Ptačí chřipka byla předmětem jednání Státní veterinární správy se Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví. Debata se věnovala zejména případům přenosu ptačí chřipky na savce, který v poslední době zaznamenaly v několika evropských státech. Samozřejmě se probíraly i letošní výjimečné výskyty ptačí chřipky u volně žijících ptáků, které byly hlášené z celé Evropy.
Ve druhé polovině června se v Polsku objevila ptačí chřipka u koček a dalších savců. Asi z osmi desítek testovaných vzorků s převahou koček, bylo 37 vzorků pozitivních. Konkrétně se jednalo o 35 koček, přičemž zbývající dva případy připadaly na karakala a psa. Úmrtnost u koček byla poměrně vysoká, a to 42 %, při započtení euthanasie téměř 58 %. Uvedené případy byly geneticky blízce příbuzné a patří do genotypu CH, který byl za posledních pět měsíců potvrzen ptáků jen ve dvou případech.
O měsíc později se ve Finsku nákaza přenesla na polární lišky a další savce. Nejprve byla potvrzena u tří polárních lišek a následně se infekce prokázala v rámci cíleného monitoringu i v okolních farmách. Klinicky se infekce projevovala násobným nárůstem úmrtnosti lišek. Postupně bylo diagnostikováno dvacet farem kožešinových zvířat infikovaných ptačí chřipkou. Všechny vzorky patří do genotypu BB, jenž byl nalezen také u racků, kteří hromadně hynuli v celé Evropě. Přijatá veterinární opatření zahrnovala utracení jen nemocných zvířat a jejich bezpečnou likvidaci (neutrácely se celé chovy), dále vytyčení kontrolních zón kolem infikovaných farem a konečně zlepšení biologické bezpečnosti, v jejímž rámci se v okolí farem lovili volně žijící ptáci. Během léta postupně hlásily případy vysoce patogenní ptačí chřipky u mrtvých lišek také ve Švédsku, Norsku a Lotyšsku.
Letošní vlna ptačí chřipky měla zcela výjimečný průběh také u volně žijících ptáků. Zatímco loni v červenci se ptačí chřipka objevovala především na pobřeží Atlantického oceánu, ve stejném období letošního roku se vyskytovala po celé Evropě. Z celkového počtu tří tisíc případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, bylo 188 případů potvrzeno u racků.
„Při srovnávání současné nákazové situace s loňským rokem, je evidentní, že letošní vlna ptačí chřipky je silnější. Za letošek v České republice Státní veterinární správa eviduje 25 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. V případě nálezu hromadného úhynu divokých ptáků Státní veterinární správa doporučuje s uhynulými ptáky nemanipulovat a tuto skutečnost neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ředitel veterinární sekce Petr Šatrán.
Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v Evropě nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků. Abnormální hromadné úhyny racků jako v České republice hlásily také například Francie, Belgie, Nizozemsko či Itálie.*
