Znečištění ovzduší je předmětem pozornosti od doby, kdy průmyslový rozvoj společnosti začal vnášet, v důsledku jeho činnosti, do přírodního složení ovzduší další příměsi. Bylo prokázáno, že znečištění ovzduší má vliv na zdravotní stav obyvatel. Jedná se o řadu projevů, od zvýšení výskytu subjektivních potíží přes změnu parametrů respiratorního systému až po zvýšení úmrtnosti osob oslabených chronickým onemocněním respiračního a kardiovaskulárního ústrojí.
Celkové množství uvolněných prachových částí do ovzduší TSP (total suspended particles) si můžeme představit jako množinu prachových částic. Z tohoto množství se dostává část za hrtan dýchacího ústrojí (thorakální prach) o rozměru částice do 10 µm (PM10). Pronikají do dolních partií dýchacích cest a ztěžují zde samočistící mechanizmy plic. Částice menší než 2,5 µm (PM2,5) se dostávají až do plicních alveol a negativně ovlivňují funkci dýchání. Kromě toho uvedené částice a ještě menší částice do 1 µm (PM1) jsou nositeli nebezpečných agens (viry, bakterie), které se mohou šířit na dálku desítek km a ovlivňovat zdravotní situaci populace na velkém území. Kromě toho se na povrch těchto částic váží molekuly látek vzniklých rozpadem organické hmoty, které jsou součástí zápašné směsi, která je za příznivých podmínek transportována na velké vzdálenosti. Podle současného vědeckého poznání není možné pro prašný aerosol stanovit bezpečnou prahovou koncentraci, pod níž by nedocházelo k účinkům na lidské zdraví. Podle závěrů WHO (World Health Organisation) je prašný aerosol látkou s bezprahovým účinkem.
Emise prachových částic z objektů živočišné výroby má význam především pro nejbližší okolí stájí. Je předmětem konfliktů mezi farmáři a jejich sousedy. Zdrojem prachu ve stájových objektech jsou především krmiva (jemné částice upravených obilnin a usušených rostlin), odpadlé částečky kůže zvířat, krystalky moče a částice výkalů. Koncentrace těchto prachových částic však nemá konstantní průběh, kolísá však v průběhu řady roků i v jejich ročních obdobích. Nejvyšší koncentrace je dosahováno na jaře, nejnižší naopak v létě a zimě.
Zvířata, nebo jejich produkty, jako lupy, uvolněné kožní částice od starších zvířat, chlupy, srst, sliny a další tělesné odpady obsahují silné alergeny, které mohou způsobit dýchací a kožní poruchy u ošetřovatelů zvířat, veterinářů, veterinárních techniků, pracovníků laboratoří, výzkumníků a dalších osob, s delším pobytem v uzavřeném prostoru se zvířaty, nebo jejich sekrety a výměšky. Rizikové jsou pracovní operace ošetřovatelů spojené s produkty zvířat, nebo materiály – podestýlkou a krmením.*
Ing. Petr Zajíček, Ph.D., Odbor bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství
Ing. Jan Dolejš, CSc., expert pro environmentální a technologickou problematiku chovů hospodářských zvířat
Celý článek nejdete v NCH4/2018
