyvolané Escherichia coli, dále ETEC coli infekce novorozených a mladých sajících selat, nekrotická enteritis vyvolaná Clostridium perfringens typu C, proliferativní enteropatie prasat, PRRS a parvoviróza.
V období od odstavu do zahájení výkrmu jsou častá průjmová onemocnění prasat po odstavu vyvolaná Escherichia coli, edémová choroba, dyzentérie prasat, proliferativní enteropatie prasat, infekce prasat vyvolané Streptococcus suis, sípavka, pasteurelóza plic prasat, aktinobacilová pleuropneumonie prasat (APP), enzootická pneumonie prasat, syndrom multisystémového chřadnutí selat po odstavu, reprodukční a respirační syndrom prasat, chřipka prasat.
U kategorie prasat ve výkrmu se nejčastěji vyskytuje dyzentérie prasat, proliferativní enteropatie prasat, sípavka, pasteurelóza plic prasat, aktinobacilová pleuropneumonie prasat, enzootická pneumonie prasat, chřipka prasat, komplex respiračního onemocnění prasat, atd. Pokud jde o prasnice, pak je častým onemocněním dyzentérie prasat, sípavka, červenka, enzootická pneumonie prasat, reprodukční a respirační syndrom prasat a chřipka prasat, parvoviróza.
“Přestože je výčet orientační a neúplný, velmi jasně ukazuje, že při kombinaci několika jmenovaných onemocnění mohou vznikat a také vznikají různé komplexy klinických příznaků, které se popisují ve veterinární medicíně obecným názvem syndrom nebo komplex (PRRS, PRDC, PMWS, PDNS). Z důvodu značné variability počtu infekčních agens, které se na příznacích onemocnění podílejí, je léčba takového komplexu onemocnění velmi složitá. Pro posouzení stavu v chovu je potom nezbytné provést podrobnou mikrobiologickou depistáž, která umožní popsat původce a popřípadě zjistit jeho citlivost na používané veterinární přípravky. Neustále je však potřeba připomínat, že se na vzniku onemocnění mohou podílet také nutriční a genetické vlivy, zoohygienické podmínky a samozřejmě i samotný chovatel,” konstatoval.
Šlechtitelské chovy jsou na úrovni
Svaz chovatelů prasat má v současné době za sebou první etapu monitoringu zdravotního stavu v nukleových a šlechtitelských chovech. Obecně lze konstatovat, že téměř 100 % chovů má pozitivní nález protilátek proti Actinobacillus pleuropneumoniae a Mycoplasma hyopneumoniae. Zanedbatelné procento chovů má pozitivní nález na Brachyspira hyodysenteriae a Pasteurella multocida. Podle Paseky má však většina monitorovaných chovů i při těchto nálezech minimální ztráty úhynem a jak reprodukční, tak i další ukazatele užitkovosti jsou na vysoké úrovni.
Zbývá hledat důvody, proč majitelé rozmnožovacích a užitkových chovů tvrdí, že je nutné zlepšit zdravotní stav nejdříve ve šlechtitelských chovech, aby se s příchodem zdravých zvířat zlepšila také situace o úroveň níže. “Ve většině případů mají užitkové a rozmnožovací chovy požadavek na aplikaci širokého spektra vakcín proti onemocněním, jež se v chovech vyskytují ještě před zařazením chovných zvířat do základního stáda. Vedle určitých finančních nákladů na úhradu požadovaných vakcín může jejich plošné používání v některých případech způsobit v chovu nežádoucí výskyt protilátek a u potenciálního kupce následně i nedůvěru při nákupu takových zvířat. Potom vždy záleží na domluvených obchodních podmínkách. Současně ve spolupráci s veterinárními lékaři obou chovů, popřípadě s nezávislou poradenskou firmou, je třeba stanovit nezbytnost a dopady přijatých opatření. Svaz chovatelů prasat sice připravil formou doporučení postup plánovitého začleňování nakoupených prasniček do chovu, podle dosavadních výsledků a neustále pokračujícího tlaku chovatelů rozmnožovacích a užitkových chovů však nepřineslo patřičný efekt,” dodal na závěr svého praktického vystoupení doktor Paseka.
