Vzniká rezistentní kmen E. coli
Studie vedená Technologickou univerzitou v Sydney měla za cíl lépe porozumět evoluci a genomickým charakteristikám vznikajícího kmene E. coli, známého jako ST58, který je na vzestupu zejména v některých částech Evropy a který je také odolnější vůči lékům. Dr. Cameron Redi z univerzity řekl: „Náš tým analyzoval genomy E. coli ST58 z více než 700 lidských, zvířecích a environmentálních zdrojů po celém světě, aby hledal stopy o tom, proč je to příčina sepse a infekcí močových cest. Zjistili jsme, že E. coli ST58 z prasat, skotu a kuřat obsahuje kousky genetického materiálu, nazývané plazmidy CoIV, které jsou charakteristické pro tento kmen E. coli způsobující onemocnění.“
Plazmidy jsou malé dvouvláknové molekuly DNA, oddělené od bakteriálního chromozomu, které se mohou nezávisle replikovat a přenášet přes různé kmeny E. coli, což napomáhá vývoji virulence. Získání plazmidů CoIV může podle výzkumu připravit kmeny E. coli, aby způsobily další střevní infekce u lidí a také zvýšily pravděpodobnost antimikrobiální rezistence.
„Zoonóza, zejména ve vztahu k E. coli, by neměla být považována za pouhý přenos patogenu ze zvířete na člověka,“ řekl spoluautor výzkumu, profesor Steven Djordjevic. „Spíše by to mělo být chápáno jako komplexní jev vyplývající z rozsáhlé sítě interakcí mezi skupinami E. coli (a dalších bakterií) a selektivními tlaky, se kterými se setkávají jak u lidí, tak u zvířat,“ řekl.
Nejen drůbež hraje roli v evoluci patogenu
Zjištění naznačují, že všechny tři hlavní sektory živočišné výroby (drůbež, skot a prasata) působily jako pozadí pro vývoj a vznik tohoto patogenu. Studie má široké důsledky pro veřejného zdraví napříč potravinářským průmyslem, veterinárním a klinickým prostředím. V ideálním případě při rozsáhlém zaváděním technologie sekvenování genomu může budoucí infekční onemocnění lidí přejít na pro aktivní akce, kdy při genomickém dohledu bude možné předvídat vznik patogenů a informovat o účinných intervencích. Aby takový systém fungoval, je nutná í spolupráce mezi vládami, orgány veřejného zdraví, výrobci potravin a klinickými lékaři, která by zahrnovala dohled nad různými zdroji mikrobů.
To by zahrnovalo domácí a divoká zvířata – zejména ptáky, potravinářské výrobky, kanalizace a vodní cesty v přístupu, který je označován jako „jedno zdraví“. Některé mikroby, jako ST58 E. coli, znají jen velmi málo bariér mezi hostiteli a prostředími. Systém sledování genomických patogenů „One Health“ by byl revolucí v oblasti veřejného zdraví a udělal by hodně pro rozbití historicky orientovaných přístupů, které nemají spojení se světem kolem nás.*
Poultry World, foto medcz
