Drůbež v komerčních chovech je pod stálým dohledem veterinárních lékařů. Jejich činnost se odvíjí od evropské legislativy, potažmo od zákona o veterinární péči a dále od metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, která se každý rok aktualizuje To přispívá jednak k udržení odpovídajícího zdraví chované hrabavé a vodní drůbeže, jednak k zajištění zdravotní bezpečnosti finálních produktů v podobě vajec a drůbežího masa.
O zavedených změnách ve zmiňované metodice pro rok 2021 a o prevenci zdraví v chovech drůbeže jsme hovořili s ředitelkou odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy MVDr. Miladou Dubskou.
Jaké změny v aktuální verzi metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace mohou čekat chovatelé drůbeže?
Z metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2021 nevyplývají pro chovatele drůbeže žádné nové povinnosti. Nadále jsou povinni vakcinovat proti Newcastleské chorobě v reprodukčních chovech kura domácího a v chovech nosnic pro produkci konzumních vajec s více než pěti sty nosnicemi na hospodářství. Rovněž bude ve sledovaných kategoriích drůbeže pokračovat národní program tlumení salmonel. V jeho rámci se povinně vakcinuje proti Salmonella Enteritidis v chovech nosnic s produkcí konzumních vajec, na kterou bude nadále poskytován příspěvek ve výši maximálně 1,90 Kč na jednu podanou vakcinační dávku. Příspěvek se poskytne na počet dávek, který je v souladu s vakcinačním programem schváleným krajskou veterinární správou, maximálně však na tři vakcinační dávky na jednu kuřici.
V komerčních chovech drůbeže se budou i nadále odebírat vzorky pro potřeby monitoringu aviární influenzy.
Pokud jde o národní program tlumení salmonel ve sledovaných chovech drůbeže, jak byste hodnotila výsledky v loňském roce
Z předběžného hodnocení výsledků uvedeného programu v loňském roce je zřejmé, že u sledovaných kategorií drůbeže došlo k nárůstu výskytu salmonel. Ze čtyř kategorií hrabavé drůbeže sledovaných programem splníme za rok 2020 cíl stanovený evropskou legislativou (maximální procento na sledované sérotypy pozitivních hejn pro reprodukční chovy a výkrmy je 1 %, pro nosnice s produkcí konzumních vajec 2 %) pravděpodobně pouze v rodičovských chovech. Nejvyšší nárůst pozitivních hejn byl zjištěn v chovech nosnic produkujících konzumní vejce, kde se sledují sérotypy S. Enteritidis a S. Typhimurium, včetně její monofazické varianty. Ve všech případech se jednalo o S. Enteritidis a podle předběžných výsledků lze odhadnout, že prevalence tohoto sérotypu bude za rok 2020 vyšší, než v předchozích deseti letech provádění programu a téměř dvojnásobná než v roce 2019. Současně roste i počet hospodářství, na nichž byl sérotyp S. Enteritidis detekován, a to i tam, kde dosud byla řadu let bez záchytu salmonel. Preventivní opatření v některých případech zřejmě selhávají a vakcinační programy proti S. Enteritidis nejsou dostatečně účinné. Tyto nedostatky pak v podmínkách probíhajících rekonstrukcí a změn technologií zvyšují riziko výskytu a následné detekce salmonel v hejnu. Na hospodářstvích, kde se zjistil některý ze sledovaných sérotypů salmonel, se podle evropských předpisů musí vyšetřit úředním vzorkem i všechna ostatní hejna. Po vyskladnění pozitivního hejna se v hale provede mechanická očista a dezinfekce a odebere se úřední vzorek stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce. Právě následná vyšetření úředním vzorkem v řadě případů často vedou k odhalení dalších hejn pozitivních na salmonelu, čímž se navýší celková prevalence sledovaných sérotypů v celé České republice.
S jakými výsledky pokračuje národní antibiotický program na sledování rezistence u veterinárně významných patogenů v chovech drůbeže?
Program sledování rezistence k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů, který byl zahájen v roce 2015, bude samozřejmě pokračovat i v letošním roce. Pro hrabavou drůbež jsou mezi vybranými patogeny Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Pasteurella multocida, Enterobacter spp., Enterococcus spp. a Staphylococcus aureus. V rámci programu sledování rezistence k antimikrobikům má soukromý veterinární lékař možnost při podezření na bakteriální onemocnění, které si vyžádá aplikaci antimikrobika, využít státem hrazené vyšetření citlivosti k antimikrobikům a zaslat vzorek do Státního veterinárního ústavu v Praze, Jihlavě nebo v Olomouci. Pokud laboratoř v tomto vzorku stanoví některého z vybraných veterinárně významných patogenů, provede u tohoto izolátu vyšetření citlivosti na antimikrobika, které pak může sloužit k cílené antimikrobiální terapii při konkrétním onemocnění. Plnění programu koordinuje Referenční laboratoř – antibiotické centrum pro veterinární klinickou praxi na Státním veterinárním ústavu Jihlava, která také sumarizuje a vyhodnocuje výsledky testování.*
