Základním požadavkem na konstrukci chovných hal (stájí) pro drůbež je zajištění bezpečí a pohodlí chované drůbeže. Konstrukcí stájí pro velkochovy drůbeže je nepřeberné množství. Záleží na kategorii chované drůbeže a technologii ustájení. Pro všechny lze všeobecně uplatnit jednotlivé systémy, jako krmení, napájení, větrání a vytápění. S ohledem na vysokou úroveň látkové výměny, rychlost růstu a odlišné požadavky různých kategorií drůbeže v letních a zimních měsících, je kladen velký důraz na ventilaci.
Chemické látky, v čisté formě nebo ve směsi rozptýlené v ovzduší, vyvolávají čichový vjem prostřednictvím čichových receptorů umístěných v čichovém orgánu (nos). Čichový vjem je jeden ze smyslů, prostřednictvím něhož lze vnímat (cítit) chemické látky samostatné nebo rozptýlené v určité koncentraci ve vzduchu. Čichový vjem může vyvolat pozitivní (příjemné) nebo negativní (nepříjemné) emoce. Zpravidla jsou jednotlivé chemické látky vnímány všemi lidmi se shodnými emocemi, ale mezi jedinci mohou být odchylky. Rozdílné živočišné organismy mohou vnímat směsi chemických látek a jejich určité koncentrace rozdílně. Při vyšších koncentracích mohou shodné chemické látky vyvolat čichový vjem více negativní, než při nižších koncentracích.
Každý živočišný organismus je čichovým vjemem informován ve prospěch svého budoucího jednání. Slouží například k orientaci v prostoru, k rozpoznání teritoria, vystopování nepřítele, k nalezení kořisti, k cílenému vytvoření kladných osobních emocí, k zahájení útěku nebo k vyvolání stavu euforie a podobně. Reakce na čichový vjem může být vrozená nebo získaná na základě zkušeností a u většiny lidí také na základě získaných informací.
Evropskou pachovou jednotkou (ouE) se rozumí množství odorantu, které, pokud je rozptýleno v 1 m3 neutrálního plynu za standardních podmínek, vyvolá fyziologickou reakci respondentů odpovídající evropské referenční pachové jednotce. Evropskou referenční pachovou jednotkou (ouE) se rozumí fyziologická reakce respondentů vyvolaná dávkou 123 mg n-butanolu rozptýleného v 1 m3 neutrálního plynu za standardních podmínek. To je množství, které odpovídá 0,040 mmol/mol n-butanolu.
Počet pachových jednotek
Udává, kolikrát se musí naředit 1 m3 vzduchu s negativním čichovým vjemem (zapáchajícím), aby nebyl vyvolán žádný čichový vjem u hodnotitele (člověk nic necítil). Například 50 ouE/m3 udává, že se musí vzduch ze zdroje 50krát naředit, aby nebyl vyvolán žádný čichový vjem (aby člověk vůbec nic necítil).
Olfaktometr je zařízení určené k měření vnímavosti čichu. Olfaktometr ředí vzorek v přesném poměru a takto naředěný vzorek pouští do čichových portů posuzovatelů v nahodilém střídavém rytmu s čistým vzduchem. Posuzovatelé v počtu 8 lidí musí označit koncentraci, kterou poprvé ucítí tlačítkem a nesmí se více jak jednou splést a stisknout tlačítko při čistém vzduchu Pokud se posuzovatel (respondent) více než dvakrát zmýlí, je z výsledného hodnocení vyloučen.
Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií bylo prováděno v souladu s ČSN EN 13725 ve smyslu vyhlášky MŽP č. 362/2006 Sb. Podání vzorků pachových látek komisi posuzovatelů ke stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno metodou ANO/NE na pracovišti Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Zápach, odcházející ze stáje, se v prostředí mimo stáj šíří do okolí objektu působením ventilátoru, který odvádí vnitřní ovzduší určitou rychlostí prostřednictvím větrací šachty. Následné šíření pachových částic mimo objekt je závislé zejména na vlastnostech ovzduší v blízkosti objektu, na směru proudění vzduchu a na klimatických podmínkách v různých obdobích roku. Se zvětšující se vzdáleností od výduchu větrací šachty, jímž pachové látky stáj opouštějí, velmi rychle klesá jejich koncentrace.
Pokud je kolem stáje silné proudění vzduchu, velká část pachových látek je transportována také do větší vzdálenosti od daného objektu s rychle klesající koncentrací. Vzhledem ke skutečnosti, že se objekty chovu drůbeže nacházejí v dostatečné vzdálenosti od obytných budov, lze konstatovat, že pachové látky, resp. zápach odcházející ze stájí pro chov drůbeže nepředstavují riziko pro zdraví a pohodu lidí a nevyvolávají u nich negativní vjem.
Ing. Ivo Celjak, CSc.,Ing. Radim Kuneš, Mgr. Zbyněk Havelka, doc. RNDr. Petr Bartoš, Ph.D., Ing. Marie Šístková, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky
Podrobněji v NCH 11/2016.
