Přeštické černostrakaté plemeno prasat si stále udržuje popularitu nejen mezi chovateli, ale také ve výzkumné sféře. Původní plemena představují důležitý biologický zdroj pro vznik plemen nových nebo pro zlepšování vlastností již existujících plemen a rovněž jsou významná pro udržení biodiverzity.
Současný chov prasat je z velké většiny zaměřen na intenzivní produkci, na vysokou úroveň užitkovosti reprodukční i produkční. Původní plemena však disponují vlastnostmi, které jsou cenné z dlouhodobého hlediska. Mezi tyto vlastnosti patří vysoká rezistence vůči nemocem, přizpůsobivost podmínkám prostředí či kvalita masa.
V současné době se plemeno chová ve 26 chovech, z toho 19 jich je evidováno v rámci genetických zdrojů. V roce 2022 bylo jako genetický zdroj evidováno 381 plemenic a 60 plemeníků. Celkový počet zvířat v populaci přeštických prasat je vyšší, protože zvířata zařazená mezi genetické zdroje musí splňovat podmínky dané metodikou schválenou Ministerstvem zemědělství. V rámci šlechtění plemene jsou rozeznávány dvě základní kategorie zvířat – zvířata čistokrevná, jejichž rodiče a prarodiče byli zapsáni v hlavním oddílu plemenné knihy, a dále zvířata evidovaná jako genetický zdroj, což jsoučistokrevná zvířata chovaná v uznaných šlechtitelských chovech genetických zdrojů, u nichž probíhá od narození kontrola užitkovosti. Celkový počet zvířat zapsaných v plemenné knize je tedy 436 prasnic a 74 kanců. Polovina populace přeštických prasat je chována ve třech největších chovech. Počet zvířat se v posledních letech stabilizoval a nedochází k výrazným výkyvům v populaci. Avšak ještě v roce 2010 bylo v celé České republice pouze šest chovů a celkem 209 přeštických prasat. Celkem je využíváno deset genealogických linií kanců (Akoga, Amperor, PC-Mason, Pirát, Pirátek, Sáčko, Sokolík, Sudet, Viskont a Wiskont). V kryokonzervovaném stavu je k dispozici omezené množství semenných dávek dvou dalších linií (Matěj, Apolon).
Užitkovost přeštického černostrakatého plemene se rovněž udržuje stabilní. V rámci šlechtění populace se používá tzv. stabilizační selekce, kdy do další plemenitby jsou vybírána zvířata s průměrnými hodnotami pro danou vlastnost. Optimální hodnoty jsou vyjádřeny v chovném cíli. V konvenčních chovech je chovný cíl pro reprodukci 11 selat živě narozených/vrh a 10 selat dochovaných/vrh, délka mezidobí 165 dnů. Znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty (polní test) jsou v chovném cíli definovány následovně: průměrný denní přírůstek 540 g u prasniček, 560 g u kanečků, výška hřbetního tuku 10–12 mm a podíl svaloviny 56–57 %. V loňském roce byla úroveň reprodukce 10,1 živě narozených selat/vrh, 9,4 dochovaných selat/vrh a délka mezidobí 169,3 dne.
Chov přeštických prasat je podporován v rámci dotačních titulů, chovy mohou využít i podporu na chov genetických zdrojů zvířat. V roce 2022 byla vyplacena podpora na 342 prasnic a 44 kanců v celkové výši 2 037 500 korun (Výroční zpráva NPGZ za rok 2022).
Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D., a Ing. Aleny Lustykové (VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves, oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí), který vyjde v aktuálním červencovém vydání časopisu Náš chov.*
