Negativní efekty tepelné zátěže se zdaleka netýkají pouze krav. Telata nejsou zcela jistě vystavena tak silnému působení tepelného stresu (TS) jako vysokoprodukční dojnice. Koneckonců zde postrádáme dva hlavní faktory tvorby metabolického tepla – bachorovou fermentaci a mléčnou produkci. Přesto ale určitě nelze říci, že by byla telata vlivům vysokých teplot ušetřena úplně.
Intenzivní růstové schopnosti telat během prvních měsíců života totiž jako své palivo produkují nemalé množství energie (a tedy i tepla). S trendem stále se zvyšující pozornosti vstříc telatům se odborný výzkum v posledních letech konečně zaměřil i na nejmladší kategorii zvířat na farmě. A poznatky nás bohužel vůbec nepotěší.
Jak TS telata ovlivňuje a kdy začíná jeho působení? A především – jak mu předcházet a efektivně s ním bojovat? Naštěstí máme dobrou zprávu – zatímco u krav je naprostá většina možností spojena s menší či větší finanční injekcí, tak u telat se nabízí velké množství řešení, která jsou spíše výsledkem šikovné zootechnické práce.
Není na škodu pomyslně rozdělit telata na tři skupiny – do měsíce života, do odstavu a po odstavu. A to s ohledem na jeden faktor, který významně přispívá celkové tepelné zátěži – bachorové fermentaci. Zatímco telata do 1. měsíce mají předžaludky ještě výrazně zakrnělé a přijímají zanedbatelné množství starteru, tak telata před odstavem mají spotřebu výrazně vyšší a telata po odstavu na plné rostlinné KD jsou již zcela závislá na bachorové fermentaci.
U telat se udává tzv. termoneutrální zóna v rozmezí 10 až 25 °C – v případě tepelného stresu tak začínají první negativní efekty nad 25°C. Po překročení termoneutrální zóny se spouští kompenzační mechanizmy s cílem za každou cenu udržet tělesnou teplotu jádra, která je pro fungování organizmu naprosto stěžejní. Ať už se tělo potýká s nadměrným chladem nebo teplem, tak dochází ke spotřebovávání nadbytečné energie za účelem si udržet tepelný komfort. U telat se jedná o energii, která by jinak byla investována do růstu, vývoje, a také do obranyschopnosti imunitního systému. Proto je tak důležité se snažit TS aktivně bojovat a jeho účinky minimalizovat – následky na telata jsou totiž pro lidské oko často skryté. Ne nadarmo se udává, že tepelný stres je dost možná největší „zloděj profitability” chovů po celém světě. Jen v podmínkách ČR jsou zvířata vystavena TS minimálně celou 1/4 roku. Je snížení profitability po dobu čtvrtiny roku zanedbatelné? Nikdo si asi neodpoví, že ano.
Chovatelé, kteří jsou obeznámeni s teplotně-vlhkostním indexem (THI – Temperature-Humidity Index), pak mohou pracovat i s tímto parametrem, jelikož je tím nejobjektivnějším pro přesné posouzení tepelné zátěže. Graf přímo pro telata byl vyvinut teprve nedávno a většina autorů se shoduje na hranici THI 74. Příznaky TS u telat zahrnují zrychlené dýchání, dýchání s otevřenou tlamou, apatii, omezení pohybu, pokles příjmu starteru a mléka/MKS, nadměrný příjem vody či slinění.
Negativní efekty tepelného stresu se telat začínají dotýkat nad 25 °C, přičemž s rostoucí teplotou dále rostou. Ptáte se, kolik teplých dnů telata během léta prožijí? Jen během roku 2022, resp. 2023 počet dnů, kdy maximální denní teplota překročila 25 stupňů, bylo celkem 90, resp. 97. Dnů s maximální denní teplotou nad třicet stupňů bylo 37, resp. 38. To opravdu není zanedbatelné množství a na telatech se bezesporu podepisuje bez ohledu na to, zda si negativních efektů všímáte či ne. Přemýšlíte, zda vám telata stojí za to, abyste jim během léta pomohli? Pak si vyzkoušejte jeden třicetistupňový den strávený ve VIB, kde teplota bude spíše 34 °C. Má opravdu smysl na telatech šetřit? Otázka snad pouze řečnická...
Ing. Tomáš Novotný
MTS – Váš partner v chovu skotu
Kontakt na autora: tom@mtssro.cz
Celý článek autora najdete v Našem chovu 6/2024. *
