Probiotika se jako živé mikroorganismy ve výživě prasat využívají ke stabilizaci a stimulaci střevní mikroflóry a následně k ovlivnění jejich užitkovosti a zdravotního stavu. Po zákazu krmných antibiotik k 31. prosinci 2005 mohou být právě probiotika uvažovanou alternativou ve výživě prasat.
Od roku 1990 se začíná ve větší míře hovořit o možnostech nahrazení antibiotických stimulátorů růstu zvířat jinými typy alternativních produktů (např. fytogenní stimulátory, enzymy, probiotika). K tomuto přechodu vedla řadu producentů masa větší poptávka po nezávadných potravinách, protože u antibiotických stimulátorů růstu se začaly projevovat negativní vlastností s dopadem na lidské zdraví. Tyto omezující kroky završil úplný zákaz využívání veškerých antibiotických růstových preparátů od 1. ledna 2006.
Vyloučení antibiotických růstových stimulátorů bez jiných opatření zhoršuje trávicí procesy a dochází k rozvoji nežádoucí bakteriální aktivity. Stimulátory růstu zlepšovaly index konverze krmiv. Bez antibiotických stimulátorů tedy hrozí vyšší spotřeba na jednotku přírůstku. Místo antibiotik se v současnosti doporučuje například použití enzymů, některých mikroorganismů, organických kyselin, oligosacharidů, rostlinných produktů, koření nebo esenciálních olejů.
Využití probiotik v krmení prasat je v současnosti často doporučováno pro svoje pozitivní účinky na užitkovost prasat, vstřebávání živin nebo zdravotní stav selat. Selata, krmená probiotikem jsou méně náchylná na průjem po odstavu. Probiotika, prebiotika, enzymy a výtažky rostlin mohou stimulovat příjem krmiva, endogenní sekreci a mít antimikrobiální, kokcidiostatický nebo antihelmintický účinek. Dalšími pozitivy při krmení probiotiky mohou být lepší přírůstky a konverze krmiva.
