Nedílnou součástí připařování dojeného skotu je u většiny chovatelů sledování zevnějšku zvířete pomocí lineárního popisu exteriéru. Existují však také jiné metody, například již skoro zapomenutý systém s názvem aAa (Animal Analysis Associates).
Cílem tohoto systému (znám také jako Triple A) je získání zvířete, jehož tělesná stavba bude optimální. „Pro dlouhodobou výrobu mléka potřebuje chovatel funkční vybalancovanou mléčnou krávu, která bude produkovat kvalitní surovinu bez zdravotních problémů,“ vysvětluje Jan Schilder z organizace Weeks Approved (USA), který přijel do České republiky ohodnotit plemenné býky na inseminační stanici společnosti Natural.
Jednoduchý kód
Tento systém vyvinul v padesátých letech v USA chovatel Bill Weeks, který byl také prvním klasifikátorem. Je v zásadě velmi jednoduchý. Spočívá na rozdělení hodnocení zevnějšku zvířete do šesti bodů:
1. Dairy (mléčný) – hodně dojí, dlouhý krk, hluboká žebra, čistá hlezna, kosti a stehna.
2. Tall (vysoký) – více vysoký než široký, rychle rostoucí, vysoké zadní upnutí vemene, dlouhé kosti, silný závěsný vaz.
3. Open (otevřený) – čistě řezaný, široká záď, tendence k šavlovitému postoji a sražené zádi.
4. Strong (silný) – energický, široký mulec a hrudník, silná kostra.
5. Smooth (hladký, jemný) – vyvážený, více široký než vysoký, dostatečná kapacita, hlubší přední část vemene než zadní, kratší struky.
6. Style (stylový) – přepychový vzhled, klenutá bedra, strmější nohy, rovná záď, delší spěnky, kyčelní hrbol uprostřed.
Systém popisuje vazby mezi jednotlivými anatomickými částmi zvířete. Například vzhled hrudníku má podle Jana Schildera vztah k utváření vemene. „Vždy je potřeba zjistit důvod, pozadí problému. Například špatné vemeno s úzkou základnou mívá vztah k nedostatečné cirkulaci krve způsobené úzkým hrudníkem. Jiným příkladem může být vztah mezi krátkou zádí a malým vemenem,“ říká bonitér. A dodává, že výsledek hodnocení zvířete nemůže být dobrý nebo špatný, pouze popisuje každého jedince jako celek.
Rozdíl v pohlaví
Triple kód býka je vlastně pořadí těchto bodů podle významnosti, jak se u konkrétního býka projevují. „Říká nám, kterou vlastnost bude pravděpodobně býk primárně přenášet (číslo první v pořadí), kterou vlastnost bude přenášet na druhém místě (méně důrazně než vlastnost předchozí) a tak dále,“ vysvětluje Schilder. U krav je to přesně obráceně. Na prvním místě je vlastnost, kterou kráva potřebuje nejvíce zlepšit, na druhém místě je vlastnost požadovaná na zlepšení méně důrazně a celá řada končí vlastně přednostmi krávy. Například ideální partner pro krávu s kódem 135 je býk s kódem aAa 135. Někde se toto pořadí uvádí na všech šest míst, někdy jen zkráceně na tři číslice.
Při hodnocení plemenných býků společnosti Natural použil Jan Schilder spolu se svým kolegou Jamesem Sarbackerem šestimístný kód, pouze u mladých býků bonitovali Američané pouze tři znaky.
Podle slov šlechtitele firmy Natural ing. Josefa Šlejtra máme dnes u některých vysokoprodukčních krav problém s vybalancováním zevnějšku: „Nejčastěji se setkáváme s tím, že jsou tato zvířata v typu příliš mléčná a mívají horší výsledky dlouhověkosti. Na tyto plemenice doporučuji býky, kteří jsou konstitučně silní. Naopak ve stádech z převodného křížení se můžeme setkat s opačným problémem. V současnosti je ve světě většina farmářů, kteří si nedávají svá stáda bonitovat na aAa, ale systém připařování podle aAa používají. Sami hodnotí své krávy a podle aAa kódů vybírají vhodné býky. Primárně samozřejmě nakupují býky podle plemenných hodnot pro produkci, zevnějšek, fitness a ceny inseminační dávky, ale potom je kravám přidělují podle aAa. Tento systém je vhodným doplňkem k lineárnímu popisu exteriéru,“ uzavírá ing. Šlejtr.
