Příspěvek vychází z diskuze na posledním kongresu ICAR v Polsku v roce 2015 zejména z referátu francouzských a německých autorů (Gelé a kol.) a ze zkušeností z projektu OptiMIR.
Tranzitní perioda po otelení a na začátku laktace je kritické období, které je rozhodující pro průběh laktace. Během tohoto období, je každá kráva v negativní energetické bilanci, protože má zvýšené požadavky na příjem energie na produkci mléka a ve stejném období sníženou kapacit příjmu energie, která neumožňuje tyto požadavky pokrýt. Čím více poklesne příjem sušiny pro produkci mléka, tím více energie uvolňuje ze svých tělesných rezerv.
Pokud je mobilizace tělesných rezerv příliš intenzivní, játra jsou vystavena nadbytku neesterifikovaných masných kyselin, které kráva nemůže oxidovat úplně z důvodu nedostatku energie. Výsledkem je zvýšená hladina ketolátek (aceton, acetoacetát a beta-hydroxybutyrát), které se kumulují v krvi, což vede k metabolickým problémům a výskytu ketózy. V praxi jsou dva typy ketóz: první je ketóza, které je zapříčiněná nedostatkem energie a druhá nadměrnou tělesnou kondicí při otelení. Pro diagnózu ketózy se mohou využít dva biomarkery:
1. Obsah neesterifikovaných masných kyselin (NEFA) v krvi, který má vztah k energetické bilanci
2. Obsah beta-hydroxybutyrátu (BHB) v krvi, který je brán jako zlatý standard pro detekci ketóz
Cílem projektu OptiMIR je vývoj inovativních nástrojů pro management produkce mléka s využitím technologie MIR (Mid infrared spectrometry) pro analýzu vzorků mléka, která se využívá v každé laboratoři pro analýzy mléka v kontrole užitkovosti.
Ing. Pavel Bucek
Celý článek vyšel v Našem chovu 1/2016
