Velkochovy drůbeže jsou stacionárními, antropogenními zdroji prachových částic, protože do ovzduší emitují prachové částice, které odcházejí ze stájí větracími systémy. Celkové množství prachových částic ve stáji je výsledkem bilance, ve které na jedné straně dochází k produkci prachu z různých zdrojů uvnitř stáje a vstup prachových částic ventilačními klapkami z okolí stáje. Na druhé straně se jedná o komplex mechanismů působících k odstraňování prachu a tím vedoucích ke snižování jeho koncentrace ve stájovém vzduchu.
Prachové částice se vlivem pohybu chované drůbeže a používané technologie krmení a ošetřování víří, resuspendují a vznášejí se v prostoru uvnitř stáje a prostřednictvím ventilace odcházejí do okolí stáje. Ventilační systém je nejdůležitějším systémem pro tvorbu stájového mikroklimatu. S jeho pomocí se značná část znečištěného vzduchu a tedy i pachových látek odvádí z prostoru ustájených zvířat.Cílem měření bylo stanovení úrovně koncentrace prachových částic velikosti PM10, které jsou obsaženy ve stájovém vzduchu a jsou distribuovány do určité vzdálenosti do okolního prostředí od stěny stáje, v níž jsou umístěny ventilátory, zajišťující větrání stáje. Vzhledem k předpokladu, že vzduch procházející přímočaře šachtou, v níž je umístěn ventilátor, se za stěnou stáje (za ventilátorem) bude chovat nepředvídatelně, protože bude ovlivněn fyzikálními veličinami, které mají původ ve vnitřním prostředí stáje, ve způsobu distribuce stájového vzduchu, odcházejícího ze stáje, bude záviset na technických parametrech ventilátorů a bude ovlivněn meteorologickými veličinami, bylo měření realizováno v několika dílčích místech měření. Směr proudění atmosférického vzduchu je udán v úhlových stupních od 1 do 360° stupňů. Směrem větru se rozumí směr, odkud vítr vane (do středu kříže, který je orientován s 0°na sever) a rozumí se jím horizontální složka. Dílčí polohy měřícího zařízení byly orientované podle osy objektu, polohy ventilátoru a v souladu s vyznačenými polohami délkovými a výškovými (obrázek 3). Vzhledem k možnosti ovlivnění naměřených hodnot koncentrace prachových částic směrem a rychlostí proudění atmosférického vzduchu byla stanovena maximální hodnota na 5 m/s. Měření koncentrace prachových částic ve stájovém ovzduší a koncentrace prachových částic ve směsi stájového ovzduší a vnějšího ovzduší bylo realizováno dvěma měřicími přístroji DUSTR TRAK II, vlhkoměru, anemometru Testo 435 s vrtulovou sondou, měřiče teploty a atmosférického tlaku TESTO 445.
Vzhledem ke skutečnosti, že se objekty chovu drůbeže nacházejí v dostatečné vzdálenosti od obytných budov, lze konstatovat, že prachové částice, odcházející ze stájí pro chov drůbeže za běžných atmosférických podmínek, nepředstavují riziko pro zdraví a pohodu lidí a nevyvolávají u nich negativní vjem nebo zdravotní problémy, protože dochází ke snížení koncentrace odcházejících prachových částic vlivem rozptylu do okolního ovzduší v blízkosti stájí.
Ing. Ivo Celjak, CSc., Ing. Radim Kuneš, Ing. Marie Šístková, CSc., Mgr. Zbyněk Havelka,Ing. Martin Filip, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky
Podrobněji v NCH 12/2016.
