Zhodnocení národní výstavy a rady na úspěch ve výstavnictví od předsedy svazu a hlavního zootechnika VOD Kámen Mariana Bílého
Gratuluji k velkému vítězství. Vyhráli jste téměř vše, co se dalo. Jaký máte recept na přípravu krav, jistě něco děláte jinak než ostatní?
Ano, na první pohled to vypadá až nevěrohodně, vyhráli jsme všechny hlavní ceny. Abych předešel spekulacím, že krávy předsedy svazu vyhrály vše, rád bych zmínil, že když hlavní rozhodčí Jože Smolinger odjížděl, skutečně nevěděl, že všechny vítězky pocházejí z našeho chovu. Když jsme mu to oznámili, jen dodal, že tyto krávy byly podle jeho nejlepšího názoru skutečně nejlepší.
Jak krávy do soutěží vybíráte?
V první řadě je třeba zmínit práci našich zootechniček – Ing. Petry Hlaváčkové a Martiny Cihlářové. Na výstavy dělají takový předvýběr možných kandidátek – vytipují třeba 30 krav. Pak nastupuji já spolu s Petrou Hlaváčkovou a výběr se zúží na 15, přičemž se snažíme, aby byly krávy rozvrženy do všech soutěžních kategorií. Cílem tedy není nominovat např. pět prvotelek. Poslední selekci nechávám na bonitérech – ti nezávisle vyberou třeba osm plemenic, které pak reprezentují VOD Kámen.
Má skupina krav pro soutěž nějaké jiné podmínky, např. výživu?
Nikoli, zvláštní výživu nemají. Jsou ustájeny ve svých produkčních skupinách. Dříve jsme vybrané krávy oddělovaly od stáda, což vedlo k sociálním neshodám, vypadnutí z kondice nebo také k úrazům. Dnes už se naopak snažíme umístit soutěžní krávy v prostředí, na které jsou zvyklé a, pokud možno, nic jim neměnit. Jsme tedy úspěšní, protože jsme se přestali motat kravám do života.
Zkušenosti ukázaly, že není vhodné brát krávy do soutěže v počátečních fázích laktace. Krávy jsou vysokou produkcí vyčerpané, což se projevuje na jejich kondici. Proto jsou naše soutěžící až v druhé fázi laktace. Např. šampiónka mladých krav Atchafalaya se bude brzy zasušovat.
Atchafalaya je podle Wikipedie přítok Mississipi. Proč takové jméno?
To se zeptejte našich zootechniček. Pravdou je, že jsme dříve dávali tradiční česká jména, ale pak se sešly na výstavě např. dvě Alice, což nebylo dobré.
Jaká je další příprava?
Na naší cestě k úspěchu musím v neposlední řadě jmenovat školu v Poděbradech pod vedením Jana Kocmánka. My s nimi spolupracujeme od loňské výstavy Animal Tech v Brně. Mát za to, že nebýt středních škol Lanškroun a Poděbrady, tak bude výstavnictví v ČR v koncích.
Studenti přijedou na naše farmy a věnují se kravám. Naučí chodit i takové kusy, se kterými my bychom neměli trpělivost. Studenty a studentky práce se zvířaty baví, dokonce k nám přijíždějí o víkendech, kdy se ostatní mladí lidé baví jinak. Některé studentky z našeho týmu sice budou pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale jako vodiči s námi budou pokračovat, což mě velice těší.
Jak hodnotíte výstavu jako předseda Svazu chovatelů českého strakatého skotu?
To ohodnotili jiní – v Radešínské Svratce byli návštěvníci z 15 zemí, padl rekord v počtu lidí – více než 8000. Sešlo se 2500 dětí, přijelo 50 autobusů. Myslím si, že kapacita výstaviště byla naplněna, někteří parkovali až 1,5 km od místa konání.
Zasvěcení lidé zejména z Rakouska a Německa potvrdili, že jsme udělali velký pokrok ve šlechtění. Kvalita českých zvířat je vysoká. Ve Skalském dvoře zasedala Evropská federace chovatelů strakatého skotu, kde je prezidentem doc. Dr. Ing. Josef Kučera. Následovalo také školení pracovní skupiny pro exteriér zástupců této organizace. Praktické části se konaly na farmě Nová Ves zemědělského družstva Nové Město na Moravě. Od všech těchto lidí slyšíme jen ty nejlepší reference.
Chtěl bych především poděkovat všem – vystavujícím i všem pracovníkům svazu, kteří jsou velkými odborníky ve svém oboru. Také děkuji za podporu všem partnerům, Ministerstvu zemědělství a hejtmanovi kraje Vysočina.
Vzhůru k národní výstavě v roce 2020, kdy oslavíme také 30 let Svazu chovatelů českého strakatého skotu.
