Pastva dojeného skotu může mít různé podoby a různé funkce. V některých zemích může být cestou k zajištění potravinové bezpečnosti, důstojnějších životních podmínek lidí i zlepšení stavu životního prostředí. Na druhou stranu je na mnoha místech komplikována suchem, a tak jsou hledány další možnosti, jak udržitelně stabilizovat kvalitu pastevního porostu. Vědci a další instituce nelení a hledají nová řešení, jak pomoci lidem, zvířatům i přírodě.
Již v pátém století před naším letopočtem prý čínský filozof Lao-c′ řekl: „Dej člověku rybu a nasytíš ho na celý den. Nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život.“ V podobném duchu se rozhodly spolupracovat filipínské instituce a daly vzniknout projektu, při kterém se začala zvyšovat soběstačnost rodin v produkci potravin, ale též obnovovat biodiverzita místní krajiny a vytvářet nový vztah lidí k životnímu prostředí.
Projekt zaměřený na budování povědomí o důležitosti rozvoje chovu přežvýkavců a intenzivním pěstování speciálních druhů trav a luskovin za pomoci intenzifikační technologie pěstování luskovin (Forage Legume Strata System Technology, FLSST) realizovala Northwest Samar State University (NwSSU) – San Jorge Campus ve spolupráci s filipínským Ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi. Mezi výhody plynoucí z FLSST patří vyšší výnosy biomasy, maximální využití půdy, kontrola přenosu chorob a zvýšená úrodnost půdy díky schopnosti bobovitých rostlin vázat dusík, což také vedlo ke zvyšování celkové krmnou hodnoty produkované píce.
Efektivního hospodaření s přírodními zdroji lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li jeho součásti vyvíjeny společně tak, aby synergicky ovlivňovaly produkci a funkce ekosystémů, které jsou potřebné pro zabezpečení dostatku potravin a zdravého životního prostředí. Integrace mezi zemědělskou biodiverzitou, ochranou půdy a vody a dalšími složkami hospodaření s přírodními zdroji má velký přínos pro blahobyt a udržitelné živobytí jednotlivců i komunit. Mezi další podstatná omezení rozvoje živočišné produkce v mnoha částech světa patří výběr vhodných druhů rostlin, stejně tak dostupnost zvířat vhodných plemen, odpovídající krmné systémy, lepší vzdělání, dostupné veterinární služby, efektivní využití hnoje, ale též koordinovaná propagace a marketing.
Zvětšování filipínských rodin vedlo ke zmenšování pozemků a zemědělský systém „kaingin“, který je v nejen Samaru široce praktikován, způsobuje ničení přirozených ekosystémů a degradaci půdy. Při tomto systému totiž zemědělci vykácí původní lesní porost a na této ploše několik sezón „hospodaří“. Pak jdou dál, zatímco vyčerpaná půda je ponechána svému osudu. Oproti tomu jsou trvalé, kultivované pastviny zajímavým modelem pro ty zemědělce, kteří chtějí své půdě zachovat schopnost obnovy a udržitelnou produkci.
Kombinování rostlinné produkce, chovu zvířat a/nebo lesnictví ve stejném regionu, známém také jako integrovaný systém produkce, vede ke zvýšení obsahu organické hmoty v půdě, což podporuje produkci biomasy a umožňuje vyšší stavy hospodářských zvířat na pastvinách. Implementace integrovaného systému je proto slibnou strategií pro udržitelnou intenzifikaci zemědělství. Luskoviny dovedou využívat živiny z větší hloubky půdního profilu a na začátku následujícího pěstebního cyklu mohou sloužit jako zelené hnojení. Integrovaná produkce luskovin má dobrý vliv na pH půdy, podobně jako vápnění, a přispívá ke správné kyselosti půdy, zlepšuje její úrodnost, snižuje potřebu chemických hnojiv a reguluje plevele.
Při obnově chovu skotu a zachování biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech hrají klíčovou roli silvopastorální (agrolesnické) systémy zahrnující původní stromy a keře. FLSST se věnuje pěstování rostlin z čeledi bobovitých, jako je leucéna bělohlavá (Leucaena leucocephala), Gliricidia sepium, Desmodium cinereum, Flemingia a indigovník (Indigofera), pro potřeby výživy skotu. Aby bylo dosaženo kvalitní produkce krmiva, lze tyto krmné dřeviny vysazovat ve sponech od 60 cm × 60 cm do 3 m × 3 m. Při vhodném managementu je tak možné na vybraném pozemku zajistit celoroční udržitelnou produkci krmiva. Náklady na pracovníky se sice mohou v případě systému využití „poseč a odvez“ zvýšit, ale jsou tím zase minimalizovány ztráty vznikající pošlapem pasenými zvířaty, což může zvýšit kvalitu produkované píce.
