Kvůli zvyšujícím se nákladům a setrvale nízkým cenám jatečných prasat se producenti vepřového masa dostávají do existenčních problémů. Nezbývá jim, než hledat rezervy kde se dá. Vedle krmiv a energií je významnou nákladovou položkou i zajištění zdraví zvířat, a to jak ve vztahu k evropské legislativě, tak i k samotné léčbě. O zdravotní situaci v chovech prasat a rezervách v prevenci před zavlečením nebezpečných nákaz na farmu jsme hovořili s Prof. MVDr. Jiřím Smolou, CSc., dlouholetým přednostou Kliniky chorob přežvýkavců a prasat Fakulty veterinárního lékařství Veterinární univerzity Brno.
Co se aktuálně řeší v problematice zdraví prasat v našich chovech?
Díky tomu, že jsme dosáhli v posledním desetiletí vysoké úrovně zdraví ve stádech prasnic, které jsou tak většinou prostá původců ekonomicky nejzávažnějších onemocnění (PRRS, mykoplazmová pneumonie, pleuropneumonie, sípavka a dyzenterie prasat), máme méně ztrát úhynem a tím i méně nákladů na léčbu a vakcinaci. V našich stádech se tak většinou setkávám s běžnými chorobami, vyskytujícími se enzooticky v důsledku dlouhodobé cirkulace původců. Jsou to například patogenní kmeny E. coli, Clostridium perfringens , Streptococcus suis , Glasserella parasuis , Lawsonia intracellularis , ale také rotaviry či cirkoviry (PCV-2). To, že nedokážeme vždy zabránit vzniku onemocnění, je dáno řadou faktorů, z nichž klíčové jsou nedostatky v managementu stáda, podmínek prostředí a také v podceňování programů prevence. I když ve většině chovů prasnic jsou stáda prostá výskytu viru PRRS, je toto agens neustálou hrozbou pro ozdravené chovy z hlediska snadného šíření z pozitivních chovů. To platí i o původci mykoplazmové pneumonie M. hyopneumoniae. Metody tlumení výskytu těchto trvale se vyskytujících chorob jsou známé, musí však být přizpůsobeny specifickým podmínkám chovu a potom se musí důsledně a dlouhodobě dodržovat. Že se to většině chovatelů ve spolupráci s veterinárními lékaři daří, potvrzuje dosahovaná úroveň reprodukce, která je blízká nejlepším chovům v Dánsku a Německu.
Jaká preventivní opatření by chovatelé měli dodržovat, aby minimalizovali zdravotní rizika ve svých chovech?
Velmi důležité je uzavření obratu stáda prasnic a využívání inseminačních dávek kanců prostých původců infekcí, které lze přenést semenem, což je například virus PRRS. Pokud to není možné, je nutné zúžit zdroj prasniček na jediný chov, který je součástí kooperace a z hlediska úrovně zdraví je kontrolován stejně jako chov příjemce zvířat. Pro snížení infekčního tlaku uvnitř farmy je nezbytné dodržovat důkladnou zoohygienu ve všech stájích i na chodbách dezinfekčními látkami o správné koncentraci a s doporučovanou dobou expozice i následnou kontrolou účinnosti. Stejně tak je potřeba dezinfikovat i krmné linky a napájecí systémy s využitím organických kyselin. K prevenci patří také kvalitní a systémový monitoring výskytu významných původců infekcí ve stádě. Současně s tím musí probíhat nepřetržité sledování případů výskytu onemocnění či úhynů s použitím rychlých testů průkazu původců infekcí přímo na farmě (obdoba antigenních testů na COVID 19). Stájové testy umožní včasný a přesný průkaz původců virových i bakteriálních onemocnění z výkalů nebo ze slin, bez čekání na výsledky z laboratoří. Stanovení přesné diagnózy umožní okamžité zahájení účinné léčby a realizaci preventivních opatření.*
Celý rozhovor najdete v týdeníku Zemědělec.
