Nepříliš dobrou situaci v agrárním sektoru přežije jen ten, kdo bude schopen akceptovat měnící se podmínky, včas reagovat, projeví flexibilitu a připravenost. Záleží i na schválení rozpočtu pro zemědělství na rok 2010, jaká bude výše dotací, jak se vyřeší podpora sektoru mléka, zda se oživí tržní ceny jatečných prasat, skotu a mléka nebo jak zvládneme správnou zemědělskou praxi a splníme podmínky cross compliance. V neposlední řadě půjde o šetrný přístup k životnímu prostředí.
Tyto a další myšlenky zazněly na členském shromáždění Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat, které se konalo na začátku listopadu v Černé za Bory, nedaleko Pardubic.
Dnešní situace v sektoru
Podle předsedy Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat Milana Cimfla jsou současné podmínky pro zemědělství velmi nepříznivé. „Cena mléka stagnuje na nízké úrovni, ceny prasat znovu klesají, trh s obilovinami a řepkou se téměř zastavil. V Čechách i Evropě na jedné straně stagnuje spotřeba potravin, na druhé straně výroba, vlivem využívání intenzifikačních faktorů, stále roste. Zákon o vztahu mezi nabídkou a poptávkou je v trvalém rozporu. Uplatnit se na třetích trzích je značně obtížné. Nespokojenost zemědělců narůstá. Zvyšuje se počet protestních akcí pořádaných profesními či zájmovými skupinami. Při trvající nejednotnosti uvnitř zemědělského sektoru nedosahují však takové údernosti a razance, a tím ani přijatelných výsledků, jaké by byly potřeba,“ uvedl Milan Cimfl ve svém vystoupení.
Jako příklad další problémové oblasti jmenoval předseda sdružení úroveň reprodukce v českých chovech. „Trvale klesá úroveň zabřezávaní po první inseminaci, ke 40 % u strakatého a pod 40 procent u holštýnského skotu. Prodlužuje se délka servis periody nad 120 dní. Odchovat jedno tele od krávy za jeden rok je téměř nemožné. Délka mezidobí za rok 2008 u holštýnského skotu na úrovni 427 dní je toho dokladem,“ konstatoval Cimfl.
To vše podle jeho slov podstatně zvyšuje náklady na litr mléka, přestože se šlechtěním, kvalitou odchovu, výživou a managementem podstatně zvýšila výše užitkovosti. Příklad úrovně výsledků holštýnského skotu uvádí tabulka.
Druhou oblastí je podle vyjádření Milana Cimfla zdraví chovaných zvířat: „Ani v tomto případě nemůžeme být spokojeni. Za konečný, očekávaný efekt je možné považovat odchov zdravých telat, dlouhověkost skotu a minimální náklady na veterinární péči. A jaká je skutečnost? Odchov telat – natalita se pohybuje pod úrovní 90 kusů na 100 krav, úhyn telat kolem devíti procent. Počet laktací u jedné dojnice je ve většině případů maximálně tři. Výše veterinárních nákladů je značná,“ řekl předseda sdružení.
Třetí oblastí, ve které je co zlepšovat, je podle předsedových slov výživa. „I v té je možné hledat rezervy, například v kvalitě konzervovaných krmiv, jejich využívání či eliminaci ztrát při uskladnění a manipulaci. Velmi důležitá je také jejich nutriční hodnota a koncentrace živin,“ sdělil Cimfl.
Ocenění chovatelé
V rámci členského shromáždění předali představitelé sdružení vybraným chovatelům čestná uznání. V oblasti chovu skotu neodešli s prázdnou reprezentanti Zemědělské akciové společnosti Mžany, a. s., Agrochovu Stará Paka, a. s., Zemědělského obchodního družstva Roztoky - Kruh, akciové společnosti Zetka Strážník, ZOD Opatovec, Agro Kunčina, a. s., Zemědělské společnosti Ostřetín, a. s., Agrospol Hostovice, a. s., a Farmy Kaliště, s. r. o., České Libchavy.
Mezi oceněné chovatele prasat se zařadily Zemědělské družstvo Dolní Újezd u Litomyšle a Zemědělská společnost Luže, a. s.
Nová stáj
Součástí programu byla i prohlídka nové dřevostavby v akciové společnosti Agrospol Hostovice. Tato moderní vzdušná produkční stáj s volným ustájením a dojením pomocí dvou robotů De Laval byla dokončena v červenci 2009. Stáj pro 166 dojnic má celodřevěnou konstrukci o vnějších rozměrech 24,8 x 76,2 metru, v přední části rozšířeném o přístavek 4,5 x 24,6 metru pro umístění dojicího robotu, mléčnice, strojovny a elektrorozvodny.
Dojnice jsou ustájeny volně v lehacích stlaných boxech, uspořádaných ve čtyřech podélných řadách (jedna dvojřada a dvě řady). Krmiště a průjezdná krmná chodba jsou situovány u jedné obvodové stěny. U předního štítu jsou v přístavku objektu umístěny dojicí roboty a mléčnice. Stáj je podélně průjezdná celkem čtyřmi chodbami – krmná chodba, krmiště a dvě hnojné chodby. V zadní části na ni navazuje plocha pro manipulaci s hnojem, který se denně nakládá do kontejnerů a odváží na hnojiště umístěné za střediskem.
Krmení směsnou krmnou dávkou je zabezpečeno zakládáním mobilními vozy do krmné chodby. Přikrmování jadrným granulovaným krmivem je zajištěno při dojení v robotu, kam se dopravuje spirálovým dopravníkem z venkovního zásobníku pro 12 tun. K napájení dojnic slouží výklopné vyhřívané napájecí žlaby pro 55 až 56 krav.
Dojí se pomocí dvou robotů od firmy De Laval s kapacitou 70 dojnic na každý kus umístěných na konci stáje. Před dojením každé plemenice proběhne dezinfekce strukových násadců a očištění jejích struků. Ke chlazení a skladování nadojeného mléka slouží ležatý chladicí tank De Laval o objemu 12 000 litrů. Tato kapacita byla zvolena s ohledem na obdenní svoz mléka.
Klíčové informace:
Nová stáj pro dojnice v Hostovicích má kapacitu 166 dojnic.
Investice do stáje, včetně zabudované mléčnice, byla 12,5 milionu korun, roboty a chlazení stály 9 milionů korun.
V nové stáji se počítá s vysokou produktivitou práce při obsluze dvěmi až třemi pracovníky.
Návratnost investice má být vysoká (????) vzhledem k tomu, že se zrušily stáje s vazným ustájením
