Obchodní družstvo Soběšice sídlící v podhůří Šumavy nedaleko Sušice obhospodařuje 1191 hektarů zemědělské půdy, z nichž skoro polovina – 574 hektarů – připadá na trvalé travní porosty. Přestože jsou pozemky poměrně vysoko – mezi 400 a 700 metry nad mořem, vysoká výměra intenzivně obhospodařovaných luk předurčuje podnik k chovu dojnic.
Jak sdělil ředitel a místopředseda představenstva podniku Ing. František Trnka, zaměření na chov holštýnského skotu v celkovém poštu 1200 kusů (650 dojnic) znamená opravdu intenzivní využívání travních porostů, na píci z nich jsou krmné dávky založeny. „Na vojtěšku ani jetel nemáme vhodné plochy,“ upřesňuje představitel družstva.
Jak dodává, považuje za velmi důležité obnovu trvalých travních porostů, aktuálně tímto procesem prošlo zhruba 200 hektarů. „Jsou ale místa, kde sebelepší kulturní trávy nefungují, jen původní,“ podotýká Ing. Trnka a dodává, že z kvalitní louky v Soběšicích sklízejí tři až čtyři seče za rok.
Travní porosty se hnojí fugátem z vlastní bioplynové stanice o výkonu 750 kW, což podle ředitele podniku funguje perfektně. První seč bývá obvykle koncem května, a je nejdůležitější i nejvýnosnější. Sklizeň je potřeba provést při výšce porostu na úrovni pivní láhve, než dojde k vymetání. V opačném případě by procento dusíkatých látek kleslo z dvaceti na 14.
Výhodou podniku je vlastní linka na sklizeň TTP s vysokým výkonem, je schopná sklidit 80 hektarů a 800 tun píce za den. „Je potřeba, aby tráva byla v jámě co nejdříve, je ideální sekat nejdříve po 11. hodině dopolední, kdy už jsou porosty proschlé. Odpoledne a navečer je v píci nejvíce cukru, i to se musí zohlednit,“ přidává svoje poznatky Stanislav Decker z krmivářské společnosti Sano, která s OD Soběšice spolupracuje již dvě desetiletí.
V loňském roce se kvůli nepřízni počasí sklízely první seče až koncem května, což se odrazilo sice pozitivně na výši výnosů, ale negativně na obsahu živin v píci. Opět je výhodou bioplynová stanice, do přilehlé jámy určené pouze pro BPS putuje tráva z méně kvalitních porostů.
Při silážování, které musí být rychlé, je podle ředitele družstva nutné sladit lidský faktor a práci strojů. Denně se naveze 600 až 800 tun hmoty ve dvaceti- až třiceticentimetrových vrstvách. „Při přerušení práce do druhého dne je třeba nejdříve navézt novou vrstvu a pak až dusat,“ přidává další pravidlo Ing. Trnka.*
