Počátek laktace je zpravidla doprovázený negativní energetickou bilancí. Hybridy silážní kukuřice s nízkým obsahem ligninu mají v tranzitním období nejvyšší efekt. Umožňují vyšší příjem pícnin s vyšší stravitelností. To má na počátku laktace zásadní význam.
Trávicí trakt má na počátku laktace omezenou kapacitu a dojnice není schopná pokrýt potřebu živin na produkci mléka. Zvýšení koncentrace živin přídavkem škrobu a tuku s sebou nese riziko narušení bachorové fermentace.
Elegantní řešení této situace spočívá v zavedení hybridů kuřice s vyšší stravitelností vlákniny. To má dvojí efekt.
Za tímto účelem se také využívají hybridy kukuřice s větším klíčkem v zrnu. Kukuřice obsahuje vyšší podíl oleje o 1 % a proteinu o 2 %. Struktura zrna zajišťuje vyšší bachorovou využitelnost.
Tyto hybridy je možné použít jen tři týdny před a po otelení. Pak se přechází na konvenční hybridy, přesto zde efekt navýšení produkce mléka v další laktaci přetrvává dál.
Posledním opatřením je dosažení dostatečného narušení zrna v kukuřičné siláži.
Skot je adaptovaný na využití těkavých mastných kyselin (TMK) jako zdroje energie. TMK produkuje bachorová mikroflóra.
Během tranzitního období se mění krmná dávka. Část pícnin nahrazují jadrná krmiva. V tomto období nastává adaptace bachorové mikroflóry na škrob a mění se struktura TMK, na kterou se musí adaptovat i dojnice.
Po otelení zpravidla dochází k negativní energetické bilanci dojnice. Pak je logické přidat do krmné dávky jádro a tuk. Má však riziko ve zhoršení bachorové fermentace. Trávicí soustava otelené dojnice má omezený prostor. Proto je velmi obtížné najít rovnováhu mezi sníženým příjmem krmiva a potřebnou koncentrací živin k pokrytí potřeby energie. Existuje jedno efektivní řešení. Zvýšení využitelnosti pícnin – použití kvalitních hybridů kukuřice s vyšší stravitelností vlákniny. Tím dochází ke snížení plnivosti krmné dávky, vláknina je efektivněji fermentována na těkavé mastné kyseliny tolik potřebné v tomto období. To umnožuje navýšení dávky kukuřičné siláže a snížení rizika bachorových dysfunkcí.
Jedna studie na Kornelské univerzitě se zabývala krmením siláže s nižším obsahem ligninu. Tato siláž byla podávána 3 a půl týdne před porodem a po porodu. Poté se přešlo na siláž konvenční. Kontrolní skupina byla krmena siláží konvenční. Výsledky studie prokázaly, že zvýšení stravitelnosti siláže v transitním období přineslo vyšší produkci mléka a vyšší obsah mléčných složek po otelení. Toto navýšení trvalo i po přechodu na konvenční siláž.
Hybridy silážní kukuřice s nízkým obsahem ligninu mají nejvyšší efekt v tranzitním období. Umožňují vyšší příjem pícnin s vyšší stravitelnosti. To má na počátku laktace zásadní význam. Ve středu a na konci laktace je jejich efekt méně výrazný.
Vedle hybridů s vysokou stravitelností jsou zde další, které jsou v tranzitním období zajímavé. Mají vyšší obsah proteinu a tuku. Jejich škrob je více přístupný pro bachorovou mikroflóru. Obsah tuku je vyšší o 1 %, proteinu o 2 %. Jejich zrno má větší klíček. Podle výzkumu na univerzitě ve Wisconsinu přineslo podání tohoto hybridu navýšení užitkovosti o 1,5 kg.
Dalším významným faktorem, který zvyšuje stravitelnost kukuřičné siláže je úroveň rozdrcení zrna. Nedostatečně narušené zrno prochází trávicím traktem bez využití a snižuje tak skutečnou dotaci energie.
Proto je užitečné provádět kontrolu narušení zrna při sklizni nebo v kukuřičné siláži.
Do litrové nádoby se shromáždí vzorky kukuřice. Drť se pak rozprostře na zem a hodnotí se obsah polovičních a celých zrn.*
Podle článku H. A. Ramireze uveřejněného v časopise Hoards Dairyman,
přeložil a uspořádal
Ing. Pavel Šajdler
Článek nejdete v NCh 11/2016
