Sice pomalu, ale jistě ztrácí svoji nadvládu zima a přichází jedno z nejkrásnějších ročních období – jaro. Probouzení nového života v přírodě zaznamenáváme naléváním pupenů olší a jív, začínají se zelenat první stébla trav, potoky a říčky jsou naplněny vodou z tajícího sněhu a cítíme, že se něco děje i s našimi koňmi. Také oni ožívají, jsou veselejší, bujnější a přímo se těší na projížďku, pobyt ve výběhu, ve kterém hledají stébla prvních zelených rostlin a čerstvý jarní větřík jim čechrá zimní srst, která se v chomáčích uvolňuje a jako vločky začínají poletovat a padat na zem.
Je to neklamný důkaz, že začalo jarní línání. Je to ale také období, zvláště u vysokobřezích klisen, zvýšených nároků na výměnu látkovou – období přípravy na „zelenou dobu“. Co se děje s organismem koně? Co potřebuje právě v tomto období a proč? V dalších řádcích se pokusím vám na tyto otázky postupně odpovědět a seznámit vás co je doporučováno přidat do krmení a proč.
Význam vitaminů
Pro složité procesy látkové přeměny v těle zvířat jsou základní a životně důležité biokatalyzátory neboli vitaminy. Slouží jako motor, který rozbíhá všechny chemické a biologické pochody v těle a bez nich nejsou možné žádné funkční činnosti. Koně příjmem krmné dávky sice tyto vitamíny z ní každodenně využívají, což jim umožňuje přežití, ale ne vždy je plnohodnotně zabezpečena výše jejich fyziologické potřeby. Potřeba vitamínů je různá a liší se v závislosti na zdravotním stavu, zátěži, kvalitě krmiv a jejich využitelnosti. Plnohodnotně bývá potřeba vitamínů kryta převážně příjmem čerstvého zeleného krmiva, nebo ze správně usušených a skladovaných objemných krmiv. Nedostatek může nastat, když se koně nepasou a podávají se jim pouze spařované zrniny, nebo také v případě, že kůň byl léčen antibiotiky (některými). Deficit nastane také, když jsou mu předkládána stará zatuchlá či plesnivá krmiva.
Část vitamínů si mohou koně „vyrábět“sami. Střevní mikroflóra produkuje vitamíny především skupiny B – komplexu. Další část vitamínů, především rozpustných ve vodě je velmi dobře vstřebávána sliznicí tlustého střeva. Některá krmiva obsahují jakési polotovary, ze kterých látková výměna koní vytváří vitamíny plnohodnotné. Sem patří například betakarotén, který je hlavně obsažen v zelené píci nebo mrkvi, ovšem velmi málo ho obsahuje špatně usušené a dlouho skladované seno. Z betakaroténu si tělo dokáže připravit tolik vitamínu A, kolik ho potřebuje. Tělo má tuto, můžeme říci perfektní kontrolu, aby také zamezilo nadměrné přeměně na vitamin A protože předávkování, které může způsobit spíše člověk, má škodlivé vedlejší účinky. Sem potom patří především poruchy na kůži a sliznicích – tzv. hyperkeratóza: vytváření suchých šupin, vypadávání srsti, krvácení sliznic, poruchy stavby kostí (především tvorba pakostí) a někdy i nevysvětlitelné potraty klisen. Nedostatek vitaminu A vyvolává poruchu sekrece žláz produkující hlen a tím vzrůstá nebezpečí vzniku infekčních onemocnění snadným prostupem patogenů přes kůži, sliznici epitelu trávícího aparátu, dýchacích cest, močo-pohlavního aparátu a spojivkového vaku oka. Deficit vitaminu A způsobuje zvyšování tlaku mozkomíšní tekutiny a následná komprese nervových drah může vyvolat kulhání nebo poruchy na šlachovém aparátu.
Denní potřeba vitaminu A pro dospělého koně je 75 IE/kg ž. hm., hříbě 150 – 200 IE/ kg ž. hm. a vysokobřezí klisny nebo laktující 100 – 150 IE/kg ž. hm. Musíme si však uvědomit, že vit A z krmiva je pro koně nevyužitelný! Musí přijmout jeho provitamin betakaroten ze zeleného krmení nebo mrkve. Poslední výzkumné práce potvrzují nezbytnost betakarotenu pro fyziologickou činnost vaječníků klisen.
Obsah betakarotenu v zelené píci ovšem velmi rychle klesá stárnutím porostu a během zimního krmného období jeho obsah v seně může být snížen až o 30 %. Z toho vyplývá, že potřeba doplňku beta karotinu v jarním období zvláště u březích klisen je nevyhnutelná. Nejlepším doplňkem betakaroténu jsou mrkev, zelené úsušky nebo Combinal A a jeho analogy. Je nutné si uvědomit, že prvním zdrojem tohoto vitaminu pro narozené hříbě je kolostrum – mléko. Jako prevence karence tohoto vitaminu u hříbat je proto nezbytné udržet odpovídající hladinu betakarotenu v krmné dávce klisny, která si může vytvořit depotní zásobu vitaminu A v játrech. Tato zásoba potom umožní krýt prostřednictvím mléka, potřebu vitaminu A hříběte v prvních dnech po narození.
Dlouhodobý vysoký denní příjem 1000 IE vit A na kg ž. hm. může zase naopak vyvolat výše uvedené poruchy zdravotního stavu z předávkování. Fyziologická hladina vitaminu A a jeho dostatečná zásoba v depotním orgánu (játra), potom zabezpečují správnou funkci kůže během línání.
Línání srsti
Vrátíme se tedy na začátek článku - k problematice línání. Co je spouštěcím mechanismem línání? Mnoho chovatelů – držitelů koní si neuvědomuje, jak velký význam má kůže a srst jako orgán těla. Především si musíme uvědomit kolik funkcí a jaký má význam pro koně. Její význam lze rozdělit na fyzikální, biochemický a mechanický.
V kůži se nachází receptory, které slouží k vnímání teploty jak vnější, tak vnitřní, receptory tlaku nebo bolestivosti. Receptory chladu se nachází ve vazivu chlupových papil a jsou to tzv. Krauseova tělíska, kdežto receptory tepla jsou umístěny v hlubších vrstvách podkoží ve kterém se nacházejí keříčkovitá zakončení Ruffiniho tělísek. Z toho vyplývá, že oteplující se vzduch na jaře dává signál termoreceptorům, že se kůže zahřívá více a je potřeba její teplotu kompenzovat výměnou srsti nebo pocením. Opačný proces nastává na podzim. Pro jarní línání je jako další spouštěcí mechanismus přes hypotalamo-hypofyzární systém délka dne. Prodlužování dne a oteplování mají stejný účinek. Koně, kteří jsou ustájeni v chladných a tmavých stájí mají línání opožděné. Kvalitnější zimní srst je také u koní chovaných během zimy venku pouze pod přístřeškem. Jejich línání je proto také pomalejší a někdy může trvat i do konce června. Proces línání jim můžeme usnadnit umístěním gumových rohoží na stěny, na které se uvolňující chlupy přichytávají při drbání. Naopak koně ustájené v teplých stájí nebo dekované nemají zimní srst zcela vyvinutou. Kvalitní zimní srst je pro sportovní koně, kteří jsou trénovaní v krytých jízdárnách a zúčastňují se jezdeckých soutěží v zateplených halách, potom naopak handicapem. Při svalové práci vyvíjena tepelná energie, která však v důsledku tepelně – izolačních vlastností srsti je špatně odváděna z povrchu kůže. Kůň se zimní srstí proto nutné ochlazování musí zabezpečit nežádoucím pocením. Zde platí, že přehřátí není tolik nebezpečné jako prochladnutí! Proto, mokrý kůň nesmí dříve do boxu, dokud není absolutně suchý! Klasickou starou metodou vysušení koně je věchtování slámou. Platí zde staré vojenské pravidlo: „kůň suchý – jezdec mokrý“ V dnešní době nám tuto fyzicky náročnou činnost mohou nahradit „odpocující deky“, nebo dokonce deky s vháněním teplého vzduchu z fénu. Věchtování má však jednu přednost a tím je současné masírování a prokrvování zádových svalových partií koně, čímž napomáháme odplavování kyseliny mléčné ze svalu a to vede k rychlejší rehabilitaci ze svalové únavy. Pocení koní, kteří jsou takto sportovně využívání prakticky celoročně se potom snižuje ostříháním srsti. Musíme, však takové koně potom ve chladnějších stájí dekovat do zimních dek. Potom však dbáme na pečlivé udržování čistoty deky, protože pod dekou jsou ideální podmínky na množení kožních parazitů nebo plísní. To samé platí o transportu koní jak v létě, tak v zimě. Zpocený kůň v zimě, který zůstane stát po transportu na vozíku je ve stejném nebezpečí jako zpocený kůň přepravovaný v létě v průvanu. Vztah srsti a kůže je velmi úzký a je znakem zdraví koně. Lesklá přiléhavá srst, pružná, pevná kůže je dobrou vizitkou péče majitele o koně. Takto definovaná srst a kůže je garancí bezchybně fungující činnosti termoregulační, cirkulační a dýchací. Ovšem na druhé straně přehnaná péče o čistotu srsti a kůže může být zdrojem kožních onemocnění. Častým koupáním a šamponováním můžeme zbavit kůži přirozeného kožního mazu což zvyšuje riziko vzniku dermatitid (záněty kůže). Funkci kůže v době línání podpoříme odpovídající výživou. Redukujeme jadrné krmivo a místo toho zkrmujeme dostatek kvalitního sena, jabek, mrkve a řepy. Důležité jsou olejniny a proto dotujeme KD slunečnicovým a lněným semenem jehož Ω-3 - mastná kyselina podporuje výměnu srsti. Pro 500 kg těžkého koně je 100 gramů lněného semene dostačující. Nesmíme však zapomenou semínko převařit! Pozitivní účinek na přelínání mají aminokyseliny obsahující síru, především např. metionin, který je hlavně v otrubách a kukuřici. Na závěr k problematice línání můžeme říci, že takto krmený kůň nepotřebuje další speciální doplňky pokud je krmen dle normy.
MVDr. Jaroslav Dražan
VFU Brno
